vladku
přečtené 241
Bez odpadu
2019,
Camille Ratia
Hned na začátku mě znechutilo to, že kniha bez odpadu a nijak se to neprojevilo na způsobu výroby samotné knihy (lepená vazba, lesklý papír). Dále některá argumentace byla pochybná, když jsem na straně 39 se dočetl, proč je bio mouka levnější, i když je dražší? Protože z ní můžete upéct pizzu. Tak jsem knihu odložil a vrátil se k ní s odstupem. Ano, kniha obsahuje nesmysly, dokonce skrytou reklamu bez jakékoliv argumentace (pp72 x odstavců věnuje tomu, jak poznat marseilleské mýdlo, ale chybí úplně informace, proč ho používat, v čem je lepší/jiné než jiné mýdlo). Ale věcně, kniha obsahuje spoustu použitelných receptů, tipů jen se obávám, aby nepřesvědčené neodradila nesmysly dřív.... celý text
Poslední civilizace
2019,
Sam J. Miller
Brrr, brak, nečíst. Měla to být oddechovka, scifi. Oddechovka to není. Je to psáno rozvláčně, lidé co čtou pomaleji nebo po kratších dobách, mohou mít problém se začíst. Je to násilnická četba, nejen násilí v sebeobraně, ale násilí hlavních postav se sporným odůvodněním. V upoutávce jsou zmíněna všechna hlavní témata současnosti: klimatická změna, genderová identita, AI a autor témata bere, nalézá "viníky" a je se soudy hned hotov a knihou navádí, že vlastně někomu odseknout ruce a vyříznout jazyk je v pořádku. A aby to čtenář měl se vším, v knize najde gaye, dvě matky s dětmi, osobu s "oni" zájmenem včetně krátkých vhledů do sexuálních praktik - to dodávám především kvůli tomu, že jedna z hlavních postav tu má nechráněný sex s vědomím, že je nosičem sexuálně přenosné nemoci, smrtelné - takže ještě kniha podporuje stereotypy vůči neheterosexuálům nemluvě o dalších informacích, které jako heterosexuál těžko mohu potvrdit, rozporovat, nicméně z mého pohledu dělá medvědí službu LGBT komunitě.... celý text
Graciino tajemství
2020,
Jill Childs
Oddechovka a tak to i hodnotím. Uvěřitelné/realistické charaktery postav i jejich chyby i jejich jednání s příměsí duchařiny, ezo.
Muslimská dívka
2017,
Amani Al-Khatahtbeh
Jak lépe porozumět muslimům než čtením jejich knih? Kniha, která mě nijak nepřekvapila, pokud tak příjemně, jak se můj názor příliš nezměnil po přečtení knihy. Autorka popisuje svůj život v USA i v Jordánsku. Na rodila se v USA, kde byla na okraji, po 11/9 odjela její rodina do Jordánska, kde byla opět ta na okraji, aby se pak vrátila, ale tentokrát se svou identitou, šátkem (její rodiče šátek nenosí). Na mnoha běžných situacích popisuje běžný život těch, kteří se liší a kteří jsou většinou společností mnoha menšími i většími způsoby "diskriminováni". USA nejsou zrovna přátelští k černochům a už vůbec ne k muslimům. Např. spolužák černoch klasicky útočil na muslimy, aby se on sám nestál cílem útoku. Každodenní obavy o život, ústrky, stereotypy, zobecňování, kolektivní vina. Tahle kniha vyžaduje pozorné čtení, zamyšlení. Nicméně stejně jako je špatně, když je někdo nutí nosit šátek, úplně stejně je špatně, kdy jim někdo zakazuje nosit šátek. Kniha je aktuální zvláště dnes, kdy češi se podobně chovají k cikánům jako v USA k černochům. A podobně nyní nenávist k cikánům vystřídala nenávist k ukrajincům. A podobnost vidím, že mnozí ani nejsou schopni odlišovat lidi s tmavší pletí - leccos by mohl vykládat můj kolega z bývalé práce, který pocházel z blízkovýchodního regionu, ale byl křesťan, stejně zaznamenával ústrky kvůli islámu, pikantní o to víc, kvůli historii daného regionu. Tahle kniha se snaží právě o téměř nemožné, přestat s kolektivní vinou, stereotypy, vnímat jednotlivce, nevinit je za činy jim podobných lidí, natož vůči nim projevovat násilí. Doporučuji.... celý text
Bílý odstřelovač Simo Häyhä
2019,
Tapio A. M. Saarelainen
Sériový i masový vrah aneb odstřelovač, který během Zimní války (Finsko-Rusko) zavraždil min. 542 lidí, což je nejvíce mezi odstřelovači a přitom to stihl během necelých 100 dní (byl schopen se nehýbat celý den, navíc bojoval i ve dnech, kdy bylo cca -40 stupňů Celsia. Po zranění (zakázanou municí) týden před podepsáním příměří (výborní finští vyjednávači, finové prakticky už vyčerpali všechny zdroje, o moc déle by nevydrželi) se stáhl a farmařil, stranil se popularity, částečně i kvůli tomu, že po zranění mu bylo špatně rozumět. A přečkal tak období, kdy nebylo radno se tímto příliš chlubit. Dožil se téměř sta let. Měl plno zkušeností jako lovec, vytrvalý, trpělivý, vraždil na vzdálenosti několik set metrů (např. ruského odstřelovače na vzdálenost 450 metrů, který se cítil v bezpečí). Neuvěřitelné, když si člověk uvědomí, jak na takovou vzdálenost má vliv teplota, vítr, odhad vzdálenosti, vlhkosti - bez tabulek, jen čerpal ze svých zkušeností a byl schopen neuvěřitelně přesně odhadovat vzdálenost a byl perfektně sžit se svou puškou. Je smutné, co lidé dělají lidem. Na straně rusů do značné míry nedobrovolně. A na straně finů? Kdo ví, pravděpodobně procentuálně jich více šlo víceméně dobrovolně. V každém případě nelehká volba, v nelehké době, tak odlišné od dnešní, i když nedaleko opět pár vůdců udělalo z mnoha lidí na obou stranách vrahy, kteří se do značné míry nedobrovolně vraždí a přitom ti, co je proti sobě ženou jsou někde v bezpečí. Kniha je tištěna na kvalitním papíře, autor (sám odstřelovač) se pokusil shrnout vše, co se dalo, nicméně Simo Häyhä byl málomluvný a na některé soukromé věci (jako počet zabitých) prostě neodpovídal. Takže některé věty, možná i odstavce, člověk čte v knize vícekrát.... celý text
Konec Věčnosti
1993,
Isaac Asimov
Málokdy sem dávám beletrii, i když ji čtu podobně často jako jiný druh literatury, pro relaxaci. Nicméně i beletrie, zvláště sci-fi, mě často naplní myšlenkami. Isaac Asimov je jeden z autorů, kdo to dokáže. A zvláště v tomto díle si člověk uvědomí, že s mnoha jeho názory včleněných do jeho děl souhlasím. Konec věčnosti je o cestování časem, ale hlavní myšlenka je o tom, že snaha o pohodlí, bezpečnost může být v dlouhodobém hledisku kontraproduktivní. Lidstvo svým způsobem potřebuje i negativní věci jako války nebo velmi rizikové pokusy o cesty do vesmíru, aby se mohlo vyvíjet, aby mohlo žít. Je velmi malebné, jak popisuje korporaci, která se stará o "dobro" lidí proti jejich vůli, autor je postupně odkrývá jako psychopaty. A když se člověk nad tím víc zamyslí, může si uvědomit, kolik existuje lidí, psychopatů, kteří v menším či větším měřítku "zvyšují" bezpečnost a jistoty, v realitě jen pocity bezpečnosti a jistoty s mnoha nežádoucími účinky, vedlejšími důsledky podobně jako cestovatelé časem v knize.... celý text
Dark Web: Sex, drogy a bitcoiny
2020,
Dominik Stroukal
Dark web, který má horší pověst, než je realita. Ano i z reality mnohým etatistům vstávají vlasy hrůzou na hlavě, ale nájemnou vraždu si přes Dark web nezrealizujete (to neznamená, že si ji tam nemůžete zaplatit, různorodých podvodných nabídek je tam plno). Koupíte si tam drogy, ukradené údaje (osobní, kreditních karet), porno všech možných typů včetně dětského nebo se stanete obětí různorodých podvodů. Někoho z toho pohoršuje vše, někoho jen něco. I "zločinci", kteří bez výčitek svědomí vám prodají jakoukoliv drogu, mohou mít zábrany nebo dokonce aktivně potírat obchod, který se týká něčeho za jejich hranicemi, nejčastěji dětského porna. V každém případě Dark web je velmi důležitý komunikační kanál, ať už lidí, kteří se fyzicky znají, tak lidí, kteří se nechtějí nikdy poznat - např. si představte že novinářům chcete poskytnout informace, jejichž prozrazení nějaký stát či organizace přísně trestá, třeba i smrtí/zmizením, bezpečnější pro obě strany je anonymita. Pomocí Dark webu by tehdejší odboj proti komunismu nebo nacismu byl mnohem snadnější a méně nebezpečný. Je jasné, že každý z nás budeme mít na Darkweb jiný názor, jestli má existovat či ne. V každém případě technologie, které zajišťují, že je možné z Ruska či USA vynášet přísně střežené informace, zároveň umožňují i další použití, které se lidem líbí méně a současně zajišťují, že Dark web je prakticky nezastavitelný. Zbrojí obě strany, co prošlo na začátku neprojde nyní a postupně se lidé učí, jak neudělat chybu. Tak vzhůru na Dark web, i tím, že tam k masa lidí, přispějeme k tomu, že budeme mít dál informace z Ruska, nebo naopak, že i v Číně se lidé dostanou k informacím jinak v Číně zakázaných. Např. mě dává smysl si na svých webových stránkách zřídit možnost mi poslat anonymně dokumenty a anonymně dál komunikovat, čistě pro jistotu. Jen bohužel kniha neobsahuje návod jak na to pro dummies...... celý text
Jak číst čísla: Deset pravidel pro orientaci ve statistikách
2022,
Tim Harford
Doporučuji. Výjimečná kniha. Poutavé, dobře argumentované na příkladech. Dále zde autor popisuje dost příkladů omylů, hodně zajímavé. Samozřejmě není to bez chyb (bohužel jsem si nepoznamenal kde a co přesně, někde v první třetině knihy), bez zaujetí (např. celkem očekávatelné upřednostnění statistiky před riziky státu). Stejně tak při čtení bylo znát, že upřednosťňuje "globální dobro" před svobodou jednotlivce. Nicméně přednosti více než převažují. Stručně? Zajímejte se. Méně stručně? Sice mnohá statistika je vědomě či nevědomě mylná, ale měli bychom být konstruktivní, zaměřit se na to, jak nám může pomoci. Autor v deseti bodech rozvíjí zlaté pravidlo "Zajímejte se". 1. Nahlédněte do své duše - buďte si vědom svých emocí, toužebných přání, nenechte se jimi zaslepit jako Bredia (byl o tom i film). 2. Zamyslete se nad svou zkušeností. Ověřování vlastními zkušenostmi je důležité, nicméně buďme si vědomi omezení - např. v přeplněném metru a průměru 130. 3. Pozor na předčasnou enumeraci. Neboli buďte si vědomi, že sčítáte hrušky s hruškami, i rozdíly mezi hruškami - viz statistiky dětské úmrtnosti, kde rozdíly mohou být dány definici plodem a dítětem. 4. Poodstupte si a pokochejte se výhledem. Masmédia hledají překvapivost. To, že v Londýně se víc vraždí než v New Yorku stále může být pozitivní zpráva, že se podařilo v New Yorku v jednom měsíci dostat počet vražd pod Londýn a navíc v obou městech se snižuje počet vražd. Pro tohle pravidlo je obrana známá: znejte či vyhledejte si několik orientačních čísel. Např. počet lidí v ročníku v ČR je 140 000 lidí (já si pamatuji údaj 100 000). 5. Zjistěte si souvislosti Jinak dlouho žijí mýty jako s těmi marmelády a že mylně se soudilo že s vyšším výběrem klesá prodejnost. 6. Ptejte se, na koho se zapomnělo. V minulých dobách ale i v současnosti dobách se často zapomene na ženy (riziko, že jsou těhotné). Zapomíná se na vliv toho, že se někteří s jiným názorem průzkumu vyhýbají. Na to, že většina výzkumů je na běloších v bohatých zemích, kulturně ovlivněných. 7. Žádejte transparentnost,když počítač odmítá spolupracovat - aneb varuje před umělou inteligencí... 8. Statické podloží není samozřejmost - varuje před ovlivněním statistiky státy, kteří vyhrožují, stíhají statisty, kteří svými čísly kritizují vládu. 9. Nezapomínejte, že i dezinformace můžou být krásné - ale to neznamená, že grafy pro dobré účely nepoužívat, naopak, usnadněte čtenáři čitelnost názvem grafu "Počet smluv se zvýšil". 10. Udržujte si otevřenou mysl - když se změní fakt, změním názor.... celý text
Opuštěná společnost
2017,
Erik Tabery
Zajímavé. Plno myšlenek, informací a faktů. Celkový dojem je výborný. Je to novinář, má očekávání byla nízká, byl jsem překvapen úrovní myšlenek i argumentací, množstvím odkazů. Míst, která by vyloženě negativně vyčnívali, moc nebylo. Ale jsou, např. klasická novinářská zkratka na straně 122, která dává na roveň "není objektivní" s počtem kritických zmínek. Kniha se snaží vysvětlit chování české společnosti na historii české společnosti. Autor si zbožtil do značné míry demokracii, ale to je tak masově rozšířený jev, že nemá smysl to řešit. Závěr je dobře vyargumentován, dává smysl. Kniha přese všechno je velmi hodnotná, přes výše uvedené výhrady doporučuji.... celý text
Život bez plastů
2018,
Chantal Plamondon
Hutná a tak celkem obsáhlá kniha plná praktických informací pro ty, co pochybují o plastech. Dozvíte se informace, co všechno už víme o plastech, jejich rizicích i co tušíme nebo jen předpokládáme. Dozvíme se možnosti, jak se obejít bez plastu v konkrétních situacích nebo aspoň minimalizovat množství plastu, které používáme. Kniha dává argumenty pro, proti, snaží se o relativní srovnání rizik. Za mě je to jedna z nejlepších ekologických knih, která se snaží o opravdovou ekologii, tu, která se neobejde bez přemýšlení, komplexního přístupu. Plasty nás doprovázejí všude, mají své výhody i rizika. Nedává ve většině případů smysl roky používané plasty nahradit neplastovými alternativami. Kniha je tak výborně vyargumentovaná, že ji věřím, přesvědčila mě zas o něco víc se vyhýbat plastům ve více případů. Takže až věci plastové doslouží, stanou se rizikovými, nové budou pravděpodobně už bezplastové. Doporučuji.... celý text
