vlkcz přečtené 1057

Letní smrt 2011, Mons Kallentoft

Za Zimní obětí mírně zaostává. Promluvy mrtvých už nejsou tak překvapivé, i když pořád mají své kouzlo. Dojem z detektivky trochu kazí závěr. Pomatený motiv možná ospravedlňuje nelogický postup vraha, ale působí trochu uměle. A hlavně pak americké vyústění. Ale kromě detektivky jde i o zajímavé svědectví o současné době. Nejen ve Švédsku. Předsudky neúspěšně krocené pozitivní diskriminací, osudy lidí, kteří se z nějakého důvodu ocitnou na okraji společnosti, lhostejnost k ostatním a řada dalších náznaků. Takže to dobře funguje i jako psychologický román.... celý text

Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů 2018, Mary Ann Shaffer

Asi 4,5*. K dokonalosti této skvělé knize něco málo chybělo, i když to bude spíš otázkou mého založení. Na rozdíl od většiny zde hodnotících mi nesedla forma dopisů. Jednak pro poměrně velký počet pisatelů, takže jsem v nich občas měl trochu zmatek (pro překladatelku muselo být dost náročné vystihnout odlišný sloh každého z nich), jednak pro zpravidla krátký rozsah zprávy, který mi nedal prostor pro dostatečné napojení na ně. Ale jinak souhlasím s většinou zde už vyřčených superlativů. Zajímavé téma trochu jiné 2. světové války v pro nás neobvyklém prostředí, podpořené originálním pohledem na vztahy okupantů a usedlíků, přesně namíchaná směs humoru, napětí a mírné melancholie. Svým způsobem vyjímečná kniha.... celý text

Svět jako vědomí a nic 1990, Ladislav Klíma

Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl na poměrně osobitou stavbu vět, archaický jazyk a určitou hutnost. Pak jsem byl okouzlen. Bohužel, s postupem času se začaly vršit protimluvy a v části Společnost už jsem to příliš nebral. Na jednu stranu individualista a egoista, na stranu druhou zestádnění ve jménu anonymního národa a válek, které musí vést, aby si uchoval čest? Nevím, asi jsem tomu ještě nedorostl.... celý text

Doktor Kott přemítá 2002, Irena Dousková

Průměrně 15stránkové jednohubky. Snad s výjimkou závěrečné Maminky zajímavé nápady, hezky vypointované příběhy. Ne vždy je vše řečeno "na plnou hubu". Někdy hořkosladké, jindy vtipné. Na to, že na povídky moc nejsem, u těchto jsem se dobře bavil.... celý text

Persepolis 2013, Marjane Satrapi

Hodně nevšední pohled na, pro nás, poněkud exotickou kulturu. Začátek, ten dětsky bezprostřední odraz hrůz totalitního režimu a války, je neodolatelný a místy mrazivý. Část po návratu už občas ztrácela drajv, ale pořád jde o nesmírně zajímavé svědectví. Asi tak 4,5*... celý text

Velký starý muž: Kniha o Masarykovi 2018, Josef Hofbauer

Těžko se hodnotí kniha, kterou autor psal pod mračny blížící se 2. sv. v., těsně po smrti TGM. Nutně pak bude vyzdvihovat hlavně jeho demokratické poselství. Jako sociální demokrat z Masaryka dělá socialistu. Ne, že by se tak Masaryk sám občas neoznačoval. Chybějící odstup možná vedl k tomu, že autor přehlíží, jak Masaryk občas ty demokratické principy překračoval (dynastický princip, kdy si vybral Beneše jako nástupce a abdikoval až ve chvíli, kdy zákulisními intrikami pro něj získal podporu - např. amnestie pro komunistické činitele výměnou za to, že nepostaví jako kandidáta Gottwalda, případ Radoly Gajdy apod.), i když už v jeho době se o těchto intrikách vědělo. Místy je kniha až komicky apoteózní, kdo pamatuje dobu před rokem 1989, musí se smát, když si uvědomí, že stejně tehdy soudruzi adorovali Lenina nebo Gottwalda. Jinak je kniha z velké míry složena z citací z Masarykových projevů, rozhovorů a knih. ČV 2021 - zakázaná kniha (za okupace), příp. kniha o známé české osobnosti.... celý text

Neobvyklý typ 2018, Tom Hanks

Na literárního Oscara to úplně není, ale jinak vcelku příjemné čtení. Jak už to u povídkových knih bývá, některá člověka chytne víc, jiná méně, ale vyložený propadák se tu nenajde. Nejvíc mě asi bavily povídky s kvartetem Anna, MDash, Steve Wong a vypravěč. Zajímavé byly i sloupky Hanka Fiseta.... celý text

Lady Pátková 2011, Garth Nix

Autorovu fantazii bych chtěl mít. Takový gejzír nápadů a ono to vcelku dobře drží pohromadě. A přitom to pořád má napětí a švih.

Spřízněni krví 2012, Felix Francis

Tenhle typ detektivky mi sedí. Žádná zbytečná brutalita, sympatický hlavní hrdina, trochu romantiky i nezbytná tragika. Všechno namíchané ve správném poměru.

Myšlení: rychlé a pomalé 2012, Daniel Kahneman

Velice zajímavé pojednání o lidské mysli, o tom, jak i cvičená mysl je náchylná ke špatným úsudkům. Z tohoto pohledu je nesmírně prospěšná. Znalost zkreslení, kterým při svých úsudcích podléháme nás před chybnými rozhodnutími neochrání, ale může nám dát varování v situacích, které svádějí k tomu, abychom takovému zkreslení úsudku podlehli. Pak už můžeme zapojit Systém 2 a třeba svůj úsudek přehodnotit. Celá kniha je v podstatě rozšířením dvou vědeckých článků uvedených jako dodatky, které autor publikoval se svým kolegou Amosem Tverskym. Bohužel mi přišlo, že zhruba poslední třetina byla už příliš rozvláčná a pro laického čtenáře příliš náročná. Každopádně by prospělo, kdyby se alespoň se základními myšlenkami knihy seznámil každý. Pak by možná marketingoví manipulátoři, ať už političtí nebo obchodní, nepochybně těchto myšlenek znalí, neměli tak snadnou práci. A to rozbourání mýtu klasické ekonomie o racionálním spotřebiteli je prostě perfektní.... celý text

Sama v černém lese 2018, Cass Green (p)

Napsané je to opravdu dobře. Tísnivá atmosféra na člověka působí tak, že může číst jen po malých kouscích. Bohužel se kvůli tomu může zdát, že je příliš zdlouhavá. Aspoň na mě to tak působilo. Ale poslední zhruba třetina už jela na jeden zátah.... celý text

Alfa Centauri 2013, Jiří Kratochvil

Jo bavilo mě to, i když občas mi to jazykově trochu skřípalo. Celou dobu jsem čekal, jestli vyznění bude do sci-fi nebo duchovna, takže konec mě až tak nepřekvapil. Ale k úplnému TOP přeci jen něco chybí.... celý text

Tři guineje / Vlastní pokoj 2020, Virginia Woolf

Brilantní. Hodnocení vezmu chronologicky a začnu Vlastním pokojem z roku 1928. Doporučení pro posluchačky přednášek, a doufám, že se nejedná o spoiler, a že jsem to pochopil správně, je: Pište, pokud máte co, nekopírujte mužské postupy a buďte originální a samy sebou. Ale způsob, jak k tomuto závěru dospívá je úchvatný. Analytická práce prokládaná poetickými obrazy a scénami, občas sarkastický šleh a lehká ironie. Celé přitom podané s citlivou lidskostí. Tři guineje, psané o 10 let později v předvečer 2. sv. v., jsou jako text mnohem náročnější, s rozsáhlým poznámkovým aparátem v závěru každé kapitoly. Na více než 150 stranách se zabývá otázkou, zda (a jak) lze zabránit hrozící válce. Opět myšlenkově přesné, ale tíživost doby je z textu zřetelné cítit. Jenom mě zarazila poznámka o feministickém myšlení v anotaci. Ano, Woolfová mluví o rovnoprávnosti, ale její postoj se dá shrnout krátce. Ženy získaly volební právo, získaly právo vydělávat si v zaměstnání, nakládat se svým majetkem, být samostatné. Ale jak sama píše, spalme tedy papír s tím ošklivým slovem feminismus a zapomeňme na ně.... celý text

Biologie víry 2011, Bruce H. Lipton

Měl jsem k dispozici první vydání, takže je pravděpodobné, že se za tu dobu asi i autor někam posunul. Jestli je 80 stránek navíc v přepracovaném vydání ku prospěchu věci, nejsem tedy schopen posoudit. Osobně se kloním k tomu, že rozsah toho prvního vydání je dostatečný. Odborné přídavky bych už zřejmě nepobral a to humanistické poselství by se už asi jen ředilo. Vzhledem k tomu, že nemám dostatečné biologické vzdělání, abych mohl kritizovat případné odborné přešlapy, tak je mé hodnocení ovlivněno tím, že takto podaná evoluce mi konvenuje a dává smysl.... celý text

Sir Čtvrtek 2011, Garth Nix

Ze začátku trochu nuda, Artur je povolán na vojnu a jako rekrut se podrobuje ubíjejícímu drilu. Ubíjejícímu i pro čtenáře. Naštěstí je v druhém plánu Lístka a její dobrodružství. Pak zase mizí, aby se objevila v závěru, který už zase jede dobře. Objevuje se nový hráč na šachovnici, intriky se zahušťují. Pořád čtu s radostí.... celý text

T.M.A. 2009, Martin Němec

Je vidět, že Martin Němec je výtvarník, i v knize jde hodně po vizuálních popisech, takže člověku nedělá problém představit si film (neviděl jsem, ale myslím, že kdo má Herze aspoň trochu nakoukaného, má tu představu dost přesnou). Ano, atmosféra je ponurá, zapomenuté pohraničí, kostlivci z dob války, traumata z dětství, pozdní podzim, to všechno do toho zapadá, ale úplně chybí nějaký WOW moment, nějaký originální zvrat. Takhle zůstalo jen u náčrtu a nevyužitého potenciálu. Tak 3,5*.... celý text

Dokonalá 2020, Cecelia Ahern

Oproti prvnímu dílu mnohem uvěřitelnější podání prostředí a atmosféry světa. Citlivě vyvážené napětí, přímá akce, romantika a hlubší myšlenky nenechají čtenáře, aby se nudil. Nakonec ani ti záporáci z toho nevycházejí úplně jednoznačně, takže člověk hodně zvažuje, zda je úplně zatratit. I to urychlené zrání hlavní hrdinky je vcelku uvěřitelné. Prostě hodně příjemné čtení. Jediná věc je na pováženou, ale to není chyba autorky. Když už musí každý díl překládat někdo jiný, tak by snad mělo být samozřejmostí, že si přečte, jak se s tím popasoval jeho předchůdce. Pravda, už u prvního dílu nebylo jasné, zda je Celestine Northová nebo Westová, ale proč je, proboha, najednou Severková? To je kniha určena pro předškoláky, kteří by si s anglickým jménem neporadili? Vždyť ani z Harryho neudělali překladatelé Hrnčíře a nechali Pottera. To už je skoro zločin. Doplněno 11.4.: Dobrá, tedy ne zločin. Po vysvětlení překladatelky (za které děkuji) chaos se jmény nepadá na její hlavu.... celý text

Kar 2019, Miloš Urban

Jasně, že Urban napsal lepší knížky. Ale i řemeslo jde napsat dobře nebo špatně. Netroufám si hodnotit, který z případů Kar je, ale já jsem se u něj náramně bavil. Jenom mi trochu přišlo, že chybí něco nového, jako kdyby šlo o pokračování ze Závěrky. Ale jinak klasický Urban. Kdo ho má rád, ten zklamán nebude, kdo ne, u Karu svůj názor nezmění.... celý text

Hazard 2011, Felix Francis

Svižný děj, překvapivé zvraty, analytické postupy i přiměřená akce, žádná samoúčelná brutalita, špetka anglického humoru. Jo, když už detektivku, tak něco takového.... celý text

Klíč 2011, Džuničiró Tanizaki

Atmosférou mi to místy připomínalo Zolovu Terezu Raquinovou. Ale tam, kde Zola servíruje naturalistické popisy, používá Tanizaki východně rafinované náznaky. A ony fungují stejně dobře.... celý text