Zara
přečtené 1682
Hitlerův nevěstinec
2021,
Steve Matthews
Klasická ukázka mé "milované" lágrové literatury (audiokniha). To se vezmou základní historická fakta (stačí jen okrajově, kdo by se namáhal s nějakou zdlouhavou historickou rešerší!). Přidá se více či méně pravděpodobná dějová linie (to vše ve stylu "náhodou jde kolem" a "vtom se objeví"). Směs výše uvedeného se (ale pořádně!) namočí do horké omáčky násilí s řekami krve a s podrobnými popisy sexuálních praktik a na úplný vrch se dosadí třešnička v podobě očekávatelného závěru +SPOILER (pěkně zgruntu, hlavní hrdinka drží pistoli mířící na hlavního padoucha alespoň tři kapitoly). Diví se pak někdo, že tento druh literatury odsuzuji a považuji ho za nehorázné přiživování se na smutných dějinných reáliích? Zřejmě zde ale stále platí okřídlené "Vox populi........"... celý text
Mainstreamová laťka oblíbenosti žánrů je nastavena tak předvídatelně, až je to úsměvné. Při pohledu na ocenění zatím tří autorových děl je zjevné, že většině čtenářů stačí k potěše velká porce smutku a deprese provázená detailními popisy zdlouhavého umírání, a to vše nejlépe pod plachetkou "skutečné události". Jak jinak si vysvětlit úspěch knihy Třetí poločas a naopak vlažné posouzení obou knih následujících? DJ je dle mého zatím vrchol Kluunovy tvorby. Psáno úsporným, svižným jazykem s mnoha vtipnými glosami, s nespornou znalostí světové hudební scény a se smutně pragmatickým podtextem při líčení současného zákulisí showbizzu je kniha doporučeníhodnou všem ctitelům dobré četby.... celý text
Gott: Československý příběh
2021,
Pavel Klusák
Do tohoto druhu literatury jednoduše nejde nepromítat svůj vlastní vkus, jakkoliv by se o to autor snažil (p. Klusák mimochodem každý dotaz ohledně kritického aspektu díla striktně odmítal s poukazem na nutnost četby a z ní pramenícího VLASTNÍHO názoru)... Podle obsahu ovšem Gottova biografie hraje do not jeho zapřísáhlým kritikům ( neodhadnu, kolik z nich je natolik masochistických, aby o nenáviděném a minulým režimem protěžovaném interpretovi ještě přelouskalo přes čtyři sta stran textu). Mistrovým příznivcům se naopak zvedne kufr při každém druhém souvětí. Klišé o "pravdě někde uprostřed" zde bohužel neplatí - knihou se jako červená nit táhne Klusákova averze nejen ke Gottově hudební tvorbě , ale (celkem logicky) i k mravnímu habitu Zlatého slavíka. Osobně nemám problém s pojetím Gotta jakožto Fausta zaprodávajícího ďábelskému establishmentu svůj život výměnou za možnost zpívat před vyprodanými sály nejen u nás, ale i na glorifikovaném Západě. S čím však naprosto nesouhlasím, je autorovo posměšně-ironické hodnocení (a tím i naprosté odsouzení )žánru, ve kterém Gott vynikal. (Nikdy jsem dost dobře nechápala, jakým klíčem se dekóduje právě hudební produkce, založená - opět - na čistě sugestivním pojetí posluchače..... existuje tedy příručka, podle níž zjednodušeně melodická hudba = brak a naopak disharmonie a kakofonie = kvalita?????) Karel Gott pochopitelně nikdy nebyl angažovaným trubadúrem reflektujícím společenské klima, ale to od něj proboha snad nikdo ani nečekal??? Na druhé straně není znám příklad, kdy by Gott při své cestě na vrchol (a svém setrvávání na něm) někomu (byť nevědomě) ublížil, na rozdíl třeba od jeho souputníka Kundery. Kniha je psána stylem "lehkého pera" a věková kategorie, která celou zpěvákovu éru zažila, si jistě velmi ráda připomene důležité mezníky uplynulých let. Stylově naprosto skvělé. Faktograficky dobré. Názorově silně diskutabilní. Nevím, jak dalece se ještě proslaví Pavel Klusák (patrně také žádný životem zkoušený disident, soudě podle typu vysoké školy a doby, kdy ji studoval), nesporné však je, že Gott skutečně BYL FENOMÉN své doby, bez ohledu na přízeň uměleckých kritik. Panem Klusákem přistižen při vědomém přikrášlování některých životnich faktů(a kdo ne, že?)... .......ale i kdyby za celá desetiletí pěvecké kariéry nezazpíval nic jiného, než Ombra mai fu ( Vánoce ve zlaté Praze ) , stálo to za jeden velký dík.... celý text
Černé jazyky
2021,
Dita Táborská
Tipuji na autorčinu momentální tvůrčí krizi. Některé textové fragmenty jako by vypadly z pera Amálie Kutinové...... Každopádně držím palce při čtvrtém počinu.
Zimní včely
2021,
Norbert Scheuer
Většina děl krásné literatury sestává z velké spousty slovních seskupení, která jsou pouhou vycpávkou jinak dutého obsahu díla... Nenápadný klenot současné německé prózy "Zimní včely" je protipólem výše uvedené charakteristiky. Na malém prostoru vytváří spisovatel nádherné epické poselství díky slovům, z nichž každé (včetně zanedbatelných slovních druhů) má své nezastupitelné místo. Na precizním stylovém základu pak autor buduje příběh posledních válečných měsíců očima venkovského včelaře, jenž vedle své hlavní náplně jen tak mimochodem zachraňuje spousty lidských životů s nasazením svého vlastního. Autoři veškeré "lágrové" literatury cílící svými romány na nejprimitivnější část lidského myšlení by si měli toto dílo povinně přečíst a poučit se tak, jak se píše KVALITNÍ VÁLEČNÁ literatura.... celý text
Krok stranou
1961,
Pavel Buksa
Prostřednictvím tohoto úžasného dílka jsem objevila nenápadného autora, jehož spisky rozhodně - ač kulturními kanály nijak neproklamovány - zaslouží pozornost. Nám, kteří nostalgicky tíhneme ke svobodnému duchu šedesátých let, nesmí kniha Krok stranou chybět ve sbírce perliček.... celý text
