woodward přečtené 1237

Agatha Raisinová a zlý veterinář 2012, M. C. Beaton (p)

Po přečtení druhé knihy o Agátě Raisinové je mi to jasný; paní Beatonová vymyslela báječné detektivky s báječnou titulní postavou ale doopravdy vůbec nedomyslela to Agátino zázemí. Agatha je sympatická rozechvělá dušička, občas trochu zbrklá, sice chytrá a cílevědomá, ale určitě ne drsná, ostřílená podnikatelka-bojovnice, jak se nám tu předkládá; leda by se s odchodem z podnikání "převtělila" do úplně jiné osoby. Ale vzhledem k tomu, jak pěkně se autorce daří splétat její příběhy a malovat obrázky z života na vesnici, to není tak závažná chyba. Je to milé, zábavné, místy napínavé, místy sranda. Pět hvězd.... celý text

Agatha Raisinová a otrávený koláč 2012, M. C. Beaton (p)

Je to zábavné, hezky napsané a je to detektivka zcela v souladu s nejlepší anglickou tradicí. I když "background" příběhu je nastavený poněkud nereálně - vysloužilá manažerka, chytrá, zralá ženská, ostrá jako břitva, která nemá s venkovem skoro žádnou zkušenost, se rozhodne odstěhovat na vesnici a diví se, že tam hned nezapadla. To moc nesedí. Ale ten kontrast - drsné děvče z města versus ospalý zapadákov - o který autorka usilovala, se v zásadě povedl. Takže si v knihovně půjčím další díly. Pět hvězd.... celý text

Soukromá válka pana Wilsona 2008, George Crile III

Kniha o panu Wilsonovi a "jeho" válce je knihou o složitosti světa. Pan Wilson rozhodně není žádný rytíř Archibald, ochránce nebohých, a důsledky jeho činů, viděno z pohledu dnešní nešťastné doby, budí rozporuplné pocity. Ale proti tomu stojí prostá skutečnost, že v kořistné válce dokonale vyzbrojené armády bezduchého rudého mocnářství proti otrhaným, zaostalým chudákům z afghánských hor se postavil na stranu otrhanců a pomohl jim. Ať už jeho motivy byly jakékoliv a ať z toho později vzešlo cokoliv, v danou chvíli a v dané situaci udělal správnou věc.... celý text

Exodus. (Kniha I-V) 2006, Leon Uris

Je to epopej - místy spíš jen "na motivy" skutečných událostí než přísně podle historie, ale celkový obraz zrodu židovského státu s tím co předcházelo a bezprostředně následovalo podává tenhle Urisův román dosti věrně a v živých barvách. A samozřejmě: je to krásně napsáno.... celý text

Chladnokrevně 2006, Truman Capote

Švestka 2000, Zdeněk Svěrák

Jsem už ve věku, kdy bych se takovým věcem asi neměl moc smát, ale pět hvězdiček dám.

Hospoda Na mýtince 2002, Zdeněk Svěrák

Jedna moje známá, kterou jsem na to zavedl do divadla Na solidaritě, vůbec neměla tušení oč jde - ano, pamatuju doby, kdy něco takového bylo ještě možné. Takže nejdřív brblala, že jsem ji vzal na nějakou schůzi, když se k řečnickému pultíku důstojně přištrachal pan Vozáb a zahájil seminář. Sice se rychle chytla, ale málem si způsobila vážné zranění, jak sebou trhla ve chvíli, kdy Ludvík, alias inspektor Trachta, začal povstávat z lavice. Něco takového se dneska snad už ani zažít nedá.... celý text

Němý Bobeš aneb Český Tarzan 2001, Zdeněk Svěrák

"Slyší, ale neudrží." To jsme se tenkrát, když to byla novinka, nasmáli. Jenže teď... ne že bych na tom byl tak zle, jako pan baron, ale už se to blíží...

Posel z Liptákova 2002, Zdeněk Svěrák

Piš, barde, střádej, a až budeš mít dvacet milionů, přijď, zúčtujem spolu! Kde jsou ty časy, kdy se dělaly vtipy o chudých umělcích.

Vražda v salonním coupé 2002, Zdeněk Svěrák

Eréš piklóš neméči huňád cépeň kámoš! Z toho je třeba vycházet

Vražda na Akropoli 2003, Margaret Yorke

Radost až do rána 1975, Vladimír Páral

Příběh z časů, kdy snění o svobodě mohlo nabýt nejrůznější podoby, často i velmi naivní, prostě proto, že nikdo netušil, jak taková svoboda vypadá.

Vaska Trubačov a jeho kamarádi 1949, Valentina Osejeva

Těch dílů bylo pět a autorka by měla být stíhána za zneužívání dětských duší.

Podivuhodná dobrodružství Marka Pihouna 1965, Edmund Niziurski

Pastilky veracoco a Remigius Kouřidlo alias Věnčislav Obojetný, detektiv Kvaš vězněný Flaškou pod Plackem a repetent Kantoris co si vyzmizíkoval koule na vysvědčení, aby dostal vzduchovku... Když jsem to četl poprvé, byl jsem z toho trochu vyjevenej, ale brzy jsem tomu přišel na chuť. Jedna z báječných knih mého dětství.... celý text

Proměna 2007, Franz Kafka

O Kafkovi i o jeho Proměně toho bylo napsáno hodně - a nejenom na naší milé knihomolské drbárně. tak jenom odpovím na to, co tu napsala Alef: Kafku jaksi programově nezajímá, proč se ty hrozné věci dějí, jeho zajímá komu se dějí a co to s tím dotyčným jedincem udělá. Jeho knihy jsou o střetu jedince se společností případně se státem. Jedinec má své tělo, své myšlenky, vzpomínky, vnímá radost, bolest, stud. Společnost (ať už tím slovem myslíme cokoliv) nebo stát nic z toho nemá a neumí - nemá duši. Kafka vypráví o střetu lidského s nelidským, osobního s odosobněným. Jeho hrdinové vůbec netuší, proč se jim děje to, co se jim děje, nemají ponětí o zdroji nebo podstatě vůle, která za tím stojí. Josef K. neví proč stanul před soudem, Samsa neví, jak a proč se z něj stal hnusnej brouk, obyvatelé v okolí zámku nemají tušení, komu a k čemu zámek slouží - a nikoho ze jmenovaných to "proč" v podstatě nezajímá. Jim bohatě stačí "že" se to děje, že jsou deptáni, mučeni, ponižováni, zbavováni svého lidství jakousi neznámou, nelidskou entitou ve jménu jakýchsi netušených cílů a zásad, s nimiž je nikdo neseznámil. Třeba John Irving svého Homera Wellse nevystavil takovým hrůzám, jaké zažívají Kafkovy postavy, ale i Homer si v novém prostředí připadá jako "beduín", který se snaží pochopit, jak ten nový, cizí svět kolem něj vlastně funguje a některé věci, zvyklosti, pravidla mu prostě unikají - stejně jako černošští sezónní dělnící v moštárně se nikdy nedovědí, jaká pravidla by při práci měli dodržovat, protože si jejich soupis připíchnutý na zdi neumějí přečíst. Kafka píše o konfliktu člověka s nepochopitelným zlem - proto jeho knihy neodpovídají na otázku, proč se to zlo děje.... celý text

Sestupová dráha 1998, Arthur Charles Clarke

O elektronice mám ponětí jen mlhavé, ale kdysi dávno, skoro by se dalo říct v v minulém životě, jsem měl co dělat s létáním a řízením letového provozu. Letectví civilní i vojenské, jeho historie a hrdinské historky z dřevních dob, to mě vždycky zajímalo a baví mě o tom číst. Takže mi můj sci-fi oblíbenec A.C. Clarke padl do noty i s tímhle zcela realistickým, nefantastickým vyprávěním o těžkých, primitivních počátcích řízeného radarového přiblížení. Sám o tom leccos věděl, protože za války sloužil u jednotky která tuhle tehdejší prudkou novinku v Británii uváděla do zkušebního a později i řádného provozu. Jako všechna jeho díla je to napsané lehce a čtivě, takže určitě nejde o příběh určený jen fanouškům letectví nebo radarové techniky.... celý text

Nebezpečné rituály 2008, Alicia Giménez-Bartlett

Řízením osudu jsem se k téhle první ze série detektivek o Petře Delicado a Fermínu Garzónovi dostal až po přečtení jiných dvou pokračování, ale naštěstí to nehraje roli. Autorka se neoddává oblíbenému nešvaru jiných tvůrců tohoto žánru, kteří čtenáře vedle kriminalistického pátrání nakrmí až po žábry informacemi o spletitém vývoji vztahů a soukromých problémů svých hrdinů jako v telenovele, a vynechat jeden díl znamená prodírat se stránkami řečí o věcech, které se řešily už dřív a o nichž autor předpokládá, že je máte "nastudované". Je zajímavé dovědět se, jak se ti dva policejní parťáci poprvé potkali a jak se ze začátku vzájemně oťukávají, než najdou společnou řeč, ale pro chápání souvislostí v následujících svazcích to není zásadně důležité. Tahle paní Giménez-Bartlett se mi líbí čím dál víc. Nedělá z toho vědu, vypráví prostě, jednoduše, s nadhledem a lehkým humorem o nesnadném pátrání po pachatelích temných, špinavých zločinů. Rozdílnost povah i "backgroundu" obou protagonistů vyvolává neustálé mírné jiskření, vedoucí k občasným srážkám, které ale nikdy nemají dlouhého trvání. A když konečně toho pachatele vypátrají, jdou na kafe nebo na pivo - nekonají se žádné fanfáry, ani na nás autorka nevybalí žádné ponuré moudro o zlém, zkaženém světě. Celé to vyprávění skončí stejně neokázale a obyčejně jako začalo. Je to radost číst.... celý text

Tajná kronika Mongolů 1955, neznámý - neuveden

Je to jednak krásné čtení, jakási "Kosmova kronika" na mongolský způsob, a jednak kniha nabitá spoustou informací o Čingischánovi, jeho životě a jeho říši, A není to "lehké" čtení. Prózou psaný text místy přechází ve verše; často je velmi namáhavé vyznat se v těžko vyslovitelných jménech a místních názvech, člověk musí neustále nahlížet do poznámek, protože mongolská jména cizích národů, zemí a měst se ani v nejmenším nepodobají originálům nebo zažitým evropským pojmenováním. Vedle nepochybného půvabu starobylého vyprávění je na tomto díle pro evropského čtenáře asi nejzajímavější pohled na úsvit mongolských národních dějin "zevnitř". O Čingischánovi a jeho výbojích už bylo napsáno více knih - já osobně, pokud jde o literaturu faktu, dávám přednost "Džingischánovi" od Harolda Lamba. Tajná kronika Mongolů však nabízí jinou perspektivu. Vztahy, boje a příbuzenství mezi jednotlivými rody a kmeny zde zabírají mnohem větší prostor než vyprávění o dobytí Číny a islámské říše Chvárezmu nebo o zničujícím tažení přes Kavkaz do východní a střední Evropy. Pokud Tajnou kroniku Mongolů otvírá čtenář tímto tématem dosud nedotčený, asi by měl začít "odzadu", doslovem překladatele Pavla Pouchy. Anebo nahlédnout do již zmíněné monografie o geniálním mongolském dobyvateli od Harolda Lamba.... celý text

Příběh 47 róninů 2004, John Allyn

Pěkný hrdinský příběh ze starého Japonska a docela hezky napsaný; škoda, že jsou v něm patrné chyby překladu. Ovšem vzhledem k tomu, že je to vlastně jakási "autentická legenda" musím souhlasit s tím, jak se píše v jednom níže uvedeném komentáři, že bych si to rád přečetl v podání japonského autora.... celý text

Hrob tetovaného 2007, Val McDermid

Velmi netradiční detektivka se zabudovanou fikcí o historické záhadě. Vždycky mě zajímalo všechno, co souvisí s příběhem fregaty Bounty a ostrova Pitcairnu už od doby, kdy jsem jako kluk dostal do ruky Vzpouru na lodi Bounty od Vítězslava Kocourka. A navíc se tahle záhada řeší v Lake District, což není jenom kraj Worthworthův; na jezeře Conniston Water, o němž je tu taky zmínka, se učil plachtit Arthur Ransome, tvůrce Vlaštovek a Amazonek. My, milovníci letité edice KOD, bychom měli Val McDermidové pěkně poděkovat za tohle napínavé vyprávění, které nás vrací ke knihám našeho dětství. Pět hvězd.... celý text