VerčaFF komentáře u knih
Velice dobrá kniha, depresivní ale nutí k zamyšlení. Prostředí propracované a hrdinové nepřežijí všechny nástrahy nezranění, ale postupně chybují a umírají. Příběh ukazuje sílu mezilidských vztahů, zdůrazněnou malým prostorem, a nedostatky všech ideologií. Je dost nepříjemné si představit, že jsme někde zavření a venku nic není.
Příjemná detektivka, čtivá a hlavní hrdinka není tak nesnesitelná, jak někdy bývají. Na druhou stranu ve mně z knihy moc nezůstalo, je příliš podobná jiným.
Zvláštní příběh, ne moc čtivý, ale zajímavý svým strohým stylem vyprávění. Hlavní hrdinka není moc sympatická, ale jak bychom se asi chovali my v její situaci ...Všechny příběhy tohoto typu jsou vlastně varováním, kam až může společnost dojít kvůli fanatismu jakéhokoliv druhu. Mně se líbilo, že příběhu chybí začátek a konec. Není zde detailně popsán celý systém Gileádu, spoustu věcí si musíme domyslet a o to je kniha víc zneklidňující.
Dobrý thriller s trochu nechutnými detaily a pro mě docela neuvěřitelným závěrem. Velice čtivá kniha, u které se nedá usnout a dlouhou dobu netušíte, kdo je vrah.
Krásná kniha, která mě hodně zasáhla. Někdy milá, někdy naprosto strašná, až mi bylo zle, ale pro mě zcela uvěřitelná a nezapomenutelná.
Zajímavá kniha, čtivá, plná dobrodružství, akce a dějových zvratů, ale poněkud dlouhá. Mám ráda, když kniha začíná jakýmsi úvodem, její děj se postupně rozvine, přijde pár vedlejších a pak jeden hlavní zvrat a nakonec šťastné, nebo ještě lépe reálné finále. Tato kniha má ale na každých sto stranách vlastní velký zvrat a spoustu malých podřadných zvratů a rozuzlení a pak následuje další dějství s novým problémem a dalšími zvraty... A pak už mě to nebavilo.
Rozdělila bych knihu na dvě části. První popisuje očima dítěte dospívání na kanadské vojenské základně, vztahy sousedské, problémy kamarádství, vztahy mezi rodiči i sourozenci atd. Tato část byla velmi zajímavá, čtivá a přinutila člověka popřemýšlet nad vlastním dětstvím, lidmi, které jsme už třeba ztratili, nad zážitky, které se do vzpomínek vrátily po letech. I když do ní patří i obraz zneužívání dětí a nakonec vražda, zanechala ve mně pozitivní dojem. Druhá část ukazuje, jak se jednotliví aktéři těchto událostí posunuli v čase - rodiče a sousedé jsou staří nebo mrtví, děti už jsou dospělé s vlastními životy, vztahy a problémy.. Tato část je taková bilanční, jak přijmout sám sebe, jak se vyrovnat s minulostí, jak se oprostit od starých křivd.. Nakonec se dozvíme i to, jak to tenkrát vlastně všechno bylo se zavražděným dítětem. V této části se mi už nedařilo tak stoprocentně držet pozornost a pohledy do duší jednotlivých postav už se mi u této autorky nezdály tak přesvědčivé. Myslím si, že mnohem lépe vystihuje svět dětských představ a jejich starostí, než svět dospělých. Celkově jsem však ráda, že jsem si knihu přečetla, hodnotím ji určitě kladně.
O této knize jsem předem nic nevěděla, proto mě hned ze startu překvapila množstvím rozličných postav z různých planet, ras, mutací apod. Nemám nic proti fantazijním světům, ale tady mi to přišlo jako hrozný bordel. Nevadí, časem jsem si zvykla a začala se zajímat o hlavní postavy a jejich příběhy. Vydržela jsem to ale jen asi do 150. strany, protože až dotud se nic nestalo. Jako vůbec nic. Kniha nám pořád odhaluje další a další stránky toho zvláštního světa, další postavičky, další divné městské čtvrti, ale pořád se nic neděje. Jestli měl tohle být úvod a nějaká zápletka se pak koná o pár set stran později, tak já jsem to nezvládla. Škoda, já jsem vždy po několika dnech začala číst a pár stran mě to i bavilo, ale pak jsem se přistihla, že myslím na něco jiného...
U této knihy jsem měla dlouho resty, chtěla jsem si ji přečíst, ale moc se mi do toho nechtělo. Na takový typ literatury já musím mít dost času a náladu. Nakonec se mi to podařilo během několika dní v nemocnici, což bylo štěstí, protože jinak bych ji asi soustředěně nedočetla. Příběh je určitě velmi propracovaný a oplývá neotřelými nápady a obrovskou fantazií, ze začátku se v tom ale neznalý člověk poněkud ztrácí a některé problémy pro mě nebyly vyřešeny ani v průběhu celého prvního dílu. Možná v těch dalších? Nevím. Některé linky děje mi přišly nedotažené a jaksi neukončené. Hlavní příběh Paula a jeho rodiny byl ze začátku zajímavý, ale po pár stech stranách už byl tak překombinovaný, že pro mě bylo moc těžké, brát jeho poselství vážně. Ekologická stránka včetně písečných červů a života pouštních obyvatel Arrakisu byla výborně vymyšlená, tu nemůžu neobdivovat. Linka s Harkonneny byla vtipná a četla se mi nejlépe... Ale celé dohromady to bylo dost náročné a dočíst to už pro mě znamenalo spíš práci než zábavu. Ocenění si kniha ale určitě zaslouží.
Mám ráda knihy odehrávající se v pro mě exotických zemích (Island je pro mě už exotika) a v minulosti, které nám ukazují, jak jsou naše současné životy pohodlné a bezproblémové. Děj samotný není nijak zajímavý ani dynamický, popisy všedních dní hrstky chudých obyvatel ostrova a duševní svět hrdinky odsouzené k trestu smrti ale vůbec nenudí. Hlavní postava Agnes je vykreslena tak, že ať už si myslíme, že je nebo není vinná, nemůžeme s ní nesoucítit. Ostatní postavy jsou určovány hlavně vztahem k ní, ten se ale v průběhu knížky neustále vyvíjí. Silný je také závěr příběhu, takže si budu Agnes ještě dlouho pamatovat.
Souhlasím s většinou komentářů, že první půlka až dvě třetiny knihy byly strhující, ale na konci tomu trochu došel dech. Zprvu sympatická hlavní postava vyšetřovatele se změnila z vtipného komentátora v zoufalce, jehož citové výlevy mě spíš štvaly, než aby mě zajímaly. Zápletka byla dost dobrá, ale čekala jsem, že se na konci oba případy propojí a bude se nějak více vyvíjet příběh z Robova dětství. Ale přesto příjemné překvapení.
Už dlouho mě nějaká kniha nenadchla jako tahle. Příběh člověka, kterého bych chtěla poznat, a doby, ve které bych nechtěla žít. Rostov nám ukazuje, jak se dá ze života vytěžit maximum.
Ze začátku se mi zdála poněkud nezáživná a téma domácího násilí už takové otřepané. Ve druhé polovině ale příběh vygradoval a stal se dost napínavým a zneklidňujícím. Konec mě dojal, ale spíše smrtí Cliftona. Čekala jsem, že se dozvíme, jestli je vinen nebo ne. Nakonec byl popraven bez ohledu na to, což mě trochu rozesmutnilo. Ale happyend by knihu zbytečně zkazil, takže jsem spokojená.
Pohodová, rychle přečtená detektivka, nic výjimečného. Vadily mi narážky na slovenský původ vyšetřovatelky, přišlo mi to tam docela uměle naroubované. Ale vcelku dobré.
Kniha se mi moc líbila, myslím si ale, že kdyby byla kratší, dojem z ní by byl silnější. Prostředí moskevského metra obývaného mutanty a zdecimovanou lidskou populací je ze začátku velice zajímavé. Dozvíme se, jak se žilo před katastrofou a jak se lidstvo přizpůsobilo drsným podmínkám v nové době. Putování hlavního hrdiny temnými tunely a setkávání s podivnými lidmi se ale po určité době začne opakovat a pozornost trochu upadá. Nedovedu si představit, že bych v nejbližší době pokračovala s dalšími dvěma díly, ale i tak jsem ráda, že jsem si Metro přečetla.
Na rozdíl od některých čtenářů, kterým se styl psaní autorky moc nelíbil, mě naopak příjemně překvapil. Téma knihy je těžké a smutné, ale díky strohosti a stručnosti vyprávění si člověk řekne, že to je prostě život a každý ho musí nějak přežít, bez ohledu na to, jaké "karty" mu byly rozdány. Na konci žádné příjemné překvapení, jen pokračující melancholie a apatie. Moc se mi to líbilo.
Výborná kniha, dlouhá, ale ne nudná. Někdy napínavá, někdy odpočinková a příjemná. Nejde tak ani o ten horor, ale spíš o příběh dětského přátelství. Při četbě si člověk vzpomene na vlastní hry a zážitky, na kamarády, na věci, na které už skoro zapomněl. Jedna z nejlepších knih, co jsem četla.
Typicky zauzlený příběh A. Christie. Zajímavé, propracované, až trochu nepřehledné. Na jednu stranu pochopitelný motiv, na druhou docela komplikované provedení. Ale je to klasika.
Historická detektivka z Anglie 17. století, jejíž hrdinkou je šlechtična a zároveň porodní bába, která ve svém volném čase vyšetřuje zločiny v Yorku. Kniha zajímavá tématem, ale poněkud nereálná a přehnaná. Popis porodních zvyklostí ve středověké Anglii člověk jinde nenajde, ale zbytek už tak čtivý nebyl. Např. některé vztahy mezi pány a služebnictvem, politické intriky nebo rodinné vazby jsou zde dost umělé, nepravděpodobné, až to bije do očí. Ale celkově tato kniha nikoho neurazí a čte se poměrně svižně.