VerčaFF komentáře u knih

Velice zajímavá kniha, představující alternativní Finsko na začátku 21. století, kde vládne totalitní režim, jehož hlavním cílem je jakési všeobecné blaho všeho obyvatelstva. To je však podmíněno absolutní podřízeností jedince a přesně danými pravidly.

Muž je živitel a vůdce stáda, má právo na pravidelný sex, obdiv a absolutní oddanost ženy, prostě proto, že muži to tak chtějí. Pokud to všechno nemají, jsou frustrovaní, násilničtí a užívají návykové látky, což se státu vůbec nelíbí. Proto je třeba mu nabídnout ženu, která je krásná a udržovaná, skvělá hospodyně a matka, poslušná manželka a ochotná milenka. Bohužel ne všechny Finky zřejmě dříve splňovaly tato kritéria, proto bylo nutné takové partnerky "vyšlechtit".

Aby toho nebylo málo, je nutné zakázat veškeré věci, které by kazily pečlivě kontrolovaný zdravotní stav populace, např. maso, cukr, tuk a samozřejmě veškeré fuj záležitosti, jako alkohol, drogy nebo tabák. Nepoužívají se mobily, mikrovlnky ani antikoncepce a do ciziny Finové taky nesmějí, co kdyby se tam něčím nakazili, třeba zdravým rozumem.

Ačkoli nejsem fanynkou dystopií, musím říct, že autorka si budoucí svět vymyslela naprosto přesvědčivě. Objevují se zde prvky, které se řeší už dnes (vše nezdravé by se mělo zakázat, každý člověk má právo být šťastný a mít všeho dostatek...), ona je ale přivádí do naprosto šílené roviny. Její líčení vývoje finské společnosti v zářivou totalitu jako plynulého a neodvratného procesu je popsáno velice pragmaticky a člověk by jí i věřil, že to sem opravdu dospěje, což dokáže trochu znepokojit. Střídání vypravěčů, míchání reality se snovým světem pod vlivem halucinogenů a citace z jakoby reálných zákonů, knih a novinových článků dělají knihu ještě více působivou. Nechybí ani trocha humoru a ironie. Moc se mi to líbilo a jdu si najít další autorčiny knihy, protože tohle nemůže být náhoda.

6 09.12.2017

Příběh dvou přátel, kteří se spolu protloukají životem, snaží se vypořádat s každodenní realitou a mají jeden společný sen. Jeden malý ale chytřejší a jeden slaboduchý ale silák, starají se o sebe navzájem. Přesto je nám už po pár stránkách jasné, že jejich cesta špatně skončí.

Autor přesvědčivě vykresluje bídu amerického venkova v první polovině 20. století, jehož obyvatelé žijí své smutné životy. Vidíme tu marné existence nemajetných nádeníků, jejichž snem je mít něco vlastního a nebýt jen otroky bohatých. I mezi chudinou vládne určitá hierarchie, bílý chudák je pořád víc než černý. Syn majitele statku považuje dělníky za podřadné, ale přesto se s nimi chce poměřovat v bitce, aby si dokázal, že za něco stojí, jeho manželka se stylizuje do neodolatelné kokety, ale ve skutečnosti je to nešťastná žena, která si myslela, že má v životě na víc.

Knížka je to velice krátká, ale depresivní až hrůza. Každopádně zanechává hluboký dojem a je to přesně jedna z těch, které chcete mít ve vlastní knihovně a jednou za pět let si ji znovu přečíst.

5 09.12.2017

Čtení o Harrym mě stále baví, i když musím uznat, že po několika knihách je jasné, že Jo Nesbo jede stále podle zajetých kolejí. Příběh je rozvětvený, skvěle promyšlený, hlavní postavy nejsou černobílé, dialogy uvěřitelné. Nechybí napětí, vražedné tempo a překvapivé zvraty. Plus Harryho věčný boj s alkoholem a s láskou k Ráchel. Nicméně i to nejlepší se časem omrzí, takže už jsem knihu nehltala jako minule.
Ale za pozitivum tohoto dílu považuji to, že se osobní rovina mnohem více prolne s tou detektivní, a že nemá typický konec s happyendem. Naopak konec je pěkně depresivní, i když ne úplně překvapivý. Také se mi líbí, že v každé Nesbově knize se pohybujeme v nějaké jiné společenské vrstvě, tentokrát v drogovém prostředí a mezi sibiřskými urky.
Jasně, není to nijak umělecká nebo duševně povznášející literatura, ale pořád je to kvalitní zábava.

3 04.12.2017

Říkala jsem si, že když Kvothe konečně opustil univerzitu, bude děj více akčnější a zajímavější, ale bohužel ne... Zajímavé je, že knížka je neuvěřitelně čtivá, autor umí krásně vyprávět a v příběhu je spousta originálních myšlenek. Všechny ty příhody a životní peripetie, které potkají hlavního hrdinu, by vystačily na pět hlavních postav. Ale po všech těch událostech je Kvothe pořád stejný, jeho vztah s dívkou je pořád stejný, jeho přátelé jsou pořád stejně dobří přátelé... Je to ubíjející, jak se to nikam neposouvá... Navíc dějová linka, kdy se dostáváme do přítomnosti, je pro mě stále nepochopitelná a navíc dost nezáživná. Pořád čekám, že dostanu nějaký náznak, jak se Kvothe dostal tam, kde je, kdo je Bast apod. A po třech knihách a 1500 stranách pořád nic.... Myslím, že už mě to ani nezajímá...
Nechci jen kritizovat, knížka je to opravdu krásná a autor má obrovský talent pro vyprávění, ale někdo by mu to měl "prostříhat".

4 04.12.2017

Jedna z oblíbených knížek z dětství. Na dnešní dobu jsou ilustrace opravdu jednoduché, ale mají duši a jsou originální. Knížka z roku 1987 obsahuje pohádky, říkanky, hádanky apod. z dnes už bývalých zemí SSSR, ale to by nemělo nikoho odradit. Obsah není nijak ideologicky zabarvený, pohádky jsou krásné a některé působí až exoticky.

1 19.11.2017

Připomíná mi to Zaklínače, ale s tím, že si přečteme něco o jeho školních letech:-) Moc hezky napsané, příběh plyne, je to zajímavé a promyšlené, ale možná by to chtělo trochu akce...

2 16.11.2017

Bohužel nedočteno. Líbil se mi film s Nicholsonem a oblíbila jsem si postavu Bromdena, tak jsem si myslela, že i kniha bude pro mě podobně zajímavá, ale bohužel jsem ji vůbec nemohla dočíst do konce. Vadil mi specifický jazyk i způsob vyjadřování. Pro léčebnu psychicky nemocných a nějaká šedesátá, sedmdesátá léta byl asi vhodný, ale pro mě to byl nepřekonatelný problém. Ale jinak mě to bavilo, jen asi ne dost.

3 15.11.2017

Čtu Nesbovy knihy na přeskáčku, takže po Sněhulákovi a Spasiteli bych řekla, že tato je trochu slabší, ale i tak jsem byla spokojená. Hlavně v druhé půlce se slušně rozjede a konec se mi moc líbil. Na Nesbovi mám ráda, že zápletka je vždycky výborně promyšlená, děj je napínavý a na konci do sebe vše zapadne. Navíc dialogy nejsou vůbec umělé a autorova představivost je obrovská, řekla bych, že se žádná kniha neopakuje, v každé je něco nového, nějaký překvapivý prvek.

4 26.10.2017

Na tak slavnou knihu jsem tedy taky čekala mnohem víc. Ale na druhou stranu je to pořád jen deník jedné třináctileté studentky, které popisuje válečné události ze svého pohledu. V první polovině knihy mi byla Anna Franková velice nesympatická, rozmazlené dítě, které se vrtá pořád jen v sobě a ve svých pocitech, ve druhé půlce už jsou zápisy vyspělejší, rozumnější a je vidět, že Anna skutečně přemýšlí o světě, ve kterém žije. Ke konci bych i řekla, že je na svých 15 let velice chytrá a má velice pěkný styl. Bohužel o válce se nedozvíme nic, jen o životě dvou rodin, uzavřených na malém prostoru, jejichž členové si lezou pěkně na nervy. Přišlo mi ale zajímavé, jak byli tehdejší lidé (ti dobře situovaní) sečtělí, jak se zajímali o politiku, filozofii, kulturu, a to včetně dětí. Těžko se to hodnotí, určitě jsem četla lepší knihy z tohoto období, ale je to pořád jen deník školačky, a tak to nejde porovnávat s díly slavných spisovatelů.

2 16.10.2017

Vůbec jsem nevěděla, o čem to bude a když jsem na první stránce viděla jméno Jack Reacher, říkala jsem si: "Panebože, Tom Cruise, to snad ne!". A to mě asi ovlivnilo při čtení, protože mi knížka přišla podobně plochá jako Cruisovy filmy. Samotná zápletka, záporáci i závěr celkem dobré, ale ten hlavní hrdina... Všechno ví, všude byl, se vším umí pracovat, ve zlomku vteřiny si spočítá úhel a dráhu střely, všichni mu bezmezně důvěřují, i když vypadá jako somrák. Prostě bych byla raději, kdyby ho taky připíchli na zeď:-) Navíc trochu nechápu jeho motivaci, chce pomstít člověka, kterého x let neviděl, ani si na něj nevzpomněl a neměl k němu žádný zvláštní vztah? Jako proč? Protože je to tak správně? no, to mě moc nepřesvědčil...

1 04.10.2017

O této knize jsem hodně slyšela, ale její téma a délka mě od čtení trochu odrazovaly. Nakonec jsem se ale odhodlala a stálo to za to. Jde o historický román, jehož děj se odehrává v Anglii po několik desetiletí a neustále sledujeme osudy několika hlavních postav, případně celých rodin. Ač mě téma nijak zvlášť nezaujalo, děj je velice čtivý a čtenář si k hlavním hrdinům vypěstuje velice silný vztah. Po pár desítkách stran zjistíte, že někomu hrozně fandíte, a u někoho byste si přáli, aby už ho konečně zabili. Už rozumím tomu, proč je knížka tak populární, není akční ani napínavá, ale něco na ní prostě je.

5 04.10.2017

Kniha se zajímavou zápletkou, trochu hororovým začátkem a absolutně na hlavu postaveným koncem. Musím říct, že více mě bavila první půlka, kdy to vypadá na nějaké satanistické vraždění, případně skutečná monstra, a to rozuzlení zas tak napínavé není. V druhé půlce se děj trochu vleče a na konci si řeknete: "Cože? Jak to?" Ale kniha je promyšlená, dialogy mají hlavu a patu a postavy se chovají reálně (třeba manželka hlavního hrdiny je neuvěřitelná slepice, ale je to hrozně vtipné). Moje první kniha od Mo Hayder a určitě se k ní ještě vrátím, bylo to příjemné čtení.

11.09.2017

Já teda nechápu, proč je kniha tak dobře hodnocená... Zápletka je klasická severská detektivka, najdou mrtvolu, okolnosti jsou bizarní, atmosféra typicky severská - tma, zima, sníh. Ale pak to vyšetřování: hlavní hrdinka je duševně rozervaná kráska (to už bylo v Nesbovi), která má problém s alkoholem a návykovými látkami, ale je samozřejmě geniální policistka, která "vidí to, co jiní nevidí". V čem se to projevuje, to jsem za celou dobu nepochopila. Při policejní poradě stojí před fotkami z místa činu a ptá se: "napadá vás něco, nějaká asociace? ne, tak nevadí pojďme dál". A pak zírá do prázdna, přičemž ji ostatní pozorují s nábožnou úctou a mezi sebou si šeptají, jak jsou z ní nervózní, protože ona je prostě úžasná vyšetřovatelka. Jinak má klasicky temnou rodinnou minulost a neustále se snaží "nenechat se pohltit temnotou", což se tam opakuje tak desetkrát.
Ostatní postavy taky perlí.. Např. "Co si o tom myslíš? Jako o čem? O tom, co ten člověk řekl. Aha, nevím, co si myslíš ty? Já nevím...." K čemu je tam ten vrchní komisař, mi není jasné, nic nezjišťuje, jen se stará, jestli je hlavní hrdinka duševně v pořádku, což teda ona určitě není, a taky jestli dost spí a jí, jak se dostane z hospody domů...
Už jsem dlouho nečetla takovou blbost a to jsem se na to fakt těšila. Čím jsem četla dál, tím víc jsem byla otrávená. Osobně si myslím, že autor chtěl napsat detektivku, která by se prodávala, tak prostě okopíroval motiv z jiných knih a bylo..

15 24.08.2017

Nejtlustší a nejnapínavější díl série o Cormoranovi Strikeovi. Líbilo se mi, že se vyšetřování zaobírá několika podezřelými a my až do konce nevíme, kdo je ten správný. I když já jsem si tentokrát nečekaně správně tipla. Vztah mezi Robin a Cormoranem se posunuje, ale nesklouzává k přehnané romantičnosti ani k trapnosti. Předpokládám, že bude pokračování:-)

2 24.08.2017

K druhému dílu série o Strikovi jsem se dostala náhodou a mile mě překvapil, dokonce už čtu třetí díl. Volání kukačky bylo zajímavé, ale trochu utahané. V Hedvábníkovi je příběh akčnější, trochu víc hrůzy z neobvyklé vraždy, vztah mezi hlavními postavami se vyvíjí, všechno je o fous lepší než první díl.

21.08.2017

Velice příjemné čtení. Kniha, ve které nenajdete moc akce, ale zato krásné prostředí, hlubokou atmosféru a neobyčejné lidské příběhy. Autor velice pěkně popisuje indickou přírodu, úplně si dokážu představit ty mangrovy, bahno a delfíny, tygry a krokodýly.

21.08.2017

Řekla bych, že je to skvěle vymyšlený a propracovaný příběh, kdyby to ale nebyla pravda. Velice silná kniha, která popisuje život nebo spíš přežívání lidí ve vyhlazovacím táboře. Nesouhlasím s komentáři, že je to líčeno bez emocí, ve mně kniha vyvolávala emocí až moc. Co chcete od člověka, který viděl umírat statisíce lidí a sám přežil? Jinak si myslím, že příběh nenásilně ukazuje schopnost lidí přizpůsobit se úplně každé situaci. Po pár měsících v lágru se vězni naprosto adaptovali na nové životní podmínky a dokázali z nich vytěžit maximum. Pro mě trošku slabší částí bylo období práce v německé továrně, ale to asi v kontrastu s tím, co se dělo předtím. Kniha byla ale velice čtivá, podle mě mnohem více než o dost kratší Smrt je mým řemeslem, která zase líčí holocaust z druhé strany.

5 11.08.2017

Velice se mi líbila kniha Manželovo tajemství, takže jsem věděla, co od Sedmilhářek čekat. Spisovatelka dokáže napsat strhující a zajímavý příběh, který se odehrává ve zdánlivě běžných a stereotypních kulisách. I když by mě v jiných knihách příběhy manželek, matek a jejich rodinné problémy vůbec nezajímaly, svět hrdinek této knihy mě naprosto fascinuje. Na jednu stranu je to takové oddychové čtení, na druhou stranu se to dá chápat i jako kritika společnosti a současné výchovy. A to tajemství a napětí je tam taky

3 10.08.2017

Velice zajímavá kniha, a to nejen exotickým prostředím. Je to takový smutný povzdech nad osudem jedné indické generace a nad tím, jak se mění doba. Líbí se mi, že autor své postavy nesoudí, ale ani neoslavuje, spíš představuje realistický portrét jedné společenské vrstvy. Už dlouho jsem nečetla něco, co by na mě tak zapůsobilo.

10.08.2017

Knížka na vážné téma, ale hrozně zajímavá. Mám ráda knihy z války, protože si vždycky uvědomím v jak jednoduché době teď žijeme a jak dobře se máme. Navíc o této části poválečných dějin jsem neměla tušení. Autorčin styl je spíš lyrický, krátké kapitoly nepopisují jen těžký život v lágru a každodenní boj s hladem a zimou nebo dozorci, ale i vnitřní život hrdinů, jejich myšlenky, sny, přání, a to velice jemným a zvláštním jazykem.

1 27.07.2017