Povídky. 1, 1921–1929 přehled
Vladimir Nabokov
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23274/bmid_povidky-1-1921-1929-P5h-23274.jpg
4
42
42
První ze tří svazků shrnujících česky poprvé Nabokovovo povídkové dílo přináší v chronologickém pořadí devětadvacet próz, které autor napsal během svého pobytu v berlínském exilu v letech 1921–29. Již v nich lze rozeznat výjimečné vypravěčské umění, bohatou obraznost a metaforičnost, smysl pro humor i přesné a zároveň neotřelé vidění okolního světa, jež se později staly charakteristickými znaky Nabokovova stylu. Čtrnáct z povídek obsažených ve svazku vychází v českém překladu poprvé.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Povídky. 1, 1921–1929. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Hned úvodní povídka Skřítek nás zavede do světa nucené emigrace a pocitu, který má v ruštině zvláštní místo, a to "toska". Je to pocit ztráty domova, zvláštní druh melancholie, který se projevoval především v básních u Bunina, ale v mnohém i u Nabokova. Povídka Skřítek je toho krásným příkladem. Ale i další povídky z tohoto velmi pestrého souboru. Doporučuji.
Krásné povídky, čtou se samy, originální zápletky, napjetí a pak... pak konec. Čtenář si musí domyslet. Nájezd na detektivku a pak? Pak opět konec, spád situace dočista jiným směrem. Jako by si s námi Nabokov pohrával.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Povídky. 1, 1921–1929 v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 53x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 5x |
| v Knihotéce | 23x |
| v Chystám se číst | 18x |
| v Chci si koupit | 8x |
Štítky knihy
Část díla
- Bachmann 1924
- Benátčanka 1924
- Bohové 1924
- Bouře 1943
- Bouře / Bouřka 1924
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lolita |
| 1990 | Lužinova obrana / Pozvání na popravu |
| 2008 |  Čaroděj |
| 2001 | Pnin |
| 2015 | Ada aneb Žár |
Je škoda, že je Nabokov čtenářské veřejnosti známý hlavně jako autor Lolity. Je to dané tématem díla, které je tak, díky němu, velmi zjednodušeně vnímané jako cosi blížícího se lehké pornografii.
Pro ty, kdo Nabokovovo dílo opravdu znají, je to samozřejmě nesmyslná představa, ale bohužel.....
Co se však týká jeho povídek, tam se již nikdo zmýlit nemůže - jsou to čisté literární skvosty.
Jako příklad uvádím Bouři, kterou považuji za jednu z nejlepších. Ta svěží a virtuózní samozřejmost, se kterou autor - spolu se čtenářem - vplouvá do okouzlujícího světa fantazie, ta lehkost, s níž nás dokáže přesvědčit o jeho naprosté realitě......
Povídka o bohu spadlém na zem, je skutečně božská!