VerčaFF komentáře u knih
Nečetla jsem předchozí díly (toto je už 4.), takže mi trochu chyběl vhled do historie hlavní postavy, ale i tak musím říct, že mě příběh bavil. Kniha se vyznačuje docela silnou brutalitou, ale ta se neprojevuje v podrobném popisu vraždění nebo mučení, spíš v naprosté samozřejmosti, s jakou se záporáci rozhodnou někoho upálit nebo zalít do asfaltu. Člověk získá pocit, že takto to opravdu v tom drsném Irsku chodí:-) Hlavní hrdinka byla celkem sympatická, ne moc ufňukaná, ani přehnaná drsňačka a její osobní příběh mě nijak nerušil u kriminální zápletky, naopak mi přišel docela zajímavý. Asi zkusím i předchozí díly.
Není to zrovna nejlepší knížka od Pratchetta, kterou jsem četla, ale celkově jeho knihy zbožňuju, takže se mi líbila i tato. Možná trochu dlouhá, ale některé situace a nápady byly prostě boží. Třeba trollí námluvy kamenem do hlavy a tisíc slonů!
Původně jsem chtěla dát jen 3 hvězdičky, ale závěr knihy se pěkně rozjel a celkově zanechala dost dobrý dojem. Rozjezd a seznámení s postavami trochu trvá, ale jak se hlavní hrdina stále hlouběji zaplétá do dávných zločinů i rodinných vztahů, začne vás příběh stále více zajímat. Plusem je pro mě taky poučný prvek, protože některé historické události by se neměly zapomínat.
Knížka s docela povedenou zápletkou, ale za mě s dost nesympatickou hlavní hrdinkou. Četla se celkem pomalu a rozvážně, popis soudních líčení moc akční nebyl, ale zase mám díky ní představu, jak to funguje v anglickém soudním a sociálním systému. Chybělo mi ale nějaké překvapení nebo napětí..
Tato kniha má zajímavý námět i zápletku, ale to zpracování se mi tedy zdálo dost chabé. Detektivka s hororovými prvky to byla a některé body byly opravdu strašidelné a originální (to mlaskání mě dostalo), ale celé to zabíjí rozhovory hlavních postav, případně výlety do myšlení hlavní hrdinky. Připadá mi, že to psal jako slohovku student střední školy.. Nebo je to tím překladem? To se mi nezdá možné. Stokrát opakované metafory, patetická prohlášení, rádoby hloubavé poznámky policistů, které se týkají úplně nepodstatných věcí. A jak hlavní hrdinka jen tak náhodou vyluštila ten kód, nad kterým předtím seděli všichni detektivové i jazykovědcem a namlouvali kvůli němu celé knihy na diktafon.... A přitom to byla taková blbost! Prostě mi ten styl psaní i uvažování a chování postav přišly hrozně hloupé... Už jsem si říkala, ať raději zlikvidují Evu Clayovou i s celým týmem, ať je nemusím poslouchat (číst).
Po trochu pomalém rozjezdu mě kniha úplně vtáhla a čtení jsem si vyloženě užívala. Styl autora mi seděl, přišel mi lehce vtipný, ale ne násilně ironický a opravdu jsem to měla tak, jak se píše na obálce - že i když je hlavní hrdina opravdu blb, tak si ho stejně oblíbíte. Hvězdičku navíc za konec - nemám ráda americké happyendy.
Souhlasím s ostatními komentáři, že tady nejde jen o popis sexuálních scén učitelky s chlapečky, ale je to dost dobrá studie jedné psychopatky, které podřídila celý svůj život své (společensky odsuzované) sexuální zálibě. Na dobře naplánované cestě za uspokojením neváhá zneužít ani ty studenty (ona je nemiluje, jen s nimi spí, a jakmile jim začnou rašit první vousy, tak už jsou pro ni nepřitažliví), ani manžela, kolegy apod. Sexuálních scén je tam dost, ale nemám pocit, že by byly nějak šokující, pokud odhlédnete od faktu, že jsou to její žáci. Vždyť kolik čtrnáctiletých kluků i holek má dneska už zkušenost se sexem...
Pro mě velké překvapení, neuvěřitelně vtipná knížka. Děj rychle ubíhal (často o celé roky), žádné dlouhé popisy, jen koláž životních situací, které se můžou stát každému. No všechny asi ne, ale i tak. Název erotikon je trochu zavádějící, o sexu se tam píše hodně, ale žádné důkladné popisy to tedy nejsou, spíš faktická konstatování. Nic u čeho by se člověk musel červenat:-) Ale několikrát jsem se smála nahlas
Zaujalo mě téma čtyř lidí, kteří se sejdou na střeše věžáku, aby skočili, ale pak je jim to nějaké blbé a místo toho slezou dolů a jdou spolu na kafe:-) sice to nebylo tak vtipné, jak se na začátku zdálo, ale jako taková oddechová knížka s poselstvím, že život nikdy není tak hrozný, aby to člověk musel zabalit, to fungovalo dobře.
Nedočteno, styl psaní mě vůbec neoslovil, hrozně jsem se nudila... Možná kdybych přelouskala první půlku, tak bych hodnotila jinak, ale nezvládla jsem to..
Po několika dánských, švédských, norských a dokonce islandských detektivkách jsem si konečně přečetla jednu finskou a jsem mile překvapená. Detektivní příběh byl docela originální, i když byl nakonec vysvětlen trochu nelogicky. Hlavní hrdinka byla trochu protivná a řada jejich kolegů policajtů byla úplně na facku, ale nakonec mi to vůbec nevadilo, žádný z nich nebyl úplně dobrý ani úplně špatný, Prostě normální lidi, které znáte taky. Někomu možná vadí ta problematika přistěhovalectví, která s hlavní zápletkou moc nesouvisela, ale já myslím, že to bylo zajímavé zpestření, něco co knížku odlišuje od řady dalších detektivek.
Nebylo to špatné, ale tak napínavé a propracované jako autorovy čínské thrillery to nebylo. nebo jen nejsou Hebridy tak atraktivní prostředí. ale četlo se to samo.
Tato kniha mě mile překvapila. Zápletka dobrá, děj napínavý, dokonce mě zajímal i osobní život jednotlivých postav, což se tak často nestává. Závěr nebyl až tak nečekaný, spíš pomalu tušený, ale tady mi to vůbec nevadilo. Určitě doporučuji.
Neřekla bych, že je to detektivka, spíš takový román ze současnosti s detektivními prvky.... ale moc napínavé to tedy není, spíš se mi zdálo, že v některých místech se děj hrozně vlekl. Po přečtení zůstává pozitivní pocit, ale před spaním se to číst nedá, to je člověk hned tuhý..
Dobrá a docela originální detektivka. Jen mi trochu vadilo (už to tady někdo psal), že hlavní hrdina neustále zdůrazňuje, že je černoch a jak to má v životě těžké. A že vztah černocha a bělošky některé lidi šokuje a provokuje. Netvrdím, že to nemůže být pravda, ale vážně byla Amerika v 90. letech tak divná? Osobní život toho detektiva mě až tak moc nezajímal, ale příběh záporáka byl fakt dobrý.
Kniha se podobá jiným post apokalyptickým dílům - hnusné počasí, zničená země, zbytky lidstva živoří a vybíjejí se navzájem kvůli shnilým zbytkům... Za mě musím říct, že se jedná o dost silný příběh, protože v centru pozornosti stojí vztah otce a syna, kteří jsou pro sebe vlastně celým světem. Děj se navíc nikam zvlášť neposouvá, hlavní hrdinové pouze jdou "na jih", aniž by měli nějaký konkrétní cíl, a nezdá se, že by měl přijít šťastný konec. Po přečtení zůstává deprese a úlevný pocit, že tohoto stavu já už se snad nedožiju. Ale kdo ví.
Za poslední dobu moje druhá detektivka od nějakého amerického autora, která se odehrává v "americkém zapadákově" a jsem zase spokojená. Knížka má podobnou atmosféru jako severské detektivky, ale z té Ameriky je navíc cítit rezignace obyčejných lidí, kteří žijí v nějaké díře u hranic, nic nemají a ani nebudou, protože se o nic nesnaží. Mezi nimi vyniká jen inteligentní detektiv (samozřejmě s problematickou minulostí) a šílený vrah, který si v klidu loví mladé holky, aniž by si toho někdo nějak zvlášť všímal. Výborné!
Po trochu pomalém rozjezdu, kdy autor líčí dětství a vojenské zkušenosti hlavního hrdiny (i když to bylo taky docela šílené), se v druhé půlce dostáváme do hlavy podle mě psychicky narušeného úředníka, který chce co nejlépe naplnit rozkaz vybudovat opravdu efektivní továrnu na likvidaci židů a odklízení jejich těl. Rudolf Lang nepočítá těla, ale jednotky, a prožívá opravdu depresivní okamžiky, když hned nedokáže přijít na to, jak jich za 24 h zplynovat 8 000. Ale nakonec to vymyslí a úspěšně splní úkol, za což je po zásluze povýšen. O ničem nepochybuje, je to přece rozkaz. Nic mu není líto, on tu není od toho, aby přemýšlel, jen poslouchal. Dost nechutné, ale poučné.
Výborná kniha, až do konce napínavá, já jsem tedy netušila, kdo je vrah, až do místa, kdy na to přišla hlavní hrdinka. Líbí se mi ta atmosféra amerického zapadákova, policejní vyšetřování, pitevny a logické probírání důkazy. Podobá se to seriálu Sběratelé kostí
Pravděpodobný únosce a násilník, obrovský chlap, který žije sám ve srubu se svými zbraněmi, v sexuální scéně vyká své oběti a mluví zásadně spisovnou češtinou (původně asi i angličtinou, ale nevím jestli to není jen šílený překlad): "Ale varuju vás. Poskytnete mi znovu příležitost, abych se vás dotkl, a pocítíte moje ruce všude" A dál: "Znovu se mi nabídněte a nebudu brát v úvahu žádný důvod, proč bych se s vámi neměl vyspat."
To mluví za vše....