Heretikové přehled
Gilbert Keith Chesterton
Heretikové jsou první z oné řady nejvýznamnějších Chestertonových knih, v nichž podniká křížové tažení na obranu zdravého rozumu, a mezi něž také náleží kniha Orthodoxie. Obě tyto knihy se znamenitě doplňují; co se v Orthodoxii ukazuje v základních povšechných obrysech, je v Hereticích konkrétně dokládáno a vysvětlováno podrobnými rozbory vynikajících anglických autorů z počátků století – Kiplinga, Shawa, Wellse – nebo moderních literárních uměleckých směrů. Knihy Heretikové a Orthodoxie prostě patří k sobě. Heretikové mají ovšem také svůj zvláštní půvab. Poněvadž podávají první, nejsvěžejší dojem z Chestertonových myšlenkových objevů, mají to zvláštní kouzlo bezprostřednosti, lehkosti, překvapivosti, které zakouší každý myslitel při nenadálých myšlenkových objevech. Mimo to vynikají také neobyčejnou názorností a jasností výkladu; a jako u všech Chestertonových knih, i zde najdeme v oslnivém paradoxu vyjádřenu znovu v plné síle nejednu základní pravdu, která byla předsudkem nebo konvencí znetvořena nebo zasuta. zdroj: přebal knihy... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje Filozofie
Vydáno: 1948 , Julius AlbertOriginální název:
Heretics, 1905
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Heretikové. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
K tejto myšlienkovo bohatej knihe esejí „Majstra paradoxov“ (vydanie z r. 1948) som prišiel ako slepé kura k zrnu, keď som ju dostal darom od jedného vzácneho človeka pôsobiaceho na DK.
Možno jediným drobným mínusom pre dnešného čitateľa týchto esejí môže byť skutočnosť, že hoci v nich G. K. Ch. polemizuje s dobre známymi osobnosťami jeho doby (či už sa jedná o politikov, vedcov alebo literátov), dnes sú ich mená väčšinou dávno zabudnuté. Ale to zase až tak nevadí, pretože obsiahnuté témy a myšlienky sú aktuálne stále.
„Slovo »herese« nejen že už neznamená nemít pravdu, nýbrž znamená prakticky pronikavost mysli a odvahu. Slovo »orthodoxie« nejen že už neznamená mít pravdu, nýbrž znamená prakticky být na omylu. To vše může znamenat jednu, a jen jednu věc. Znamená to, že lidé se méně starají o to, zdali mají filosoficky pravdu. Neboť je zřejmo, že než se někdo přizná k heresi, měl by se přiznat, že se pomátl.“
„Nikdy nebylo méně diskusí o povaze člověka jako dnes, kdy po prvé o ní může diskutovat každý člověk. Staré omezení znamenalo, že jen pravověrní smějí diskutovat o náboženství. Moderní svoboda znamená, že není nikomu dovoleno o něm diskutovat.“
„Moderní morálka naproti tomu může jen poukázat s naprostým přesvědčením na hrůzy, jež přináší porušení zákona; její jediná jistota je jistota zla. Může ukazovat jen na nedokonalost. Nemá dokonalosti, na niž by mohla ukázat.“
„Podle náboženství padlo lidské pokolení jednou a při pádu získalo poznání dobrého a zlého. Teď jsme padli po druhé a zůstalo nám jen poznání zlého.“
S touto knihou mám jeden jediný problém. Jedná se o stejný problém jako jsem pociťoval u Ortodoxie.
Chesterton se skvěle vypořádává s jeho současníky a s nerozumnými názory jeho doby. A nejedná se jen o pouhou kritiku, ale zároveň přichází se svým vlastním názorem, který je logický, rozumný a zdá se správný. A pokud se snad stane, že řešení nenachází, alespoň poukáže na problém. To vše je bezesporu famózní.
Jediná má výtka směřuje k tomu, že se až moc opírá o křesťanství a celkově na mě působí mnohdy až nelogicky právě v důsledku jistých náboženských axiomů.
Jinak se ovšem jedná o autora vesměs rozumného a jak už u takovýchto knih bývá zvykem, problémy zde popsané se směle aplikují i na dobu dnešní, přičemž se téměř nic nezměnilo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Heretikové v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 16x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 17x |
v Chystám se číst | 28x |
v Chci si koupit | 5x |
Autorovy další knížky
1966 | Povídky otce Browna (8 povídek) |
1975 | Létající hospoda / Napoleon z Notting Hillu |
1989 | Modrý kříž |
1987 | Klub podivných živností / Anarchista Čtvrtek |
1924 | Anarchista Čtvrtek |
Dôvod, prečo sa Heretici ťažšie čítajú, tu opísali už mnohí: niektorých autorov, na ktorých Chesterton reaguje dnes už skrátka nepoznáme. Z tohto hľadiska tak môže mať čitateľ pocit, že mu niečo uniká. Na druhej strane sa tu nachádzajú viaceré esejistické perly, kam by som zaradil najmä vášnivú obhajobu susedstva a rodiny. Rodina a susedstvo nie je prístav, práve naopak. Ide o džungľu, v ktorej sa človek môže stretnúť s tým najnebezpečnejším zvieraťom na svete, s človekom. Nie s Číňanom nie s Benátčanom, ale s človekom. S často nepríjemným, rozťahovačným, súperiacim a extrémne životaschopným človekom, s ktorým sa však človek musí naučiť vychádzať, pretože ich spája práve len blízkosť. Toto je podľa Chestertona tá skutočná pluralita, pretože tu sa nestretávajú abstraktné skupiny, ale hlúčik rozdielnych jednotlivcov, ktorí bojujú o každú časť územia. Aj z tohto hľadiska je pre Chestertona tým najväčším dobrodružstvom situácia, v ktorej preskočíme susedov plot a musíme sa s ním naučiť žiť. Z tohto hľadiska je teda pochopiteľné, ak sa niekto pred životom a človekom snaží ujsť. Je to totiž náročné. Keď sa však niekto chváli, že odišiel od rodiny do "veľkého sveta" hľadať "život", v skutočnosti ušiel od malého sveta, kde sa môže stratiť a pohodlne osamieť, a kde sa nemusí konfrontovať so životom a človekom. Nie je to cnosť, je to však pochopiteľná necnosť. Skrátka, Chesterton tu preukazuje schopnosť nazerať na zdanlivo známe veci inovatívne a búra zabehané modernistické klišé.
To, čo je však na Chestertonovi najinovatívnejšie, je jeho filozofia všednej nevšednosti a z toho vyplývajúci vášnivý optimizmus a životaschopnosť. Nie je to pozícia abstraktného božstva a pozorovateľa, ako je to vo filozofii prítomné už od čias Platóna. Je to pozícia dieťaťa, ktoré sa nechá ohurovať každou drobnosťou, dokonca aj takými vecami ako je pouličná lampa a lokomotíva. Je to pozícia človeka, ktorý má vášnivú lásku k človeku a skrz to aj k celému životu. Z tohto hľadiska pôsobí Chesterton medzi všetkými tými súčasnými akademickými racionalistickými dekonštruktivistami, ktorí ohlasujú smrť človeka v prospech života, ktorí racionalisticky útočia na racionalizmus a snažia sa dekonštruovať zabehané (konzervatívne) klišé, pričom pracujú s klišé vlastnej ideológie, ako absolútne záhadná bytosť, ktorá trhá na kusy všetky tie smiešne pokusy tým, že ich odhaľuje a poukazuje na ich paradoxnosť alebo v niektorých prípadoch dôsledne uskutočňuje.
A je to zvláštne, len prednedávnom som čítal Nietzscheho a mal som pocit, že celý svet umiera v desivých kŕčoch. Zrazu sa cítim ako na vrchole hory a nasávam život plnými dúškami. Nič proti Nietzschemu, ale asi som skôr Chestertonovec. Či skôr chcem byť.