Láskavé bohyne přehled

23.11.2024

Po přečtení Laskavých bohyň se musím zamyslet nad jazykem Třetí říše, který je tu bohatě prezentován (o ději knihy bylo napsáno dost přede mnou). V Třetí říši žil i Viktor Klemperer, profesor, filolog románských jazyků. Zkoumal mj. i jazyk, který ve Říši zavedli nacisté. „Je to jazyk, který za vás píše a myslí.“ Toto tvrzení mluví samo za sebe. Napsal o tom celou knihu. Bohužel není přeložena do češtiny.
Podobný jazyk přejali i komunisté u nás. Nepamatujete?
Klemperer poznal, že antisemitismus je nejúčinnější metodou propagandy pro NSDAP. Němci nebyli aktuálně ohrožení tzv. Negerizací (ohrožení rasové čistoty černou rasou), ale každý zná Žida. Dnes se zdá, že každý zná tzv. ilegálního imigranta, muslima nebo člověka, který zneužívá sociální péči a pobírá nějaké dávky, čímž nás ohrožuje. Němci vraždili Židy s tvrzením, že je také ohrožují.
Podobně také jazyk mnoha současných politiků „myslí za nás“. Zmocňuje se nás klišé.
Zdá se vám děj knihy hodně vyšinutý? Asi tak, jako hlavní hrdina, i když se děj románu ke konci mění v grotesku. To však nic nemění na jeho tragice.
Jak válka mění charaktery lidí, říká Aue hned v úvodu: „Jako většina lidí jsem se ani já neprosil o to, abych se mohl stát vrahem.“
Přesto se jím stal...

Na tuto knihu jsem se chystala hodně dlouho, ale pořád jsem čtení odkládala kvůli délce. Nakonec jsem se do čtení pustila nedávno s představou, že knihu během dovolené pokořím. No, nepokořila. Bohužel půjdu očividně proti proudu, ale faktem je, že jsem knihu po cca 130 stranách odložila jako nedočtenou.
Byť obsahově mne to zajímalo převelice a já chtěla vědět, co a jak bude dále, překážkou pro mne byl styl psaní, který byl pro mne v danou chvíli příliš náročný na čtení, a já měla problém se začíst. A to mne od čtení vlastně dost odrazovalo. S náročnějšími texty většinou problém nemívám, ale tady to holt nevyšlo. Ale problém bude dozajista na mé straně.
Oceňuji a obdivuji nicméně to, do jaké šíře se autor rozhodl pustit. Jak jsem již zmínila, obsahem mne to přišlo jako zajímavé čtení a ta obšírnost záběru, s kterou se autor do psaní knihy pustil, mi tu vlastně docela vyhovovala. Ale holt mi nesedl ten styl psaní. Košatá souvětí - náročná, pro mne skoro až kostrbatá - těžko se mi jimi prostupovalo dál. Přímé řeči jednotlivých postav nahuštěné do jednoho souvislého odstavce namísto odsazení každé repliky zvlášť na jeden řádek - pro mne nesnadná orientace v tom, kdo co říká.
Nakonec tedy nedočteno a nehodnoceno hvězdami.