witiko
přečtené 681
Kapličky, sochy a křížky: drobná sakrální architektura na území města Českých Budějovic
2019,
Daniel Kovář
Velice záslužná knížka dokumentující drobné památky, ke kterým jsme většinou nevšímaví a někdy i bezohlední.
Můj stát: Putování za prezidenty
2019,
Martin Velíšek
Tak jako i předchozí díly řady "Můj stát", i tato kniha je plná nejen zábavně a vtipně podaných faktů, ale i zajímavostí zdaleka nejen pro děti, ale i pro rodiče. Tušili jste třeba, který z našich prezidentů měl největší uši, kterému se říkalo "krásný Tony", kdo byl levák nebo který rád brambory na loupačku? Líbí se mi, že kniha podává jednotlivé prezidenty jako příběhy – osobní a současně celospolečenské. Také dokáže velice výstižně charakterizovat jejich osobnost a způsob vlády. Škoda jen, že tato docela smutná řada někdy dost rozporuplných nebo i přímo záporných postav zatím nemá v osobě současného prezidenta dobrý konec, který by aspoň v knize vše v dobré obracel a napravoval... V každém případě se těším na další díl, který by třeba mohl být věnovaný státním svátkům a významným dnům.... celý text
Vánoční pohádky
1983,
Zbyněk Malinský
Velmi vtipně, nápaditě napsané pohádky na typické vánoční motivy. Někdy mi připadalo, že pointy jsou málo vypointované (neboli že příběhy končí až moc rychle, často jednou větou), ale jinak krásná atmosféra. Knížka, která jen tak nezestárne.... celý text
Pád Gondolinu
2019,
J. R. R. Tolkien
Pád Gondolinu je moje opětovné setkání s Tolkienem asi po dvaceti letech. Tím chci říct, že skoro vše důležité ze Silmarillionu i Pána prstenů jsem už zapomněl, a přece mi tento příběh naprosto učaroval. Přestože je fragmentární a nedopracovaný, složením různým verzí působí uceleně, jeho význam je zcela jasný a platný sám o sobě, i když vám chybí genealogický kontext a návaznost na jiná díla. V zásadě je to mýtus o původu (a současně i proroctví o budoucnosti) zla ve světě – krásně napsaný, plný silných obrazů a hlubokých, vícevrstevnatých motivů. Zvlášť si užijete, pokud vás přitahuje téma dobývání/obrana hradů a měst. Pokud nejste a nechcete být tolkienologové a chcete si prostě jen užít příběh, nemusíte se probírat všemi v knize zahrnutými verzemi (v něčem se překrývají, v jiném liší), natož pak komentáři editora (jehož výklad chronologických vztahů mezi různými verzemi není vždy úplně srozumitelný). V tom případě doporučuji jinou návaznost textů, než jak jsou za sebou v knize seřazeny, a to třeba takto: 1) Prolog od str. 19 od věty "Poté, co bylo Devět Valar vysláno..."; 2) Příběh vyprávěný v Quentě Noldorinwa od str. 88 ("Zde je třeba vyprávět o Gondolinu...") do str. 91 ("Jeho triumf byl téměř úplný, a přece ne docela"); 3) Turlin a vyhnanci z Gondolinu od str. 77 do str. 78 ("... jaký důmyslný plán pak vytvořil a co z něj vzešlo."); 4) Poslední verze; 5) Pověst o pádu Gondolinu od str. 37 ("Velitel stráže vysvětlil..." s přihlédnutím k předchozímu odstavci o sedmi jménech města); 6) Závěr Quenty Noldorinwa. Spoje mezi částmi možná ani tak nebudou úplně hladké (v části 4 si např. Tuor obléká Turgonovu zbroj, zatímco v části 5 přichází do Gondolinu oblečen do medvědí kůže), ale věřím, že to může pomoct. Určitě doporučuji používat šikovný Seznam jmen na konci knihy. Ano, je věčná škoda zkázy nejen Gondolinu, ale i skutečnosti, že autor nemohl příběh dopracovat podle svých představ. Na druhou stranu tahle nadčasová a strhující legenda za trochu čtenářské nepohodlnosti rozhodně stojí! ... celý text
O Ježíškovi
2018,
David Laňka
Skvěle napsaná kniha, hřejivá, něžná a přitom plná hlubokých poselství o zdánlivě obyčejných a přitom nejdůležitějších věcech, které život přináší. Obdivuju lehkost, s jakou se autorovi povedlo vystihnout podstatu křesťanské lásky, bez jakékoli dogmatičnosti, mentorství nebo odtažitě velkých slov. Kdejaký církevní představitel by se z ní mohl učit! Ideální knížka pro společné rodinné předčítaní nahlas, protože jak malí, tak i velcí si tam najdou to důležité. Ježíšek je prostě správňácký kluk a sympaťák!... celý text
Města
2019,
Michal Ajvaz
Předchozí negativní komentáře mě překvapují, protože podle mě jde o jednu z nejčtivějších (což jistě nutně neznamená nejlepších) Ajvazových knih. Těch více jak 700 stran je napěchováno skvělými nápady a napínavými příběhy, kniha nemá žádná vyloženě hluchá místa, stále táhne a vzbuzuje zvědavost. Kompozice románu je na Ajvaze poměrně jednoduchá, "korálková", složité vrstvení se tu tentokrát nekoná. Dějové rozuzlení tohoto rozkošatělého mikrokosmu příběhů je dobře zvládnuté, trochu horší je celkové vyznění, které se rozpadá na více dílčích témat a tím se poněkud oslabuje. Autor jako by váhal, který z naťuknutých významů si vybrat a cíleně se na něj soustředit. Já jsem si z toho odnesl především vizi propojenosti současného světa, kde vzdálenost už nehraje roli, kde se individuální lidské příběhy (tak jako jednotlivá města, která vypravěč navštěvuje) propojují do složitých sítí globálních vztahů a kde reálný a virtuální svět nelze od sebe oddělit, protože lze jedním vstupovat do druhého a zase naopak. (Pokud si dobře vzpomínám, téma virtuální reality uchopil autor vůbec poprvé, a řekl bych, že virtuózně.) Pak je tu ale i téma prázdnoty, která plodí všechny tvary, téma absolutna ve vztahu k jednotlivostem, téma "snění" umělé inteligence a stroje, který (tak jako sám vesmír) sám sebe utváří, skládá a zase rozkládá... V první třetině knihy se ještě vypravěč pokouší najít jednotící smysl všech vyslechnutých příběhů, ale postupně jako by na to (a spolu s ním i sám autor) rezignoval. Trochu mi vadilo, že i přes výborně zvládnutou psychologii všechny postavy mluví a myslí stejně (krásně, košatě a květnatě) jako sám vypravěč. Tahle stylistická jednotvárnost je sice ve všech Ajvazových románech, nicméně tady je to hodně nápadné – všichni tu vyprávějí jakoby vypravěčovými vlastními slovy, což působí uměle. Na druhou stranu se mi líbí multižánrovost těchto rozmanitých forem vyprávění – ať už jde o vzpomínkové monology, rozhovory, dopisy, písně (básně), beletrie různých žánrů, webové stránky, sny atd. Některé z Ajvazových vizí se svojí silnou atmosférou dostávají pod kůži a nelze je zapomenout – např. fanatická studentka filosofie manipulující (až tyranizující) během zkoušení svého profesora, roboti šermující na prosluněných prostranstvích poklidného města, stroj chapadlovitě se rozrůstající po domě, bitva na nafukovacím sousoší nad nočním Tokiem... Autor zkrátka dokáže výtvarnou či pocitovou podmanivost některých svých nápadů přenést na čtenáře, a tato až surrealistická uhrančivost a současně absurdní komičnost některých situací je asi to, co mě na knize bavilo nejvíc. Takže u mě se zklamání rozhodně nekonalo. Pokud máte rádi dobře napsané, tlusté knihy, které vás zcela do svého světa pohltí a jen tak nepustí, pak tohle je jedna z nich. A pokud vám nevadí knihy trochu "ujeté" a žánrově nevyhraněné, pak se určitě nenechte zdejší kritikou odradit. ... celý text
Cesta tři králů - Čekání na Vánoce
2019,
Beatrice Masini
Hezkou atmosféru knihy dělá grafika a ilustrace (byť děti rozčilovalo, že andělé nemají křídla), příběhy jsou ale tak krátké, že se nějaký výraznější nápad nebo poselství do nich nevejde. Autorka není příliš zdatná vypravěčka. Možná se postupně nějaké poselství vynořuje, ale nepodařilo se nám knížku dočíst, nebavila nás. Ani celková koncepce knížky nám neseděla, na podobně koncipovanou adventní knížku "Vánoce pro kočku" to prostě nemá. Snad si knížka najde jiné čtenáře.... celý text
Svatovítský poklad
2012,
Ivana Kyzourová
Nádherně provedený katalog je samozřejmě jen odleskem krásy, kterou můžeme naživo vidět v Kapli sv. Kříže na Pražském hradě. Ale i ta expozice je jen odlesk krásy nebeské, takže zaplaťpánbu aspoň za ty odlesky!... celý text
Zenový kompas
2006,
Seung Sahn
Zen mě provází celý život, v jedné životní etapě jsem se mu věnoval i dost intenzivně. Ze své zkušenosti mohu vřele doporučit tyto tři knihy obdobného zaměření i rozsahu – Zenová mysl, mysl začátečníka (Šúnrjú Suzuki), Uvolnit sevření mysli (Kóšó Učijama) a Zenový kompas (Seung Sahn). Jedna lepší než druhá, druhá lepší než třetí a třetí lepší než první, takže v tom není žádný dualismus :-) Všechny jsou skvělé, každá trochu jiným způsobem, ale ta moudrost je jedna a tatáž.... celý text
Uvolnit sevření mysli: cesta k zenu
2000,
Róši Kóšó Učijama
Zen mě provází celý život, v jedné životní etapě jsem se mu věnoval i dost intenzivně. Ze své zkušenosti mohu vřele doporučit tyto tři knihy obdobného zaměření i rozsahu – Zenová mysl, mysl začátečníka (Šúnrjú Suzuki), Uvolnit sevření mysli (Kóšó Učijama) a Zenový kompas (Seung Sahn). Jedna lepší než druhá, druhá lepší než třetí a třetí lepší než první, takže v tom není žádný dualismus :-) Všechny jsou skvělé, každá trochu jiným způsobem, ale ta moudrost je jedna a tatáž.... celý text
Zenová mysl, mysl začátečníka
2005,
Šunrjú Suzuki (p)
Zen mě provází celý život, v jedné životní etapě jsem se mu věnoval i dost intenzivně. Ze své zkušenosti mohu vřele doporučit tyto tři srovnatelné knihy obdobného zaměření i rozsahu – Zenová mysl, mysl začátečníka (Šunrjú Suzuki), Uvolnit sevření mysli (Kóšó Učijama) a Zenový kompas (Seung Sahn). Jedna lepší než druhá, druhá lepší než třetí a třetí lepší než první, takže v tom není žádný dualismus ani rozlišování :-) Všechny jsou skvělé, každá trochu jiným způsobem, ale ta moudrost je jedna a tatáž.... celý text
Pověsti a příběhy staré Chrudimě
2011,
Jan Stejskal
Autor je velice talentovaný vypravěč, ale i ilustrátor. Příběhy, události i pověsti oživuje v dobře vystavěných povídkách a bohatých ilustracích, které vystihují atmosféru staré Chrudimě s jeho lidmi, řečmi, řemesly, domy i zákoutími. Výsledkem je krásná, malebná knížka o malebném městě.... celý text
Svatý Václav
2014,
Vratislav Vaníček
Vratislav Vaníček nenabízí na vše jasné a definitivní odpovědi a čtenář se někdy může v širokých středo a východoevropských souvislostech ztrácet. Ačkoli píše čtivě a poutavě, možná ne vždy úplně zřetelně. Uvítal bych také podrobnější a systematičtější charakteristiku svatováclavských legend, které hojně cituje a interpretuje, avšak spíš na přeskáčku, takže se trochu ztrácí jejich celkové vyznění a vzájemné odlišnosti. Oproti "třeštivě" provokativní a jednostranné koncepci Dušana Třeštíka (úkladná bratrovražda ve Staré Boleslavi jako pouhé nedorozumění či náhoda a Boleslav I. jako skutečný zakladatel české státnosti) není jeho interpretace příběhu sv. Václava tolik novinově až bulvárně zjednodušitelná. Nicméně jeho pojetí a kritické vymezení se vůči Třeštíkovi je v obecných rysech a hlavních bodech velmi jasné a sympatické svojí věcnou, logickou argumentací a ukotvením příběhu v širším kontextu středoevropského civilizačního rozvoje. Vaníček zdůrazňuje obrovský vliv svatováclavské a svatovojtěšské tradice na postupný růst politické kultury, a to zdaleka nejen v Čechách. Právě díky knížeti Václavovi a biskupu Vojtěchovi a všem, kdo na ně přímo i zprostředkovaně navazovali, se můžeme dodnes (a kromě nás i jiné národy) považovat za součást západní civilizace. Jejich odkaz a duchovní linie je pořád živá a vlastně se o ně pořád v našich dějinách vede zápas. V tomto smyslu je Vaníčkova kniha velmi důležitá a záslužná – přinejmenším jako jeden z projevů tohoto "zápasu", a to bez vší předpojatosti a ideologie. Pokud jsem tedy po knize sáhl s motivací dozvědět se něco o svatováclavském kořenu české státnosti a identity, pak jsem se rozhodně nezklamal. 90%... celý text