Zahrádka smrti přehled
Jaroslav Velinský
Je harakiri únosný způsob sebevraždy, byť je sebevrah znám pod přezdívkou Samuraj? Je to snad přijatelnější způsob smrti než utonout se závažím na noze jako málem Edmond Dantés? Ti dva pánové o tom mezi sebou možná diskutovali, ale jak s tím souvisí vrchol Matterhornu a tajemný Japonec Hajaši Kurošiva? A opuštěná svůdná Janina bojující sama z gangem zloduchů, kteří jí chtějí vyrvat jakési záhadné tajemství … A podivná japonská zahrádka na Císařském ostrově, k níž se víže dávný příběh, mlčí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Zahrádka smrti. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Dobrodružné! Marlowe Fink ze Solidarity tentokrát na mém oblíbeném Císařském ostrově mezi vodami, pražská galérka, jíž zákon šlape na perka, a samuraj i s gejšou. Výborné! Moc pěkný komentář od mi-380 pode mnou vystihuje moji náladu a pocit z tehdejší doby i tohoto dílu přesně. Zdá se jen, že lidi tenkrát měli spoustu času? Číst to je čiré potěšení.
Tenhle amatérský detektiv je naprosto originální. S ukecaným, stále zvídavým soustružníkem s dobrým srdcem Otou/Biggles/Fanfánem Finkem absolvujeme další osvěžující bloumání Prahou začátku šedesátých let. Případ je to smutný, ale život se zdá v porovnání s dnešní rychlou dobou jednoduchý a nekomplikovaný, skoro až idylický. Na každém rohu hospoda nebo bufet s věrnými štamgasty, zahrádkářské kolonie, pivo za korunu čtyřicet, telefonní budky, lístek na tramvaj za šedesát haléřů, výplaty patnáct stovek, minimální rozdíly mezi chudými a bohatými (Churchill označoval socialismus za spravedlivě rozdělenou bídu, na rozdíl od kapitalismu, tomu říkal nespravedlivě rozdělené bohatství). Soustružník si dělá poskoka z doktora práv a svým bystrým mozkem klopotně, a tu a tam s naivním zápalem, řeší starou záhadu. Autor vytvořil nejen originální postavu, ale i jeho styl a humor je zcela specifický, navíc jde vždy o skvělý popis doby a města z pozice mladého outsidera, který s tehdejším režimem nemá velké problémy, je k němu jen lehce kritický a díky proletářské rodině ho víceméně respektuje.
85 % (zatím 36 hodnotících s průměrem 91 %).
Určitě ho našli tady vevnitř, zašeptala holka House, sotva jsem domluvil. A protože nebylo zamčíno, hrnula se dovnitř jak velká voda, a že prej honem a na co čekám, za chvilku se setmí a už tam neuvidíme nic, i kdybysme vyškrtali všecky sirky, proč jsme si sakra nevzali baterky, a já připustil, že snad čtyři oči uviděj víc.
Byl to omyl tam by bejval víc neviděl ani Bystrozrakej se světlometem a mikroskopem. Jestli tam totiž někdy něco zajímavýho bylo, tak teď už tam nebylo ani to nezajímavý. Jako by sem z okolí postupně vlez kdekdo, ti slušnější možná až nakonec
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Zahrádka smrti v seznamech
v Přečtených | 60x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 47x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 7x |
Autorovy další knížky
2002 | Poslední tajemství Jana T. |
2003 | Tmavá studnice |
2007 | Bestie z Tamberku |
1969 | Spravedlivá pistole |
1999 | Zmizení princezny |
Pomyslný vrchol alias Matterhorn Finkovek? Jednen z nejvyzrálejších příběhů a nejvypsanější lehkohumorné pero? Taky trochu retrospektivy, která mi s přibývajícími díly vždy potěší.
Krom toho byl pro mě opět pohlazením po duši Otův skromný příspěvek k Dějinám národa skakeckýho! Na Skalce jsem totiž s chutí začala bydlet asi 10 let po Otovi a ještě chodila volat do stejných budek :o)
"Vždycky když do tý boudičky v Olešský ulici lezu, abych vytočil číslo...vzpomínám si, co tu bejvalo někdy v šestatřicátým roce, kdy jsme se přistěhovali. Jediná telefonní budka byla v Uhříněveský, skoro až u křižovatky s širokánskou a pustou ulicí Na padesátém, která vlastně vedla a ještě pořád vede odnikud nikam. V Olešský, naproti místu, kde až po válce postavili tenhle dru- hej skaleckej automat, měl trafiku pan Baša a hned vedle směrem do Kralovický ulice stála prkenná, zeleně natřená bouda, ve který si jistej pan Klomínek s ortopedickou bo- tou zrichtoval hokynářství."
Co do tématu - ještě, že tam byla Hacapajda, co ušil táta, kterýho zabásli za vraždu, protože to bylo trochu nahořklé. A taky Ota, co ani s přibývajícím věkem neztrácí rytířskou čest. . .
Výborné.
7/7