Zmiu
přečtené 1384
Květy východu
1958,
Pavel Bojar (p)
13 pohádek z různých oblastí od Egypta až po Polynésii. Některé jsou spíše legendy. Každopádně jde o poutavé příběhy s krásnými ilustracemi.
Jak si zařídit domov
2019,
Jana Pěkná
Dobrá kniha. I když všechno asi teď nevyužiju, našla jsem zde pár důležitých informací o uvědomění si vlastního stylu. Také kapitoly o barvách mi mnohé osvětlily. Je prima, že se pracovní listy dají stáhnout přímo na stránkách Grady.... celý text
Neohrožené ženy: Sto padesát let boje za volnost, rovnost a sesterství
2019,
Marta Breen
Tahle kniha mě na první pohled zaujala, tak jsem si ji půjčila. Po přečtení už to nadšení nesdílím. Kresba mi přijde spíš urážlivá než příjemná, ale to je věc vkusu. Mnohem víc mi vadí ta směs polopravd, kterou kniha obsahuje a také politická agitka. Tenhle levicově orientovaný feminismus znám z Islandu, takže mě nepřekvapí, že Norsko má něco v bledě modrém. Je zde vše. Černobílý svět, jediný správný názor, propagace komunismu a k tomu zde musí být LGBT, které je sice fajn, ale proč je v téhle knize? Nicméně samotné životní osudy jednotlivých žen mi přišly zajímavé a ráda si o nich přečtu něco dalšího. Historie hnutí už mě díky té předpojatosti tak neoslovila. Například to tvrzení, že se ženy nesměly vzdělávat zcela opomíjí povinnou školní docházku a vypadá to, jako by ženy byly zcela negramotné. Ale přitom už před Newtonem bylo několik vědkyň. Jasně, byly z lepších kruhů, ale byly tu. To je jen jeden příklad zamlžování. A jak už tu bylo zmíněno, je těžké říct, pro koho je kniha určena. Pro dospělé je fakt primitivní, dětem bych ji kvůli té ideologii určitě nedala. Téma potratů a mateřské je jistě složitějším tématem než ho takto s jasným správným názorem předhodit malým holčičkám. Těm bych spíš doporučila hezké "Příběhy pro holky, které se nebojí být výjimečné" a pod. Souhlasím se závěrem knihy, že je pořád co zlepšovat, ale za mě osobně jinou formou.... celý text
Okouzlení krále Gylfa – Edda
1929,
Snorri Sturluson
Emil Walter je můj oblíbený překladatel staroseverské poezie, ale i v próze se mi líbí. Škoda, že toho nepřeložil víc. Vědmina věštba na závěr má v sobě naléhavost, která v Hegerově překladu chybí.... celý text
Náš domov jako odraz naší duše
2016,
Barbara Arzmüller
Začátek knihy nabízí pro mě nový pohled, různé typy energií, co chtějí různé domovy, to je docela inspirativní. Druhá část knihy už tak zajímavá nebyla, asi už na mě byla moc ezo, :-) ale i tam se najde nějaká ta inspirace.... celý text
Živelné měňavice
2019,
Petr Kopl
Opět vtipné hlášky a k tomu milovaný Island. Vikinská pohřební píseň by se mohla ujmout. Hned ji ukážu přátelům.
Ze slovanských legend a pověstí
1975,
Leontina Mašínová
Kdybych se měla řídit Marií Kondo, tak už tuhle knihu dávno nemám. Takových let mi ležela v knihovně, než jsem se k ní dostala. A výsledek? Jsem nadšená. Pověsti bývají někdy psané dost nezáživným jazykem, ale zde tomu tak není. Je zde zajímavý výběr, jazyk vyprávění je nádherný a co víc, je zde spoustu slovíček, která jsem ani neznala. Takže kdo si chce trochu osvěžit češtinu, s chutí do čtení.... celý text
Epos o Gilgamešovi
2018,
neznámý - neuveden
Vydání z roku 2018 od NLN je konečně pořádným zpracováním, jaké si tento epos zaslouží. Uvedení všelijakých fragmentů, poznámek a komentářů nezaujme asi každého, ale pro ty, co to mají jen povinně do školy, tu naštěstí existuje převyprávěná verze od Zamarovského.... celý text
Na počátku bylo slovo
1992,
Zenon Kosidowski
Autora mám ráda, protože si hodně všímá, je čtivý a umí dát vše do kontextu. Akorát kapitola o Ježíšovi - postavě záhadné je plná spekulací s pochybnou argumentací. Argumentace typu, kdyby autoři evangelií věděli to a ono, byli by to tam napsali, a že to tedy nevěděli, není podle mě obhajitelná. Stejně tak by se dalo říci, že něco, co tenkrát věděli všichni, nemuseli psát, a proto to nenapsali. Tím chci říct, že argumentace je vystavěna na chabých základech, a celá kapitola je psaná typem spekulačních nevěrohodných knih. V ostatních kapitolách mi nic takového nevadilo, tak hodnotím ještě vysoko. Kniha mě bavila, dala mi podnět k přemýšlení a tak to má být.... celý text
Vikingové
2018,
Claudia Banck
Čtivá kniha. Nejde o žádné vyčerpávající pojednání, spíš takový přehled, plný zajímavostí. Souhlasím s komentáři o vložených listech. Mají jen lehce tmavší odstín a když jsem narazila na první, myslela jsem, že se jim popletly strany a chvíli jsem stránku otáčela tam a zpět, než mi to došlo. Bylo to komické. Jinak jsem ráda, že se v knize používá pravopis vikingové s malým písmenem a správně je psáno i slovo vikinský nikoliv vikingský (ano, jsem hnidopich). Tím ale nadšení končí, u ostatních jmen by to taky chtělo sjednotit pravopis. Někdy je staroseverské Þ přepisováno jako T, jindy jako Th, podle toho, z jakého zdroje autorka citovala, totéž se týká délky samohlásek. Není to tak strašné jako v Bednaříkové, ale kazí to celkový dojem. S obsahem knihy jsem spokojena, líbí se mi, že je zde přesah i do středověku a závěrečná kapitola o islandských rukopisech.... celý text