zuzak82
přečtené 841
Navždycky
2020,
Nofreeusernames (p)
Tentokrát hodnotím plusy a mínusy. Celkem bych dala lepších 60%, především za velmi čtivou formu psaní i samotné knihy. Plusy: + knížka je velmi čtivá + obsahuje i přepis zpráv z mobilu, které si postavy posílají a tvoří podstatnou část knihy, což bylo fajn a dodávalo to příběhu trochu reálnosti, protože dnes je to přece běžná součást našich životů a způsob komunikace Mínusy: - příběh cenu za originalitu nezíská, je to typické klišé (ale i to lze napsat výborně, tady to však bylo průměrné) - někdy jsem si říkala, zda autorka musela děj zkracovat a obětovala tomu logiku nebo to jako myslela vážně...? Příklad (spoiler) - Hlavní hrdinka na začátku tajně miluje roky svého nejlepšího kamaráda, zjistí, že se mu taky líbí a jdou na rande. Rande je skvělé a na konci si dají pusu. A s oběma ta pusa ani nehne a hned si uvědomí a sdělují, že se vlastně nemilují a nechtějí spolu chodit? ....To jako vážně?...A pak se navíc o pár minut později hrdinka líbá s jiným?... Tak to už jsou kroutila hlavou. A podobných věcí tam bylo více.... celý text
Jako ve filmu
2019,
Kelly Oram
Nate si plní svůj sen, začne studovat na univerzitě hudbu a dostane příležitost zúčastnit se recitálu, který mu může pomoci v budoucí kariéře. Ale vše ostatní se spíš stává pomalu zlým snem. Jeho dva bratři, se kterými bydlí na koleji a hraje v kapele, mu nedopřejí trochu klidu. Neustále mu dohazují holky, i když on už má přítelkyni dva roky. Rozhodne se tedy, že se odstěhuje. Díky náhodě se stane spolubydlícím Jorden, což jeho přítelkyni nadchne. Ale jen do chvíle, než zjistí, že Jorden je dívka. A drama muže začít.... Tak dobře, nebude to drama, ale spíše romantická klišé. Originální je však nápad, že postava Jorden tvrdí, že každý den v životě se dá připodobnit k nějakému filmu. Každá kapitola knihy je nazvána podle filmu, který právě "prožívají" např. Srdcová sedma, Lets Dance, Praštěná holka.... Nate není zrovna znalec filmu, a tak ho Jorden přiměje ke filmovému vzdělávání (rozuměj každý večer spolu koukají na filmy). A tak objevuje nejen krásu filmových klasik, ale i výhody být s někým jako Jorden. Optimistickým, přátelským a podporujícím člověkem. A protože jsem filmový fanoušek, tak jsem si tyto filmové odkazy užila. Postavy mi byly velmi sympatické. Bylo to čtivé, romantické a optimistické.... celý text
Rod země a krve
2020,
Sarah J. Maas
Jako první se musím zmínit, že S.J.Maas patří mezi mé oblíbené autorky. Dvory jsem četla víckrát a některé díly série Skleněný trůn jsem rovněž četla opakovaně. Takže je možné, že nejsem tak úplně objektivní :-) Na začátku knihy může některým čtenářům působit potíže se zorientovat ve všech rodech a hierarchii světa, ve kterém se příběh odehrává. V příběhu vystupují lidé, víly, čarodějnice, vlci, měniči, míšenci, andělé a další druhy. Na druhou stranu, pokud jste už četli nějaké knihy od Maasové, fantasty nebo urban fantasty, tak by to mělo být v pohodě. Navíc postupně se do děje zapojují postavy z různých rodů, takže si je pak čtenář lépe pamatujete a vyznáte se v nich. Hlavní postavy Bruce i Huntera jsem si oblíbila už od prvních kapitol. Jejich nevraživost, hašteření a postupné sbližování se mi velmi líbilo. A stejně jako má Hunter o Bruce na začátku zkreslenou představu, tak i čtenář postupně zjišťuje, že oba mají daleko větší hloubku a tajemství, než se původně zdálo. A postupně sleduje jak se mění jejich život i oni sami uvnitř. Navíc Maasová opravdu umí hezky vykreslit i přátelství a rodinné vztahy. O to více pak prožíváte s Bruce ztrátu jejich přátel a jak se s tím vyrovnává. Několikrát mě kniha i dojala. Oblíbila jsem si i ostatní postavy třeba - Ruhna. Věřím, že jak už to bývá u Maas pravidlem, tak v dalších dílech se ještě rozšíří příběhy těchto vedlejších postav (např. Fury, Hypaxie, Declana, Flynna) Některé dějové linky byly předvídatelné. Ale některé scény mě dokázaly překvapit, až jsem si říkala, co to sakra bylo? Často jsem se i zasmála u některých dialogů a sarkastických poznámek Bruce. Co mi spíš trošku dalo zabrat, tak to byl děj ke konci knihy, kdy začne akce a je ji opravdu hodně, hrne se to na postavy ze všech stran, až jsem to i já vnímala, že si musím dát trochu oddech. Ale stejně jsem četla dál, prostě to nešlo odložit. Co je potěšující, že kniha má poměrně uzavřený dej, takže čekání na další díl tolik neštve. Kniha má skoro 800 stran, ale bavila od začátku do konce. Maasové se opět podařilo vytvořit fungující romantickou linku, sympatické postavy, dobře vykreslit vztahy mezi nimi a k tomu vytvořit fungující fantasty svět. Prostě přesně to, co mě na jejich knížkách baví. Dala bych 90%.... celý text
Dcera ztracených bohů
2020,
Alžběta Komrsková
Začátek knihy a celá část až do příjezdu do města Sol mě velmi bavily. Bohužel pak mé nadšení postupně opadalo. Děj se mi zdál čím dál více zkratkovitý a nahuštěný. Takže už pro mě postupně ztrácel sílu a hloubku. Přišlo mi, že by knize pomohlo, kdyby to byla první část duologie nebo série a vše bylo podrobněji propracované, včetně popisu světa v němž se děj odehrává a vztahu mezi postavami. Nebo naopak, pokud by byl jen jeden díl, tak děj zkrátit a využít lépe naznačených myšlenek, podrobněji vykreslit postavy a děj. Samotný svět i příběh měla spisovatelka vymyšlený hezky. Styl psaní byl čtivý. A postavy měli velký potenciál. Takže hodnotím 70%.... celý text
Doufat znovu
2020,
Mona Kasten
Doufat znovu je již čtvrtý díl série Začít znovu a pro mě je to asi nejslabší díl z této velmi kvalitní série. Líbila se mi postavy Nolana i Everly. Ale jejich společný milostný příběh mě tolik neoslovil jako jiné v této sérii. Co bylo zvláštní, že se děj v určité části překrývá časově s třetím dílem Cítit znovu. Hlavní hrdinka Everly se několikrát baví s Isaacem nebo je svědkem vývoje vztahu Isaaca a Sawyer, takže tento díl opravdu raději čtěte až po přečtení třetího dílu. Hodně mě zaujala postava Blaka, takže se moc těším na 5.díl, kde bude hlavní postavou.... celý text
Nedotýkej se mě
2020,
Laura Kneidl
Příběh vypráví Sage, která se snaží po příchodu na vysokou školu, nechat svou minulost za sebou. Přesto musí den za dnem bojovat se stavy úzkosti a strachem, který cítí k mužům. Je vystavena velké zkoušce, když zjistí, že má při brigádě ve skladu knihovny pracovat s Lucem. Ten ji na první pohled přijde jako ztělesnění všeho čeho se bojí, je vysoký, silný a potetovaný. Ale práci potřebuje a on se vůči ní chová zdrženlivě, takže se pokusí tomu dát šanci. Níže uvádím pro mě pozitiva i negativa, bohužel jsem se nedokázala vyhnout spoilerům. Velmi se mi líbilo, jak byly popsané stavy Sage, kdy si uvědomovala, že se nesmí nechat zničit svou minulosti a dokázala i vyhledat odbornou pomoc. Jindy naopak stačila maličkost, aby opět upadla do stavu hrůzy a pohltila ji minulost. Rovněž její vztah k Lucovi se vyvíjel velmi zvolna a byl uvěřitelný. Luco byl rovněž dobře vykreslený. Spisovatelka se ho snažila popsat jako normálního hodného a přátelského kluka, který upřednostňuje své opravdové přátele, rodinu a dobrou knihu, před nějakými večírky. To však neznamenalo, že by si nemohl najít někoho na jednu noc a užít si bez závazku, na který nebyl připraven. Ocenila jsem, že hlavní hrdinka ho za to neodsuzovala. Několikrát mě při čtení napadlo, že Sage je docela naivní ohledně Alana a jeho dodržení slova, když ji tak ubližoval. A docela nepravděpodobně znělo, že by typ násilníka jako Alan neudělal poslední krok u Sage. Dále mi někdy nesedělo, jak se choval Luco až příliš zdrženlivě a s pochopením, když před ním Sage několikrát uhnula, strnula nebo dokonce měla záchvaty pláče a paniky. Myslím, že tento typ kluka by na ní víc naléhal, aby mu řekla pravdu, nebo by se ji pokoušel sám zjistit. Již před začátkem čtení jsem věděla, že jde o první díl ze dvou. Přesto mě zklamal rychlý konec knihy. Od první kapitoly je děj vyprávěn docela pomalu a podrobně se seznamujeme s pocity Sage. Ale závěrečný konflikt se odehrál tak rychle, až to pro mě postrádalo emoce a sílu. Celkově hodnotím knihu 80%.... celý text