Zorka Zorka přečtené 851

☰ menu

Jak jsem se zbláznila

Jak jsem se zbláznila 2013, Ivanka Devátá
4 z 5

I když o někom řekne, že je blbec, dokáže to s noblesou :-). Ivanka Devátá líčí strasti i slasti života s jemným humorem, nadhledem, tak, jak jí je to vlastní.


Modlitba za matku

Modlitba za matku 2013, Sin Kjongsuk
4 z 5

Čekala jsem příběh, který mi přiblíží korejskou kulturu. Víc než to jsem si ale uvědomila, že všude mezi námi žijí lidé, kteří se pro nás obětují víc, než by museli, a my to mnohdy přijímáme jako samozřejmost, že si jejich zásluhy uvědomujeme často až tehdy, kdy jim to už nemáme příležitost říct. Neobyčejný příběh zdánlivě obyčejné korejské matky, jejíž výjimečnost si rodina uvědomila až po její ztrátě. Knížka je velmi zajímavě psaná, střídá vypravěče, klasickou ich a er- formu se zcela neobvyklou du-formou (ty).... celý text


Deník citového vyděrače

Deník citového vyděrače 2004, Simona Monyová (p)
4 z 5

Psychologický profil chorobného žárlivce a psychopata líčený formou dílo v díle. Za mě ano.


Medvědí tanec

Medvědí tanec 2014, Irena Dousková
4 z 5

Pro mě byla kniha jakýmisi vzpomínkami na "milovaného i zatracovaného Haška", z níž na mě na jedné straně dýchal haškovský humor a na straně druhé syrový život, boj s alkoholem i podlomené zdraví. Za mě zajímavý pohled na klasika, který zas tak klasický nebyl :-)... celý text


Konec prokrastinace

Konec prokrastinace 2013, Petr Ludwig
3 z 5

Kniha obsahuje zajímavé myšlenky, které pro mě ale nejsou všespásné. Ono už jen rozlišit, zda člověk trpí prokrastinací není dle mého tak jednoduché, jak se zdá. Občas jsem měla pocit, že jsem typický prokrastinátor, záhy poté jsem si říkala, že nikoli. A tak si myslím ano, přečíst útlou knížku a přistoupit k ní jako k možnosti vyzkoušet některou z metod (kdybych měla zrealizovat vše, co autor popisuje, musela bych se stát nejprve prokrastinátorem mnoha svých činností, abych zavedla, vstřebala a zautomatizovala doporučená protiprokrastinační opatření :-))... celý text


Zlodějka knih

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak
5 z 5

"Smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého." Jako by Zusak navázal na Wolkera :-). Mně se nápad nechat vypravovat Smrt, tu boží zaměstnankyni, která je unavená, vyčerpaná a stále v jednom kole, které navíc lidi přidělávají svým hloupým jednáním práci, velmi líbil. Stejně tak hodnotím kladně neotřelé přiblížení hrůz války, která nejprve jako by stála v pozadí, ale postupně stále více zasahuje do života mladé dívky. Líbilo se mi líčení osudů vedlejších postav (Maxe, nevrlé sousedky, paní starostové), i konec, který byl na jednu stranu šokující a na druhou v podstatě nikoli výjimečný.... celý text


Suši v duši

Suši v duši 2012, Eva Urbaníková
5 z 5

Knížka Suši v duši pro mě byla příjemný zpestřením dovolené - dýchla na mě exotikou, přiblížila mi zemi, o níž jsem toho věděla velmi málo, byť chápu, že se může jednat o subjektivní pohled na Japonsko. Ať už je to jak chce, styl psaní se mi moc líbil, navíc i přes mnohé negativní zkušenosti autorka Japonce v podstatě neodsuzuje, její snaha pochopit jejich kulturu je v knize více než patrná.... celý text


Skrýš

Skrýš 2013, Johan Theorin
4 z 5

Knížka mě velmi zaujala zejména svým tématem, čekala jsem díky němu psychologický román. Velkou částí dílo moje požadavky splnilo, až na pro mě příliš přestřelený závěr. K dobru přičítám 3 dějové linie, které postupně odkrývaly minulost Jana Haugera a nutily mě skládat mozaiku jeho života, to mě bavilo.... celý text


Dva krůčky po mokrém písku

Dva krůčky po mokrém písku 2012, Anne-Dauphine Julliand
4 z 5

Knížka s něžným názvem, ale velmi závažným dějem. Obdivuji klid a rozvahu, s jakou se rodina potýkala s nemocí své dcerky, jak se snažili, aby se její poslední dny staly životem a nebyly jen umíráním. Upřímně doufám, že boj Thaisiny sestry byl nakonec doveden do vítězného konce!... celý text


Děti Antonína Kaliny

Děti Antonína Kaliny 2013, Stanislav Motl
4 z 5

Stanislav Motl je nepochybně skvělý novinář, který dokáže posbírat a nashromáždit ohromné množství podkladů pro své knihy a reportáže. Bohužel si ale myslím, že v jeho případě by často méně znamenalo více. Knihu děti Antonína Kaliny jsem si vypůjčila hlavně kvůli příběhu záchrany dětí v Buchenwaldu, obětovala bych tedy informace o životě Tomáše Bati, stejně tak všeobecně známé informace o Mnichovské dohodě apod. Naopak právě v příběhu záchrany dětí z bloku 66 mi zůstalo několik otazníků. Při čtení knihy mi trošku vadilo, že byla napsaná přesně stylem mluvy Stanislava Motla, celou dobu jsem tedy měla pocit, jako by mi knihu předčítal právě on. I neustálé odkazování na zdroje a knihy, z nichž autor čerpal (někdy jsem se nemohla ubránit pocitu, že dílo je z velké části kompilací), mi připomínalo Motlovo vystupování v pořadu Na vlastní oči. I tak ale knize dávám poměrně vysoké hodnocení, a to zejména díky množství dobových fotografií, které byly umístěny v textu přesně tam, kde jsem je očekávala, a rovněž kvůli snaze kontaktovat příbuzné a známé Antonína Kaliny, kteří by mohli přidat nějaké střípky do mozaiky nejen záchrany dětí, ale života Antonína Kaliny obecně. Je vidět, že autor nechal za knihou ohromný kus práce.... celý text


Tati, prosím ne!

Tati, prosím ne! 2010, Barbara Naughton
4 z 5

Přečetla jsem na toto téma už několik knih, protože mě problematika zneužívaných a týraných žen a dětí velmi zajímá. Musím říci, že symptomy lidí vystavených takovému chování, jsou velmi podobné, a tak čtení o "nechutných" věcech, jak tady někdo píše, může člověku pomoci vidět to, co jiní možná nevidí... To, že Barbara zneužívání tolik let tajila, je podle mého stále známkou toho, že v této oblasti stále není dost osvěty a ani zájmu veřejnosti pomoci takovou problematiku odhalit. Kniha Tati, prosím ne! je příběhem zneužívání od začátku do konce, nebabrá se v podrobnostech, a přesto je alarmujícím výpovědí, která poukazuje na to, jak moc dokáže takové trauma člověka ovlivnit na celý život. A upozornila bych na nepřesnost v anotaci na obálce knihy i zde na Databázi - "Jednoho nedělního rána si osmiletá Barbara uklízí pokojíček a má radost, když jí přijde na pomoc tatínek." Nic takového jako radost z návštěvy otce v pokojíku v knize není, od začátku je líčen jako násilnický chlap, kterého se doma báli.... celý text


Hvězdy nám nepřály

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green
4 z 5

Dlouho jsem přemýšlela, jestli knížce udělit tři nebo čtyři hvězdy. Zhruba do 2/3 knihy jsem si říkala, že tohle přece nemůže být kniha roku 2013. Příběh mi přišel naivní, stylem psaní i příběhem spíš pro děti a mládež. Kdyby mi bylo 15, určitě bych si pocity z knížky zapsala do deníčku :-), nicméně jako dospělá jsem ani z příběhu, ani ze stylu psaní na zadek nesedla. Trošku to vylepšil závěr. Líbil se mi Van Hauten, symbol toho, jak si člověk může zidealizovat svoji modlu, byť to může být "modla" nešťastná, která má k tomu být neideální reálný důvod. Ten jediný mi přišel skutečný a právě kvůli němu jsem se rozhodla dát knížce nakonec hvězdičky čtyři. Hazel promine.... celý text


Chlapec na dřevěné bedně

Chlapec na dřevěné bedně 2013, Leon Leyson
3 z 5

Holocaust očima malého a později dospívajícího chlapce. Kniha je poutavě napsaná a není jednou z řady těch, které rozebírají útrapy života v koncentračním táboře, autobiografické vyprávění o životě ovlivněném Oskarem Schindlerem dělá totiž knihu do jisté míry výjimečnou. Jak už tady bylo zmíněno, řádkování rozhodně nešetří naše lesy :-)... celý text


Pygmalión

Pygmalión 2007, George Bernard Shaw
3 z 5

Přestože Shaw nebyl zjevně prvním, který otevřel téma povznesení prostého (až sprostého) člověka díky výchově a učení do vyšších společenských vrstev, zaujal svou hrou mnoho lidí a je často uváděn jako autor tohoto tématu. Z mého pohledu ho mnozí překonali, ale klasika je klasika. Jak už tady bylo řečeno, téma tu více slušela prozaická podoba, protože je v ní více možností rozpracovat postup a vývoj, na mě bylo toto téma v dramatu příliš odbyté.... celý text


Děti nikoho

Děti nikoho 2012, Hana Hindráková
4 z 5

Velice čtivá kniha, v níž se spojí osudy několika lidí. Autorka nejen přibližuje tvrdý život lidí na ulici, kde člověk nemůže čekat soucit, ale také v Africe velmi podceňovanou problematiku nebezpečí přenosu HIV a onemocnění AIDS. Přestože kniha je stavěna na skutečných událostech, je hodně beletrizovaná, a jak už tady padlo, některé pasáže jsou tam skoro zbytečné. Za prvé odbočují od problematiky a za druhé závažnost situace malinko shazují. Celkově jsem příběhu věřila jen zčásti.... celý text


Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem

Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem 2012, Joanne Greenberg
4 z 5

Přemýšlím, jestli se dá napsat, že se mi kniha líbila. Je tak rozpolcená jako autorčino nitro v době duševní nemoci, že vyžaduje opravdu pozorné čtení. I tak má ale čtenář pocit, že mu leccos uniká, svět Yra je pro pozemšťana velmi vzdálený a nepochopitelný. Je jen těžko uvěřitelné, že nemoc dokáže vybudovat tak dokonalý svět, který člověka strhne krásnými začátky a hrůznými konci. Autorka líčí trnitou cestu zpět do reality. Není to rozhodně procházka růžovým sadem...... celý text


Vozík a vězení je pro každého

Vozík a vězení je pro každého 2013, Radka Zaciosová
4 z 5

Závažné téma napsané v úžasně pozitivním slova smyslu. Když je touha žít a člověk si najde smysl života v tom, co zvládne nebo zvládnout chce, je to vždy ten nejlepší lék. Trápit se tím, co už dělat nemůžu, ještě nikomu nepomohlo. Knížku rozhodně doporučuji všem, kteří se řídí i v těžkých životních situacích heslem, jež v knize, pokud se pamatuji, také zaznělo: "Hlavně se z toho neposrat."... celý text


Ubožáci

Ubožáci 2010, Yiyun Li
4 z 5

Číňané. Jsou tak odlišní. Mají jiné hodnoty, jinou kulturu, jiné myšlení. Jsou často tak poslušní a nechají se manipulovat, až to Evropanovi nejde na rozum. Román Ubožáci poukazuje na doznívající následky kulturní revoluce, hodně mi pomohlo, že jsem se nedávno prokousala Divokými labutěmi, díky kterým jsem byla dokonale zasvěcena do událostí předcházejících tomuto období. Román zachycuje život několika rodin, z nichž většina je svým způsobem nešťastná sama o sobě, a navíc jim do života výrazným způsobem zasahuje totalitní režim, který nesoudí, ale hned trestá, a to bez ohledu na míru provinění. Rozhodně stojí za přečtení. Trošku mě zklamal až příliš nedůvěryhodný závěr, vím, že kniha je beletrizovaná, nicméně celou dobu na mě působila téměř autenticky.... celý text


Byl jsem dětský špion

Byl jsem dětský špion 2013, Jozef Kollár
3 z 5

Netroufám si hodnotit, jestli byla kniha podle skutečných událostí, nebo nikoli, každopádně byla beletrizovaná, čímž se autor netají. Téma zajímavé, i pro mě těžko uvěřitelné, zejména s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o politické zneužívání dětí, a přesto se podařilo vše udržet v tajnosti? Neumím si představit, že by malé dítě udrželo tajemství, že by si rodiče ničeho nevšimli. Pokud hodnotím knihu jako příběh, je to průměrný román, který neurazí, ani nenadchne, některé pasáže mě celkem nudily.... celý text


Ještě jsem to já

Ještě jsem to já 2009, Lisa Genova
5 z 5

Smutný příběh, u kterého si člověk uvědomí, jak moc ztraceně si mohou připadat lidé nemocní Alzheimerovou chorobou. Bohužel v dnešní době to může být budoucí příběh kohokoli z nás bez ohledu na to, kým dneska jsme nebo jakou máme inteligenci. Kéž by měli všichni při sobě, pokud je takový osud potká, podobné lidi, jako hlavní hrdinka této knihy. Přestože kniha je opravdu smutným náhledem do reality a krůček po krůčku sleduje průběh nemoci, může čtenářům přinést mnoho pozitivního. Kniha mi trochu připomíná Růži pro Algernon, nicméně je to tvrdá realita bez prvků sci-fi.... celý text