woodward
přečtené 1237
Tetovaný
2010,
Peter V. Brett
Na rozdíl od některých zdejších komentátorů musím říct, že mně se ten příběh (zatím) líbí. Dočetl jsem první dva díly, těším se na další. Je to fantasy jak má být. Démoni jako nepřítel lidstva jsou parádně zlí a vražední, lidi jsou každej jinej a rostou, učí se, vyvíjejí se, někdy si pomáhají, občas se mezi sebou perou. Nehledám v tomto žánru žádnou velkolepost myšlenek, je to (zatím) dobře vymyšlená, poctivě psaná série, pestrá, napínavá, zajímavá a bez přehnaného malování všeho na černo, jak to dnes někteří autoři dělávají. Uvidíme, co sem napíšu po čtvrtém dílu (jestli se k němu dopracuju).... celý text
Dveře do léta
1995,
Robert A. Heinlein
Tenhle spoluzakladatel žánru mě baví. Nedeprimuje člověka žádnou apokalypsou, vystačí si s obyčejnýma lidskýma hajzlovinama. Hrdina je v maléru, ale umí se z něj parádně dostat vlastními silami. Svět je drsnej a složitej tak, jak má být, ale kromě vyžírků a padouchů v něm existují i normální slušný lidi. Pro milovníky černočerných surovostí je to asi slabej čaj, ale je to sci-fi se vším všudy a já si nestěžuju. Pět hvězd!... celý text
Vladař
2010,
Christopher John Sansom
Další složitý, napínavý a historií nabitý příběh o právníku Matthewu Shardlakovi se z velké části odehrává v severní Anglii. Jindřich VIII. se tam vypravil na velkou vizitaci v doprovodu zástupu dvořanů, početného vojska a také právníků - včetně Matthewa, kterého do Yorku vyslal sám arcibiskup z Canterbury. Jeho úkoly na této cestě jsou z velké části tajné, důvody k jejich vykonání ještě tajnější a do toho se pletou nejrůznější komplikace, vraždy, intriky, mocenské půtky, prostě je to plnokrevné, spletité vyprávění o událostech neklidné doby, kdy ještě nikoho ani ve snu nenapadlo, že dcera toho surovce na trůně jednou bude vládnout Angličanům a oni ji budou milovat a ještě po staletích uctívat jako "dobrou královnu Bess". Když čtenář dospěje až k obligátní autorově závěrečné poznámce o historických souvislostech, je až s podivem, jak málo si toho autor vymyslel, pokud jde o popisované události, a jak pěkně se mu podařilo při konstrukci příběhu využít neověřených (ale opakovaně ventilovaných) legend o nelegitimním původu Jindřichova předka Eduarda VI.... celý text
Temný oheň
2009,
Christopher John Sansom
Druhý příběh o mistru Shardlakovi se točí kolem tajemství řeckého ohně, což, jak autor přiznává v závrečné poznámce o historických souvislostech, je zápletka zcela fiktivní. Naproti tomu není vůbec nic fiktivního na politických napětích a zvratech, o nichž se v této knize píše a které čtenáři pomohou pochopit, jak se vlastně stalo, že odklon Anglie od Říma nakonec nepřivedl ostrovní království k protestantskému náboženství "kontinentálního" střihu, jak ho známe třeba z německých zemí. Sansomova série detektivek umístěných do bouřlivých časů vlády Jindřicha VIII. je opravdu poutavým vhledem do překotného sledu událostí té doby a pozorný čtenář v ní najde některá historická fakta i vysvětlení, která se v učebnicích dějepisu objeví jen v poznámce pod čarou - pokud vůbec.... celý text
Rozpuštění
2009,
Christopher John Sansom
V záplavě nejrůznějšího balastu, tvářícího se jako "historické" detektivky, jakých je dneska všude plno, jsem objevil tuhle prima sérii od autora, který očividně ví o čem píše, umí psát, a má k tomu i vzdělání nejen historika, ale i právníka. Jindřich VIII. byl zlostný tyran, který si svou neschopností ukočírovat vlastní život, nemluvě o životě celé země, které měl vládnout, nadrobil spoustu problémů, při jejichž řešení používal praktiky odpovídající jeho povaze. Právník Matthew Shardlake pracuje ve službách jednoho z těch, jimiž se neurvalý panovník obklopil, a kteří pro něj vykonávali "černou", často velmi špinavou práci, jíž si vyžádaly závažné následky, jež postupně vyplynuly z Jindřichova rozhodnutí zapudit Kateřinu Aragonskou. Lord Cromwell, Matthewův šéf, je historickou postavou a je dost pravděpodobné, že Sansomovo vyprávění, pokud jde o postupy používané při likvidaci anglických klášterů, víceméně odpovídají skutečnosti. Sám Matthew však je i přesto postavou vcelku sympatickou - víc neřeknu, abych se nedopustil spoileru. Dávám pět hvězd a těším se na další díly.... celý text
Agatha Raisinová a manžel na zabití
2014,
M. C. Beaton (p)
Ta Agatha to nemá lehký. Paní spisovatelka na ni vymejšlí jeden podraz za druhým - ovšem většinu těch podrazů jaksi vkládá do osobnosti samotné Agathy. Ostřílená, velezkušená, od života okopaná podnikatelka na odpočinku se vdává a je z toho tak zblblá, že se rozhodne ignorovat své předchozí nerozvedené manželství jen na základě "pocitu", že její bývalý je po smrti. Nemyslím, že by tomu soudný čtenář mohl uvěřit - ale protože tahle autorčina nedůslednost je jejím příběhům vrozena už od začátku, začínám si zvykat. Tentokrát všechna legrace spočívá v tom, že nejdřív se Agátin bývalý zjeví v nevhodnou chvíli a zavraždí svatbu a zanedlouho někdo zavraždí jeho. Agatha i James jsou podezřelí a musejí začít pátrat. Jako obvykle je to zábavné a svižné. Už se těším na poslední díl.... celý text
Jonathan Strange & pan Norrell
2007,
Susanna Clarke
Paní Clarková napsala román o magii a není pochyb o tom, že sama vládne magickou mocí. Napsala vyprávění, jehož děj umístila do prvních dekád devatenáctého století, ale s tím se očividně nespokojila. Sebe samu přenesla do časů války s Napoleonem a napsala příběh, jehož styl a konstrukce, jistá zdlouhavá košatost i fyzická objemnost hotového díla připomíná veliké počiny anglických autorů té doby. Člověk by přísahal, že tahle dáma si zamlada chodila osobně pro rady k Jane Austenové a v pozdějším věku předávala moudrosti Charlesi Dickensovi. Je to fantasy se vším všudy, fantasy jako hrom, ale fantasy z počátku devatenáctého věku. Kdyby to takhle uměl Bram Stoker, byl by Dracula největším příběhem všech dob. Pět hvězd jako ocenění je žalostně málo, měla by dostat Řád Mléčné dráhy!... celý text
Rudý odznak odvahy
1958,
Stephen Crane
Stephen Crane vypráví vcelku prostý příběh venkovského kluka, dobrovolníka v armádě Unie. Jeho první bitvu a všechno, co s tím souvisí - hluk a smrt, úmorná čekání a dlouhé pochody, zběsilý úprk při první srážce, výpady a protiútoky - sledujeme jeho očima a v jeho myšlenkách. Není to vyprávění o válce, jen o vojákovi. Čtenář se nedoví nic o strategii a cílech bojujících stran, není tu ani zmínka o rozmístění vojsk. Po celou dobu zůstáváme v hlavě mladého Henryho Fieldinga a dohlédneme jen tak daleko, jako on sám. A teprve když bitva skončí můžeme se svým hrdinou rekapitulovat, co jsme prožili: "Chlapcovy myšlenky ještě chvíli vířily ve zmatku a nejistotě. Jeho mysl prodělávala sotva zřetelnou proměnu. Nějaký čas jí trvalo opustit myšlení osvojené v bitvě a vrátit se k obvyklému způsobu uvažování. Jeho mozek se postupně vynořil ze shluku mračen, až konečně byl zase schopen pozorněji pohlédnout sám na sebe i na své okolí. Uvědomil si, že střelba, vlastní i nepřátelská, náleží minulosti. Pobýval v krajině podivných řvoucích zvratů a vyšel z ní ven. Navštívil místa kypící rudou krví a temnými vášněmi a vyvázl odtud. Jeho první myšlenkou bylo radostné uvědomění si této skutečnosti." To bylo napsáno a publikováno na sklonku devatenáctého století a není divu, že Američané tuhle útlou knížku považují za základní kámen svojí moderní literatury.... celý text
Dějiny Evropy
1995,
Frédéric Delouche
Jako učebnice by to mohlo fungovat, ovšem předpokládá to výraznou spolupráci ze strany vzdělaného pedagoga, protože v tomto formátu je to nevyhnutelně jenom velmi stručný přehled dějin kontinentu, navíc zřejmě na mnoha místech až příliš opatrnicky "zastřižený" na míru současného vidění světa, zejména v zájmu tlumení národoveckých vášní. Což je sice chvályhodný cíl leč zvolené prostředky působí spíš pošetile. S kvalitním učitelem však taková učebnice rozhodně má smysl.... celý text
Sama čepel
2008,
Joe Abercrombie
Autor rozhodně umí psát. Jenom jsem nepochopil, co ho vedlo k tomu, že se namáhal vytvořit svůj vlastní fantasy svět jen proto, aby ve třech dílech na cca půl druhém tisíci stránek čtenáři sdělil, že život je těžkej a nespravedlivej, hrdinové nejsou, dobří lidé taky ne, a veškerá politika je svinstvo. Pro člověka, který umí psát tak, jako Joe Abercrombie, je pro takové vyprávění v reálném světě materiálu víc než dost. Milovníci krváků si přijdou na své. Jinak je to ztráta času. Bohužel - tenhle autor má na víc.... celý text
Pojednání o případném pití vína
2012,
François Rabelais
Renesance byla časem tušení svobody. Veleduchové té doby ovšem viděli jen svobodu poznání, svobodu umění, svobodu mluvit, tvořit a zpívat - nic víc, jak už to bývá v dobách, kdy praskají řetězy a hroutí se zdi. I my o tom leccos víme z našich časů. Rabelaisova apoteóza vožbrundů a mazavků tohoto světa, tento traktát opěvující veselost zrozenou z ušlechtilého moku musel zapšklým strážcům chmurných středověkých mravů znít stejně svatokrádežně, jako některým uším dnes zní řádění Pussy Riot v katedrále Krista Spasitele. Je to spisek útlý, maličký, leč nabitý životem a veselostí, kterou by dnešní člověk v díle váženého starodávného kněze, učence, lékaře, právníka a stavitele vůbec nehledal. "Pití vína jest z člověčích konání, vedle nemírného mluvení a usilovné modlitby, ta věc, kterouž se odlišuje od jiných pozemských tvorů... jimž Bůh nevdechl člověčí duši," praví Mistr v úvodu, a nabádá své obecenstvo: "Nuže bratři, odložtež vrhcáby! vysmrkejtež flusy! pozapínejtež příklopce! pozvednětež korbel! a naslouchejte mým slovům." Na mou duši, stojí za to zařídit se podle těch pokynů!.... celý text
Pohádkové příhody kominíka Valenty
1960,
Václav Čtvrtek (p)
Tohle je kniha, kterou mi kdysi dávno koupila babička, protože jsem o ní slyšel v rádiu. Vůbec už si nepamatuju, o čem to bylo (teda vím že tam byl kominík a jmenoval se pan Valenta), ale vím, že se mi tenkrát líbila. Takže ji doporučuju a dávám pět hvězdiček. ;)... celý text