Whobey
přečtené 243
Kráva nebeská
2016,
David Duchovny
Nedočetla jsem. Styl vyprávění mě rozčiloval. Snaha být vtipný za každou cenu, zároveň asi něco jako jsem hrozně cool a v pohodě, ale přitom to na mě všechno působilo trapně. Byla tam vážná témata, která autor vyobrazil jako největší horor a zároveň to zlehčoval opravdu hloupými komentáři. Zvláštní.... celý text
Šťastní lidé čtou a pijou kávu
2016,
Agnès Martin-Lugand
Podle názvu jsem si představovala, že to bude kniha, která mě pohladí na duši, příjemná četba, třeba i s něčím hlubším v sobě. Bohužel nic z toho ve mě kniha nevyvolala. Na duši mě nepohladilo nic. Ani úvodní tragédie, ani charaktery postav, ani popisy prostředí, které byly osekané na ta nejjednodušší klišé. Vztahy mezi postavami mi přišly všelijaké, moc nechápu ty prudké proměny charakteru, které mi v knize připadaly, že přišly z ničeho nic. Dvě hvězdy dávám za závěr, tím to autorka vylepšila a dala tomu pro mě trochu uvěřitelnosti. Podruhé bych se ke knize nevrátila.... celý text
Kniha povídek, které sepsali vždy dva autoři - muž a žena. Se svými charakteristickými postavami napsali společně příběh, který se někdy povedl a někdy ne. A za mě se tento koncept spíše nepovedl. V této antologii bylo pár výjimečných povídek - takových, od kterých jsem se nemohla odtrhnout. V úplném protipólu zde byly však i příšerné povídky, které jsem nebyla schopná dočíst. Pak tu jsou povídky s dobrým nápadem, ale celkově nic moc. A pak tu jsou povídky, kde je příbě šroubovaný a těžkopádný. Celkově vzato, dávám 2 hvězdy za některé z povídek. Jsou autoři, kteří to viditelně zvládli s přehledem. Ale je jich málo. Spousta z povídek mi navíc přišla na stejný způsob - jako by snad autoři neuměli vymyslet nic kreativního (opravdu dobrých myšlenek na příběh jsem tam zachytila jen pár). Inu, nebude to kniha, ke které se s radostí vrátím, nicméně za těch pár dobrých povídek autorům díky. Je možné, že některé z těchto autorů, kteří mě zaujali svým způsobem psaní, ještě v budoucnu vyhledám. :)... celý text
Poslední přání
2011,
Andrzej Sapkowski
Začátek série Zaklínač se mi líbil. První kniha je sestavená jako soubor povídek, které jsou zárověň trochu propleteny dalšími povídkami, tentokrát trochu víc navazujícími. Zpusob autorova psaní se mi líbil. Je to tak nějak akorát výpravné, tak akorát popisující, tak akorát dialogové. Je zde vyváženost příběhu, což mě jako čtenáře těší. Hlavní postava mi byla sympatická, je prima, že autor se nebrání i negativním vlastnostem svých postav. Celkově vzato skvělá knížka, o čemž svědčí i to, že nyní jdu číst druhý díl :) Čtenářům fantasy mohu doporučit.... celý text
Továrna na debilno
2017,
Dominik Landsman
Prima oddechovka. Vážně jsem od toho nečekala nic jiného, než že se zasměju (vždyť se na tom podílel Landsman), takže jsem se zasmála. Každopádně, skrývá to i své myšlenky, ač je autor schovává pod absurdním humorem. Ačkoliv, je to vůbec ještě absurdní? Nebo se naše republika opravdu stává Továrnou na debilno?... celý text
Poslední výročí
2017,
Liane Moriarty
Horko těžko jsem knihu dočetla, ale upřímně jsem se už těšila, až bude konec a já se přesunu k nějaké jiné četbě. Od Moriarty jsem už jednu knihu přečetla, byla to velmi příjemná oddechovka, tak jsem si řekla "proč ne", nicméně následně jsem těch "proč ne" našla celkem dost. Nějak jsem se nebyla ztotožněná s žádnou z postav. Buď byly tragicky unylé, nepříjemné nebo mi zkrátka neseděly. Celý příběh se tak nějak plácal na místě, nic se nikam skutečně neposunulo. "Záhada" Monroovic děťátka byla celkem jasná hned od začátku, Gracina situace vyzněla do ztracena, což ve výsledku byla dost škoda. Čekala jsem alespoň nějaké vyvrcholení příběhu, jenže to se nedostavilo. Celkově unylá kniha, autorku úplně neodsuzuju, má i světlejší chvilky, nicméně tento příběh mě spíš dráždil než bavil.... celý text
Naprosto fascinující kniha. Po prvních pár stránkách jsem měla trochu obavy, že technické stránce věci nebudu rozumět, přece jen, těch odborných věcí bylo hodně. Nakonec mě děj extrémně pohltil, nemohla jsem se od knihy odtrhnout a napjatě jsem sledovala osud Watneyho. Naprosto úžasná kniha o touze přežít, o lidském optmismu, o idskosti vůbec. :)... celý text
Bábovky
2016,
Radka Třeštíková
Bábovky jsou moje první kniha od této autorky a musím říct, že jsem ji přečetla jedním dechem. Dvanáct různých žen. Dvanáct příběhů. Dvanáct zajimavých ženských osudů. Celková propletenost mi přišla hezká a promyšlená, děj byl čtivý a kniha mě rychle vtáhla do děje. Jediná věc, která mi vadila, a kvůli které taky nedávám plný počet, byla ta ponurost, která se knihou nesla. Řekla bych, že život je veselejší místo na zemi, než ho autorka líčí. :)... celý text
