Nevinnost otce Browna přehled

30.08.2024

Otec Brown je takový zvláštní detektiv. On vlastně ani není detektiv. Jeho zajímá duše zločinu a duše zločince. Však je to farář. Malý až zakrslý, obyčejný až naprosto nezajímavý s ohromující schopností být "na nesprávném místě správnou osobou". Ke každému ze svých případů přichází prakticky jako slepý k houslím. Nutno však podotknout, že po několika prvotních skřípavých zvucích na ně hraje zcela bravurně. A moje prvotní seznámení s jednou ze slavných vyšetřovatelských kapacit se proměnila v čiré odpočinkové potěšení.

Chesterton se svojí zálibou v absurditě, humoru a paradoxech v tomto malém duchovním stvořil skutečně svéráznou detektivní grotesku. V současnosti, o sto let později, je pár faktorů, které ztrácí na síle - především autorovo zanícení pro a proti různým náboženským vyznáním, ale v jistém smyslu také ona grotesknost, která si bere na paškál tehdy stále nový (a od té doby téměř stále stejný) detektivní žánr. V povídkách totiž nechybí nic - je tu velmi často mrtvola, neznámý pachatel, snaha o vyřešení, tápající policie a vědoucí farář. A jeden velmi často zmatený až rozčilený Flambeau, Brownův přítel, napravený kriminálník a záhadným způsobem úspěšný detektiv (každá správná detektivka musí mít ústřední kontrastní dvojici).

Bude-li se snažit čtenář proniknout do pastorovy mysli a způsob jeho dedukce, velmi dobře ztroskotá a možná pocítí trochu toho rozčilení, kterým si prochází Flambeau. Jak to udělal a došel k závěru, to ví jen Chesterton. Jako čtenář se ale těším na každé další rozuzlení plné paradoxů, (často) nepředvídatelných zvratů, velmi zvláštní a přesto zcela logických souvislostí a neočekávaných pachatelů, jakkoli se to tu zahradníky jenom hemží. Nesmím zapomenout na sice v hrubých rysech, ale přesto barevně bohatý kolorit prostředí, v němž jsou povídky zasazené.

Z úvodních dvanácti příběhů (a odolám pokušení spekulace, zda to nesouvisí s 12 apoštoly) mě okouzlilo hned několik. Retrospektivní U Zlomené šavle, bratrovražedné Kladivo Boží, skotsky hrabivá a blátivá Čest Israela Gowa nebo zlovolné Hříchy knížete Saradina. Prvků, které mě zaujaly je však mnohem více, jakkoli jsou povídky krátké, někdy zkratkovité, a odlehčené.

Otec Brown je prostě vtipálek (ty sarkastické šlehy jsou brilantní) a podivín, který si povětšinou vystačí s pár slovy navrch pronesenými značně nevhod. Zdánlivě. Je však taky dosti moudrý, a tak čtenáři přinese i nejedno duchovní zamyšlení. O to mu přece v zásadě jde. Zkoumat lidské hříchy, snažit si je vysvětlit a hříšníka dovézt k tomu, aby se svou vinou naložil dle nejlepšího uvážení.

12.12.2022

Brownovy způsoby a myšlení jsou zajímavé, až je jimi zajímavý i celý příběh. Opravdu čtivé a místy klidné detektivky, jejichž nejbouřlivější chvíle se udávají v rozmluvách otce Browna.