Zara komentáře u knih
OFarrell mi touto knihou vrátila víru v dobrou literaturu.
Autorka neumí psát špatně, takže každé hodnocení nižší, než 4 * by bylo neadekvátní, nicméně ve svém nejnovějším románu mě trošku zklamala neúměrná délka knihy, děj vyjma začátku a konce jen staticky přešlapoval na místě a pitvaly se vztahy a vzpomínky, které vyprávění nikam neposouvaly.
Stefan Hertmans svým novým románem potvrzuje vysoce chvalitebnou pověst belgické moderní literatury.
Příběh takřka životopisný o nizozemském občanu Verhulstovi, který své služby dobrovolně nabídne zločinecké SS a zbytek života stráví ve své neochvějně nacistické víře, stojí na pozadí šarvátek mezi Vlámy a Belgičany.
Autor v sobě nezapře historika, proto jsou předchozí znalosti zmíněné problematiky určitě velkým plusem (včetně jmen politiků a umělců), ale román je vynikající i bez podrobných znalostí výše zmíněné historie.
Přiznám se, že jsem velmi netrpělivý čtenář, takže lyrické pasáže popisu starého domu a jeho atmosféry mě občas nudily a sem tam oko poskočilo o pár vět dopředu, ale epická část díla včetně doplňujících autentických fotografií mě naprosto uchvátila.
Vřele doporučuji všem, které anotace knihy zaujme - čtení se určitě vyplatí!
Nevadil mi obsah (s tim se nakonec dalo pocitat), nýbrž forma jednoho umorneho monologu. Po předchozí knize velke zklamani.
Nedocteno.slibná anotace bohužel zamlčuje fakt, ze je dílko neskutečně rozvleklé, neustálé (a zbytečné) popisy osob i krajů, dějovy spad absolutně nulový ( cca první pětinu se inspektor teprve zdráhá převzít případ).
Protivny hlavní hrdina bez bazně a hany vlastnící (jak jinak) nejkrásnější manželku, nejkrásnější a nejchytřejší dcery - dostávám husinu pri popisu podobných týpků ( zlatý komisař Wallander se svou nadváhou a vecnymi preslapy v osobním životě!)
Za mne NE.
Nechápu zdejší nízké hodnocení. Ten strohý deníčkový styl je záměr a kniha má všechny prvky soudobé moderní literatury určené pro výše zmíněnou věkovou skupinu, ani jediné slovo odchylky, která by byla určena jiné kategorii čtenářů. Kdo k této novele přistupoval jakkoliv jinak, zřejmě se dočkal zklamání.
Naprosto nepochopitelné zdejší nízké hodnocení knihy.
Za mě osobně autorova top, mnohem lepší a čtivější než trilogie Ostrov...
Jsou knihy, u kterých po přečtení několika prvních vět víte, že tohle je ta pravá, dobrá literatura, příběh, který ve vás bude dlouho rezonovat.
Slovinský autor zpracovává podobné téma jako ve své předchozí knize Dnes v noci jsem ji viděl - a dělá to opět naprosto precizně, za pomoci jazyka lyrického, jak jen příběh samotný dovolí a vykresluje postavy naprosto uvěřitelně a exaktně.
Příběh známý tolika (dnes posttotalitním) státům o střídání moci v přelomové druhé půlce čtyřicátých let, kdy jedna totalita nahrazuje předchozí, a to za použití těchtýž prostředků fyzických i ideologických.
Soukolí zlé doby semílá hned několik hlavních protagonistů,přičemž (to jediné bych snad autorovi vytkla) nejdéle setrvává vypravěčská linie u postavy mladého geodeta, líčí jeho působení u partyzánské jednotky s lehkým prokládáním vzpomínek na bývalou lásku....(asi bych osobně uvítala minimálně stejný počet stran věnovaný i jiným postavám).
Tleskám i (u autora předpokládanému) závěru a trpkému vyznění knihy samotné, protože tím Jančar povýšil román na mnohem vyšší stupeň kvality, než kam by zřejmě patřil při jakémkoliv jiném rozuzlení.
Já tedy osobně po "nestranné" knize netoužím - po 40 letech vyloženě jednostranného nalévání překroucených historických faktů jsem se do tohoto svazku moc ráda začetla.
Hodnotím 5/5.
Obsah knihy se dá přežít pouze v audio podobě v interpretaci profesionální Ivany Milbachové, jinak děj - místy připomínající červenou knihovnu - má do kategorie "kvalitní krimi" poměrně daleko.
Stejně jako u spousty jiných autorů se i u této (doposud relativně úspěšné) dvojice nutně dostavila tvůrčí krize...
Jak jinak si vysvětlit banální příběh rozepsaný na neúměrný počet stran, kdy se na každé (sic!) straně zpětně rozebírá děj strany předchozí, zřejmě aby návaznost příběhu byla jasná i nejtupějšímu z tupých.
Celá story pak míří k podobně kvalitnímu - téměř grotesknímu - rozuzlení.
Jen z úcty k předchozím svazkům série hodnotím 3 hvězdami.
Důstojný protipól všem Instalatérům z Osvětimi a zároveň úctyhodný debut českého autora.
Realistický příběh o raně poválečné době s občasnou retrospektivou ve válečných časech vypráví sugestivně příběh židovského navrátilce z koncentračního tábora do jeho pražského domova, kde na něj namísto nejbližší rodiny čeká plejáda postav především z židovského prostředí vykreslených naprosto uvěřitelně, tedy nikoliv pouze černo bíle.
Smekám před Benešovou znalostí dobových reálií, které se v druhé části děje přesouvají do jižních cípů kontinentu a pevně doufám, že nezůstane pouze u spisovatelovy prvotiny.
Naprosto se ztotožňuji s autorovým líčením dusné atmosféry Československa 50. let, atmosféry lži a strachu , v jejichž kulisach je naprosto uvěřitelné, ze hedonista jako byl Mucha, delal vše pro udržení svého statu quo..
Vzhledem k tragickému životu autorovy sestry je vic nez jasne, ze byl formovan pravě pobytem rodiny v teto odpudivé době/ zemi a kladu si otázku, zda neměli rodiče upřednostnit psychické zdravi svých dětí pred úspěšnou kariérou britského diplomata se vsemi klady, které přinášela.
Autorcina schopnost psat ctivé příběhy je v tomto pripadě bohužel deklasovaná krecovitou snahou šokovat.
Je to prvoplánové, malo uvěřitelné, podbizejici se mainstreamovemu vkusu.
Není v tom sama, ale v jejím případě zbytečné a téměř laciné.
Nádherná stylistika a neotřelý děj dělá z tohoto románu jeden z nejlepších počinů africké literatury!
Jedinou výtku mám - snad - k příliš schematickému vykreslení charakterů jednotlivých postav, z nichž žádná z nich není černobílá (jak tomu v běžném životě bývá).
Zabarvení osciluje na pomyslné stupnici dobra a zla evidentně podle přístupu dané osoby ke slibu zmíněnému v úvodní kapitole a táhnoucímu se jako červená nit celým příběhem a zároveň patrně zobrazuje autorovu vlastní anti/sympatii k pojetí, které jednotlivé postavy zosobňují.
Nejhůře v těchto posudcích vychází katolická církev, dále bohatí potomci někdejších kolonizátorů atp. atd.
Na pomyslném morálním piedestalu pak stojí adresátka již zmíněného slibu - stará černošská služebná zaujímající v dějové ose pouhé obsahové promile.
Právě toto černo - bílé vidění světa se mi jeví jako zbytečně populistické, což spisovatel Galgutových literárních kvalit, nemá určitě zapotřebí.
Jedna z nejlepších knih letošního roku.
Psáno stylem, který mně osobně nejvíc vyhovuje - stručným, výstižným a přitom nepostrádajícím emoce (autor je původním povoláním matematik).
V první polovině jsem přemýšlela, kdo z rodiny finských amerických přistěhovalců navrátivších se ve třicátých (sic!) letech ze svobodné Ameriky do Sovětským svazem ovládané Karelie stojí na žebříčku imbecility na její špici...
Otec - nadšený socialista, jediný s finskými kořeny, matka - rodilá Američanka ochotná zavézt obě děti do "Země zaslíbené", strýček Janne - levicový redaktor amerického týdeníku nebo nakonec hlavní protagonista sám, spadající do škatulky "Fachidiotů" s tunelovým viděním světa zaměřeným na letectví.
Odhlédnuto od ne/sympatií k hlavním hrdům patří příběh (dozajista - až na reálie -zcela vyfabulovaný) k literárním počinům, které se vyplatí číst.
Nelíbilo.....bohužel. Roztahané, nasáklé cituplnými výjevy jako punč, bez logického děje.
Podezírám autorku, že napsala cílenou agitku, aby propojila dva naprosto nepropojitelné světy - Velkou Británii a Burundi.
(SPOILER) Příjemné překvapení a pro mě výjimka z pravidla o mizerné úrovni amerických autorů.
Netuším, do jaké míry jsou realistické v knize popisované poměry a sociální situace hlavních protagonistů, každopádně nejlépe vykreslenou postavou (bez ohledu na národnost a geografické umístění) je pro mě matka, již beru jako prototyp líného, do sebe zahleděného alkoholika, otravujícího své okolí neustálými stížnostmi na svůj posr...ný život, jehož viníkem je - jak jinak - celý svět kromě jej samotného).
SPOILER (na závěr už snad jen chybělo, že svou dceru okrade o její našetřené peníze)
Životní omyl v podobě zakoupené audioknihy.
Vydržela jsem asi 18 kapitol.
Krom bezduchosti a naprostém literárním debaklu je toto veledílo přesně tou stravou, kterou krmí světová levice svoje stádo.