yennda
přečtené 96
Moskva - Petušky
2003,
Venedikt Vasiljevič Jerofejev
Spisovatelova cesta z Moskvy do Peťušek. Při které se postupně ožírá do bezvědomého temna. Ruská zemitá filosofie. Tedy mohutné filosofické pravdy v hávu naprostého hovadství.... celý text
Odumírání lidskosti
1997,
Konrad Lorenz
Již pozdější kniha Lorenzte, kdy v mnohem hlubší ale snad také nadějnější formě rozvíjí myšlenky Osmi smrtelných hříchů… Mám Lorentze rád právě pro velmi odlišný přístup k člověku, než většina jiných vědců, myslitelů. Upozorňuje na „živočišnou“ podstatu člověka. Na naši vázanost na tělo. Na způsoby myšlení a chování, ke kterým velmi snadno a přirozeně tíhneme. Avšak právě tyto nestačí reagovat na prudký vývoj civilizace, vztahů mezi lidmi, způsob lidského života. A z toho pak pramení problémy, které kolem sebe vidíme a jejichž jsme součástí. Lorentz ale není pesimista. Výše popsané nebere jako prokletí. Zajímavé, že skrze etologii, případně biologii dochází k podobným závěrům a podobnému světonázoru jako Karl Popper a jiní filosofové, kteří vycházejí z úplně jiného myšlenkového prostředí.... celý text
Tajemství hladiny
2003,
Anton Markoš
Na pomezí biologie, filosofie, filosofie vědy, života,… Autor v oddělených kapitolách uvádí různé biologické školy a přístupy, které mohou sloužit jako inspirace pro současnou biologii, pro lepší, celistvější vnímání života. Sám je zastáncem hermeneutického vnímání života. Mnohdy však balancuje nejen na hraně biologie/filosofie, ale taky věda/pavěda, což se dá zjistit až podle dohledání si citovaných autorů. Jeho pojetí života a zřejmě hlavní životní vlastnosti-možnosti rozhodování, je nesmírně vágní, kdy není patrno, jestli ji autor považuje za čistě fyzikální (vědeckou) vlastnost velmi složitých systémů anebo metafyziku zahalenou tajemstvím, díky níž na biologii nelze aplikovat redukcionistický přístup. Každopádně ale skvělý úvod do ohromné šíře biologického myšlení.... celý text
