VáchalovaDoxa
přečtené 115
Den opričníka
2009,
Vladimir Georgijevič Sorokin
Poprvé jsem četla nedlouho po vydání díky pochvalným zmínkám lidí obeznámených s tím, co zrovna překládá Libor Dvořák. A vracím se k téhle knize permanentně, ať už v papíru, nebo ve skvěle udělaném audiu. Ta temná hrůza, která z něj čiší, je fascinující, ba co víc, naplňuje se, byť román vypadá jako alegorie. Naplňuje se pomalu, ale jistě, stačí letmo zabrousit do zkazek těch, co v Rusku ještě mají relevantní informační zdroje. Úchvatný archaický jazyk, se kterým si Libor Dvořák vyhrál, umocňuje dojem dávných příběhu, ale ona je to současnost a budoucnost. Ne nadarmo musí Sorokin žít mimo Rusko, jinak už by v lepším případě vypadl z okna, v tom horším by se prostě ztratil. Jsem ráda, že jsem autora viděla roku 2024 v pořádku a taky jsem ráda, že se u nás vydává dál. Dokud to ještě jde, jsou jeho absurdní knihy varováním.... celý text
