VerčaFF přečtené 221
Mladík v okovech
1995,
C. D. Payne
Pokračování stejně vtipné jako první díl, ale neřekla bych, že je lepší nebo horší. Výborná kniha do autobusu nebo čekárny, lidi absolutně nechápou, proč se tak smějete...... celý text
Trhlina
2016,
Jozef Karika
Při čtení anotace mě kniha zaujala a těšila jsem se na tajuplný a napínavý příběh. Bohužel moc napínavý nebyl. Zápletka byla sice zajímavá a chvílemi jsem opravdu chtěla vědět, co se tam děje a jak to skončí, většinu knihy ale bylo tempo příliš pomalé, události nezajímavé a hlavní hrdinové nesympatičtí, takže celkově se o nějakém napětí moc mluvit nedalo. Škoda, prostředí bylo atraktivní, začátek měl nápad a čtveřice hlavních postav se nejdřív tvářila i vtipně, ale pak to nějak upadlo.... celý text
Kruh
2015,
Bernard Minier
Druhý díl série se mi líbil ještě více než první. Mrazivá atmosféra zasněžených Pyrenejí trochu ustoupila intrikám na prestižní internátní škole, ale celkově je příběh mnohem více propracovaný, osudy jednotlivých postav se na konci krásně propojí a linka se sériovým vrahem se mi zdá naprosto skvěle vymyšlená. Po stále dokola opakujících se severských detektivkách mi knihy tohoto autora připadají velice zábavné a překvapivé.... celý text
Třetí díl knižní série z exotického prostředí, stále čtivé, i když už ne tak překvapivé. Nejzajímavější na knize je asi zase ten konflikt mezi dvěma světy - konzumní Amerikou a komunistickou Čínou, přičemž jasně vidíme, že nic není černobílé a každý systém má své výhody i stinné stránky. A uvědomují si to i sami protagonisté. Zápletka je zase zajímavá, konec napůl očekávaný a napůl překvapivý, člověk se během čtení dozví něco o čínských zvycích, o anatomii atd. Trochu bych ubrala při popisování vztahových problémů Liho a Margaret, někdy to bylo hrozně otravné, na druhou stranu motiv milostného trojúhelníku a konkurence mezi dvěma ženami byl vylíčen dost realisticky a poutavě. Nelíbilo se mi ale, že je Margaret jako patoložka brána pravidelně do terénu, účastní se záchranných akcí, přepadení bytu podezřelého apod., kde stejně nemá pro příběh žádnou podstatnou roli, jen postává a překáží. To mi přijde trochu nepravděpodobné, ale to je jen taková drobnost.... celý text
Tajemný Etrusk
2004,
Mika Waltari
Bohužel nedočteno. Román je krásný, zajímavý a je radost ho číst. Ale je strašně dlouhý a pro mě není tak poutavý, abych se k němu po týdnech vracela. Egypťana Sinuheta jsem četla několikrát, ale Etrusk mě tak moc neuchvátil. Kniha obsahuje krásné myšlenky, ale zřejmě je třeba dát jí čas a člověk musí být v odpovídajícím rozpoložení.... celý text
Mráz
2015,
Bernard Minier
Kniha s velice tíživou atmosférou, která se odehrává v krásném prostředí Pyrenejí (nebo si ho alespoň jako krásné představuji, protože je v ní výborně popsáno). Líbila se mi hlavní postava vyšetřovatele Servaze, který má uvěřitelné rodinné problémy a hlavně to není alkoholik s tisíckrát opakovaným traumatem z minulosti. I ostatní postavy jsou zajímavé a různorodé, děj je napínavý a nenudí. Jsem v pokušení přečíst si hned další díly nebo se podívat na seriál, který byl podle knihy natočen. Jen závěrečné odhalení a motivace vraha mě trochu zklamaly, ale jinak super.... celý text
Slon pro Karla Velikého
2017,
Dirk Husemann
Zajímavá kniha s pro mě atraktivním historickým tématem, ale trochu nedotažená. Příběh se mi líbil, postavy i jejich osudy se mi zdály uvěřitelné a autor má velké plus, že se nebojí zabít některé z hlavních protagonistů a že není vše krásně sluníčkové. Zdá se mi ale, že v některých pasážích je vyprávění slabší, některá místa jsou taková hluchá, že by je člověk nejraději přeskočil. Některé postavy se objevují jakoby nahodile v různých místech (otrokář, Arabové), kde náhodně potkávají jiné postavy, protože se k nim autor potřebuje vrátit a posunout se v ději. Celkově se mi ale kniha líbila, bylo to příjemné zpestření několika večerů a můj dojem z ní je pozitivní.... celý text
Srdcerváč
2018,
Geir Tangen
Jedna ze slabších severských detektivek... Děj je nezáživný, vedlejší postavy nezajímavé a těžko od sebe rozeznatelné a ty tři hlavní otravné a nesympatické. Je těžké uvěřit důvodům, proč někteří lidé dělají to, co dělají, pokud to kniha vůbec popisuje. Hlavní vyšetřovatelka přemýšlí a mluví, jako by byla slaboduchá, a její chování nemá vůbec logiku. Dialogy jsou takové kožené a někdy se vůbec nehodí k postavám ani předchozímu ději. Přitom téma pravicového extremismu a vraždy mezi puberťáky je celkem zajímavé, ale to provedení se mi vůbec nelíbilo.... celý text
Mladík v odboji
2000,
C. D. Payne
Už jsem se dlouho u nějaké knihy tak nesmála... Pohled do duše amerického puberťáka - trochu ujeté, dost sprosté, ale někdy neuvěřitelně vtipné
Hana
2017,
Alena Mornštajnová
Dlouho jsem si chtěla přečíst některý román od této v poslední době tolik chválené autorky a musím říct, že vůbec nejsem zklamaná, očekávání byla splněna. Styl vyprávění je takový laskavý a příjemný, i když témata jsou velice nepříjemná. Střídání vypravěčů a časových období není rušivé a vůbec to nevadí celkovému přehledu o ději, postavy nejsou černobílé, vidíme je z různých úhlů s jejich špatnými i dobrými stránkami. Jednu hvězdičku bych ubrala za takovou trošku povrchnost, protože jsem četla spoustu knih z období nacismu nebo komunismu a často jsou tedy podstatně hlubší a náročnější, ale Hana je zase velice čtivá a emotivní, takže to určitě není mínus.... celý text
Amerikána
2017,
Chimamanda Ngozi Adichie
Zajímavý příběh z prostředí, o kterém běžný Evropan nic neví. Ifemelin příběh byl poutavý, autorka dobře líčí prostředí rodné Nigérie i pocity cizince v Americe. Co mě ale nebavilo byla linka o jejím vztahu k Obinzemu. Jeho životní cesta byla o dost nudnější a jeho myšlenkové pochody jsem často nechápala. Navíc jejich jakože osudový vztah mě moc nezajímal a tvořil ty nejzdlouhavější pasáže. Celkově bych ale řekla, že je to kniha zajímavá, kterou si stojí za to přečíst, minimálně kvůli obohacení kulturního rozhledu.... celý text
Nechtění
2013,
Kristina Ohlsson
Další z řady severských detektivek, které jsou tak trochu pořád dokola. Nicméně nepříliš zajímavý a originální příběh vyvažuje slušné tempo, rozumné chování postav a realistické dialogy. Konec trochu odbytý, ale celkové mě kniha bavila a čtení jsem si užila... celý text
Jádro Slunce
2015,
Johanna Sinisalo
Velice zajímavá kniha, představující alternativní Finsko na začátku 21. století, kde vládne totalitní režim, jehož hlavním cílem je jakési všeobecné blaho všeho obyvatelstva. To je však podmíněno absolutní podřízeností jedince a přesně danými pravidly. Muž je živitel a vůdce stáda, má právo na pravidelný sex, obdiv a absolutní oddanost ženy, prostě proto, že muži to tak chtějí. Pokud to všechno nemají, jsou frustrovaní, násilničtí a užívají návykové látky, což se státu vůbec nelíbí. Proto je třeba mu nabídnout ženu, která je krásná a udržovaná, skvělá hospodyně a matka, poslušná manželka a ochotná milenka. Bohužel ne všechny Finky zřejmě dříve splňovaly tato kritéria, proto bylo nutné takové partnerky "vyšlechtit". Aby toho nebylo málo, je nutné zakázat veškeré věci, které by kazily pečlivě kontrolovaný zdravotní stav populace, např. maso, cukr, tuk a samozřejmě veškeré fuj záležitosti, jako alkohol, drogy nebo tabák. Nepoužívají se mobily, mikrovlnky ani antikoncepce a do ciziny Finové taky nesmějí, co kdyby se tam něčím nakazili, třeba zdravým rozumem. Ačkoli nejsem fanynkou dystopií, musím říct, že autorka si budoucí svět vymyslela naprosto přesvědčivě. Objevují se zde prvky, které se řeší už dnes (vše nezdravé by se mělo zakázat, každý člověk má právo být šťastný a mít všeho dostatek...), ona je ale přivádí do naprosto šílené roviny. Její líčení vývoje finské společnosti v zářivou totalitu jako plynulého a neodvratného procesu je popsáno velice pragmaticky a člověk by jí i věřil, že to sem opravdu dospěje, což dokáže trochu znepokojit. Střídání vypravěčů, míchání reality se snovým světem pod vlivem halucinogenů a citace z jakoby reálných zákonů, knih a novinových článků dělají knihu ještě více působivou. Nechybí ani trocha humoru a ironie. Moc se mi to líbilo a jdu si najít další autorčiny knihy, protože tohle nemůže být náhoda.... celý text
O myších a lidech
2004,
John Steinbeck
Příběh dvou přátel, kteří se spolu protloukají životem, snaží se vypořádat s každodenní realitou a mají jeden společný sen. Jeden malý ale chytřejší a jeden slaboduchý ale silák, starají se o sebe navzájem. Přesto je nám už po pár stránkách jasné, že jejich cesta špatně skončí. Autor přesvědčivě vykresluje bídu amerického venkova v první polovině 20. století, jehož obyvatelé žijí své smutné životy. Vidíme tu marné existence nemajetných nádeníků, jejichž snem je mít něco vlastního a nebýt jen otroky bohatých. I mezi chudinou vládne určitá hierarchie, bílý chudák je pořád víc než černý. Syn majitele statku považuje dělníky za podřadné, ale přesto se s nimi chce poměřovat v bitce, aby si dokázal, že za něco stojí, jeho manželka se stylizuje do neodolatelné kokety, ale ve skutečnosti je to nešťastná žena, která si myslela, že má v životě na víc. Knížka je to velice krátká, ale depresivní až hrůza. Každopádně zanechává hluboký dojem a je to přesně jedna z těch, které chcete mít ve vlastní knihovně a jednou za pět let si ji znovu přečíst.... celý text
Čtení o Harrym mě stále baví, i když musím uznat, že po několika knihách je jasné, že Jo Nesbo jede stále podle zajetých kolejí. Příběh je rozvětvený, skvěle promyšlený, hlavní postavy nejsou černobílé, dialogy uvěřitelné. Nechybí napětí, vražedné tempo a překvapivé zvraty. Plus Harryho věčný boj s alkoholem a s láskou k Ráchel. Nicméně i to nejlepší se časem omrzí, takže už jsem knihu nehltala jako minule. Ale za pozitivum tohoto dílu považuji to, že se osobní rovina mnohem více prolne s tou detektivní, a že nemá typický konec s happyendem. Naopak konec je pěkně depresivní, i když ne úplně překvapivý. Také se mi líbí, že v každé Nesbově knize se pohybujeme v nějaké jiné společenské vrstvě, tentokrát v drogovém prostředí a mezi sibiřskými urky. Jasně, není to nijak umělecká nebo duševně povznášející literatura, ale pořád je to kvalitní zábava.... celý text
Strach moudrého muže
2012,
Patrick Rothfuss
Říkala jsem si, že když Kvothe konečně opustil univerzitu, bude děj více akčnější a zajímavější, ale bohužel ne... Zajímavé je, že knížka je neuvěřitelně čtivá, autor umí krásně vyprávět a v příběhu je spousta originálních myšlenek. Všechny ty příhody a životní peripetie, které potkají hlavního hrdinu, by vystačily na pět hlavních postav. Ale po všech těch událostech je Kvothe pořád stejný, jeho vztah s dívkou je pořád stejný, jeho přátelé jsou pořád stejně dobří přátelé... Je to ubíjející, jak se to nikam neposouvá... Navíc dějová linka, kdy se dostáváme do přítomnosti, je pro mě stále nepochopitelná a navíc dost nezáživná. Pořád čekám, že dostanu nějaký náznak, jak se Kvothe dostal tam, kde je, kdo je Bast apod. A po třech knihách a 1500 stranách pořád nic.... Myslím, že už mě to ani nezajímá... Nechci jen kritizovat, knížka je to opravdu krásná a autor má obrovský talent pro vyprávění, ale někdo by mu to měl "prostříhat".... celý text
Košíček zlatých vajíček
1987,
Michaela Tvrdíková
Jedna z oblíbených knížek z dětství. Na dnešní dobu jsou ilustrace opravdu jednoduché, ale mají duši a jsou originální. Knížka z roku 1987 obsahuje pohádky, říkanky, hádanky apod. z dnes už bývalých zemí SSSR, ale to by nemělo nikoho odradit. Obsah není nijak ideologicky zabarvený, pohádky jsou krásné a některé působí až exoticky.... celý text
Jméno větru
2012,
Patrick Rothfuss
Připomíná mi to Zaklínače, ale s tím, že si přečteme něco o jeho školních letech:-) Moc hezky napsané, příběh plyne, je to zajímavé a promyšlené, ale možná by to chtělo trochu akce...... celý text
Vyhoďme ho z kola ven
2001,
Ken Kesey
Bohužel nedočteno. Líbil se mi film s Nicholsonem a oblíbila jsem si postavu Bromdena, tak jsem si myslela, že i kniha bude pro mě podobně zajímavá, ale bohužel jsem ji vůbec nemohla dočíst do konce. Vadil mi specifický jazyk i způsob vyjadřování. Pro léčebnu psychicky nemocných a nějaká šedesátá, sedmdesátá léta byl asi vhodný, ale pro mě to byl nepřekonatelný problém. Ale jinak mě to bavilo, jen asi ne dost.... celý text