Barmské dny přehled
George Orwell (p)
John Flory pracuje v Barmě jako obchodník s teakovým dřevem. Je otrávený britskou imperiální politikou a jediné povyražení nachází v rozhovorech s indickým doktorem Vérasvámím a později i ve vztahu s mladou Angličankou Elizabeth Lackersteenovou. Když chce pomoci doktoru Vérasvámímu vstoupit do klubu, jehož členové jsou pouze běloši, naplno tak odhalí pokrytectví a rasistické předsudky vládnoucích Britů. Ve svém prvním románu George Orwell barvitě popisuje Barmu dvacátých let, se všudypřítomnou korupcí, úzkoprsostí a zneužíváním domorodého obyvatelstva: „Koneckonců, domorodci byli přece domorodci — zasloužili si pozornost, to jistě, ale i tak to byl jen „poddaný“ národ, méněcenný národ lidí s černými obličeji.“... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Barmské dny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (32)
Pro mě mají Barmské dny svoje zvláštní kouzlo, nejprve jsem je slyšela na českém rozhlase a nyní přečetla. Někomu možná mohou připadat povrchní, nezáživné, ale já a orient jdeme k sobě.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Bylo to těžké, pro mě takové celkem nepříjemné čtení. Kdybych si knihu nevybrala do výzvy, asi bych ji odložila.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (1)
„Krása postrádá smysl, nemáte-li ji s kým sdílet.“
Kniha Barmské dny v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 256x |
ve Čtenářské výzvě | 19x |
v Doporučených | 16x |
v Knihotéce | 95x |
v Chystám se číst | 126x |
v Chci si koupit | 26x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
prvotina Barma rozhlasové zpracování kolonie kolonialismus
Autorovy další knížky
2000 | Farma zvířat |
2021 | 1984 |
2015 | Na dně v Paříži a Londýně |
2007 | Válečný deník |
2015 | Hold Katalánsku |
Proč je tato kniha tak opomíjená, když patří k tomu nejlepšímu co Orwell napsal? Pokud se za ni mohu přimluvit, tak si ji přečtěte, než ji strhne vlna cancel culture...
.
Barma, kdysi součást Britského impéria coby indická provincie, nepříliš ceněný koloniální kout, ve kterém se jako důstojník britského policejního sboru octl také sám Orwell. Řeknete si: ten George Orwell, který napsal 1984 a Farmu zvířat jako pakká sáhib? Zní to skutečně zvláštně, že byl součástí koloniálního aparátu, který velmi kritizoval a se kterým se nemohl při svém svědomí ztotožnit. Proto také v roce 1927 z policejní služby odešel. Právě zkušenosti z Barmy jej vedly k napsání tohoto skvělého románu s báječným překladem Zuzany Šťastné.
.
Příběh o Angličanovi Florym, který žije v Barmě, ale oškliví si tamější koloniální politiku rozhodně není černobílou kritikou Britského impéria. Sama hlavní postava sice pohrdá svými bílými druhy, kteří se chovají nadřazeně, ale i on sám je jaksi zbabělý a z jeho ulity konformity jej přinutí vylézt až návštěva mladé dívky. Elizabeth paradoxně prahne po zcela opačném životě než Flory, nechce se učit barmsky, nechce poznávat místní kulturu a netouží po ničem jiném než se stát manželkou nekomplikovaného koloniálního přisluhovače. Příběh je úžasně vystavěn, je napínavý a protkaný barmskými reáliemi, cítíte z něj opravdovost. Sám Flory mi přirostl k srdci a vygradování příběhu mě opravdu chytilo za srdce. Barmské dny jsou tak trochu opomíjeným pokladem Orwellovi tvorby, který stojí za to vyzvednout ze stínu jeho dvou slavnějších děl...