Na rozdíl od předcházejících komentů nepovažuji v žádném případě "potenciál knihy za nevyužitý".....
Děj je konstruován naprosto geniálně a lehce připomíná např. Hellerovu Hlavu XXII se svým pozvolným odhalováním děje a tušenou tragickou pointou odhalenou na samém konci příběhu.
Vyzdvihuji umění autora psát pragmaticky a úsporně o vnitřních pocitech chlapce/muže nesoucího si celoživotní stigma události v dětství, aniž by se uchýlil k rozevláčnosti textu a křečovité sladkobolnosti.
Kniha je - zdá se - autorovou prvotinou, takže radostné očekávání věcí příštích je nasnadě.... celý text