Zuzaa
přečtené 470
Každá sedmá vlna
2012,
Daniel Glattauer
Líbil se mi nápad napsat knihu ve formě emailové konverzace. Jenže Emmi mi časem přišla trochu otravná. Ano, vtipná, ale to neustálé: "konec", "už si nebudeme psát", "nemá to cenu", "už se neuvidíme", "jak se máš?" a "sejdeme se", "nesejdeme se", "milánku", mi trochu vadilo, ale je pravda, že to asi přesně vystihuje opravdovou situaci. Je lehké někomu podlehnout v emailech a propadnout kouzlu jeho písmen, je těžké žít skutečný život vedle někoho staršího, kdo se jmenuje Bernard (představuju si ho jako majitele pivovaru Bernard). Vlastně nemám nic proti knize, ale spíš proti situaci těch dvou, občas se mi už chtělo křičet "proč to pořád komplikujete?? tak chcete být spolu, nebo nechcete, už to sakra rozlousknětea postavte se k tomu čelem!" Jenže kdyby to bylo jednoduché, nebylo by zase o čem psát, co číst a co žít, že? No a pak knížka skončí. Dobře, šťastně, soužitím, to musím prozradit. Je zvláštní, že všechny příběhy končí v tuto chvíli.. nebo svatbou nebo těhotenstvím. A pak? Co je pak? Pak je žili "šťastně až do konce". Napíše o tom autor pokračování? Anebo ne, protože to "žili šťastně až do smrti" bývá časem trochu nuda, většinou. Bylo by pak o čem psát? Když se už nechodí pořád kolem horké kaše a neřeší jestli jo a nebo ne, ale když se perou ponožky a chodí na nákupy... Těším se až někdo napíše knížku o téhle další, klidné fázi. Zajímavou knížku, bez rozchodů a řešení, ale přesto takovou aby měla spád.... celý text
Kdyby tak na mě někdo někde čekal
2010,
Anna Gavalda
Svižné, čtivé, vtipně napsané i když některé příběhy jsou velmi smutné. Přesně typická ukázka toho proč nemám ráda povídky. Sotva se do příběhu dostanete, oblíbíte si postavy a vcítíte do děje... je konec. Většinou navíc velmi otevřený konec. Jsou to opravdu jen takové desetiminutovky, i když každý z námětů by vydal na pořádný a povedený román.... celý text
Žítkovské bohyně
2012,
Kateřina Tučková
Když jsem se dozvěděla téma nové knihy Kateřiny Tučkové, říkala jsem si v duchu "škoda že si vybrala zrovna tento motiv, to mě asi moc bavit nebude.." Ale přece jen jsem si knížku sehnala, je to přece Kateřina Tučková! Její předešlé knihy se mi moc líbily, tak jsem dala šanci i této, i když přiznám, že jsem se do ní pustila s mírným despektem. Ale! Zaujalo mě to asi po deseti stranách a po dalších patnácti úplně pohltilo. Knihu jsem četla s napětím jak detektivku a neustále jsem si vyhledávala na mapách obce o kterých se mluví, listovala ve slovníku a dozvídala se podrobnosti například o aspergerově syndromu. Bylo to skvělé čtení! Rozšířila jsem si díky tobě obzory a zase jsi mě nezklamala, takže díky Kateřino Tučková! Příště si tvoji knížku přečtu, i kdybys psala beletrii o tom jak se dělají topinky na sádle.... celý text
Žena v černém
1995,
Susan Hill
Atmosféru to má, ale myslím že největším nedostatkem a pak zároveň i předností knihy je, že je opravdu tenká, sotva se do příběhu ponoříte, je konec. Postavy nejsou dost popsané a propracované, nikoho jsem si nestihla oblíbit (možná tak pejska Spider), šel by z toho udělat asi báječný příběh do kterého by se dalo zahloubat a bát se, takto to je taková oddechovka na jedno letní odpoledne a souhlasím s ostatními, že jsem se chvílemi i nudila a odbíhala myšlenkami jinam...... celý text
Neviditelný
2012,
Mari Jungstedt
Ideální napínavá detektivka na léto. Strávila jsem s knihou jeden moc pěkný den u moře, je to čtivé, má to spád, hrdinové jsou sympatičtí a závěr jak má být.
Box 21
2012,
Anders Roslund
Tak od poloviny knihy jsem měla pocit, že příběh ztratil spád a že se tam jen mluví o ději z první části knihy, který byl napínavý a dramatický, to zase jo. Pak ale příjde docela překvapivý konec, takže když je konec dobrý, tak je všechno dobré....... celý text
