WEIL přečtené 1198

Sovák - Dík za váš smích! 1992, Slávka Kopecká

Zase jsem první? No. Tato kniha je nejhutnějším vyprávěním o celém životě, který Jiří Sovák prožil a zastavuje se přitom u klíčových situací a bodů, které zažil a jeho pměť si vybavila.... celý text

Svědek na zabití 2010, Jaroslav Kmenta

Knihu mám, přinesla mi ji známá, člověk se z ní dozví kdo je kdo, a především o strachu skrývajícího se svědka.

Kmotr Mrázek III - Válka kmotrů 2009, Jaroslav Kmenta

Kdo zavraždil Mrázka a jiné? Nájemný vrah ho zavraždil, ale toho musel někdo zaplatit a ten je tedy strůjce jeho vraždy. Policie nic nevyšetřila, žádné velké eso nepolapila.... celý text

Kmotr Mrázek 2007, Jaroslav Kmenta

Knihy na Mrázka - kdo je bude psát, takové budou. Ať to s ním bylo jak bylo, tak jedno je jisté, že po jeho smrti nájemné vrždy poklesly v ČR na minimum.

Cokoli o Dánsku 1992, Jan Burian

Dánsko je malá země, řazená do Skandinávie, i když má blíže k Evropě. Je to země, kde se toho moc neděje, ale životní úroveň obyvatel je tak 4x vyšší než v ČR.... celý text

Cokoli o New Yorku 1991, Jan Burian

Cokoli o N.Y. je poněkud nevhodně nadnesený název. Jsou to postřehy J. Buriana, jak viděl za svého pobytu N.Y.

Chilský deník 1998, Jan Burian

Jedna z cest, při níž si psal J. Burian deník, a ten potom převedl do knihy.

Včerejší den 1989, Ivan Wernisch

Je to asi osud literatury, že většina lidí čte tu horší, a že jsem proto zase první, co zde něco vpisuje. Blbiny, to u čtenářů zabírá, vážné věci, od těch utíkají, či jim nerozumí, a přece se často nepovažují za špatné čtenáře. I. Wernich říká, že dost lidí neumí poezii jako dobrou přečíst, a já myslím, že především to nesvedou ti, co na to nemají prostě buňky.... celý text

Zimohrádek 1965, Ivan Wernisch

Poezie z mládí I. Werniche, a má svou pozoruhodnou sílu, že skutečně číst ji v zimě, tak teplota v mém těle může i klesnout, jak píše uživatel nade mnou.

Byl jednou jeden svět 2009, Ivan Wernisch

Mám rád staré fotky, doklad o době a lidech, a když je to doplněno vhodnou poezií, což I. Wernich ovládá znamenitě, tak mi to dělá radost.

Zapadlo slunce za dnem, který nebyl 2001, Ivan Wernisch

Úžasná publikace, a především kolik lidí se věnovalo - jak se dříve říká - písmáctví, a na dost slušné úrovni.

Dana Medřická 1995, Jindřich Černý

V 13. komnatě vypravoval její syn, rovněž herec a podnikatel, že mu vydání této knihy zachránilo život. Jen první vydání se prodalo 25 tisíc, a byl proto moc dojatý, protože nečekal, že by si tolik lidí koupilo knihu o jeho mamince. Zadlužil se, syn Dany M., Václav V. - jako podnikatel, a to proto, že stát změnil pravidla, takže přišli o zakázky, ačkoli měli nakoupeno hodně sportovních zbraní, které se v ten moment staly neprodejné. A tu finanční díru mu zalepila právě tato kniha. Je to - myslím - dojemné.... celý text

Vaše Dana Medřická 1995, Václav Vydra

Pro mě je to herečka experívní, její styl jsem neměl rád, působil na mě nepatřičtě (taky Hoger), ale když hrála civilněji, jako třeba v "Byl jednou jeden dům", tak to bylo v pořádku. Hned se ukázalo, že má v sobě velký fond, a umí s ním nakládat. Herec je ale taky jen člověk, a má lidské osudy. A právě tyhle knihy nás seznamují jak tihle lidi, co je známe jako herce vlastně žili. Herectví je velice ošidné povolání, jčlověk snadno zmizí ze scény, v kursu je někdo jiný, a tak je dobrý, když má herec ještě další zájmy a koníčky, jinak se většina z nich uchlastá, přepráškuje a tak podobně. Pamatuji se, jak jsem slyšel někde rádio a jak mě zaskočilo, že zemřela a že jí bylo 62 let. Jako dítě ve mě vyvolala nějaké emoce, přes televizi, tak to byl divný pocit, ale to jsem byl dítě, takže jsem smrt braljinak než dneska. A ještě se pamatuji, ža asi dvakrát jsem viděl "Kočičí hru", a nutilo mě to až chorobně. Divil jsem se, jak někdo může takhle bilancovat svůj život a proč se nesnažily ty dvě ženské, když jsou tak analytické, si ten život zlepšit a proč ty své životy tak haní? Bylo to k nepřečkání, nekonečné...sledovat pro mě Kočičí hru.... celý text

Jugoslávská kuchyně 1988, Dušan Karpatský

Už delší dobu tuhle kuchařku používám, učím se z ní jak dobře vařit a mohu ji každému vřele doporučit.

Nebe pod Berlínem 2002, Jaroslav Rudiš

dá se to číst, dá se to rychle přečíst, ale není to šálek mé kávy.

Léto v Laponsku 2006, Jaroslav Rudiš

Schválně jsem si tuhle knihu pročetl, protože jsem rovněž v těch končinách pobýval, ale přivězljsem si značně jiné zážitky, než tihle dva autoři. A není se čemu divit. Co člověk, to jiná zkušenost.... celý text

Grandhotel 2006, Jaroslav Rudiš

Vyumělkovanost jak prózy tak filmu. Strašné.

Deník šílené manželky 2004, Irena Obermannová

Ženy vidí za roh 2009, * antologie

Některé povídky jsou zajímavé, jiné samý verbálismus, některé i úsměvné a poučné.

Schůzky s erotikou 2005, * antologie

Nevím, proč byly vybráni zrovna tihle autoři, když jsou na to u nás jiní specialisti. Podle toho taky úroveń textů a především jejich obsah vypadá.