Rekviem: Menší valdštejnská trilogie přehled

09.12.2023

Podivuhodná rozkotlanost této trilogie na malé ploše vyvolává silné emoce. Jazyk, líčení atmosféry, zvuky a celková atmosféra prostředí (arcibiskupský palác, hořící modříny osvětlující scénu, valdický kapucínský kostel). Autor nás nešetří, nic nevysvětluje, jména a události se jen míhají, aniž čtenář většinou tuší, kdo právě mluví a o čem. Nic z toho totiž není třeba. Má na nás sáhnout cosi, co by se dalo nazvat osudem nebo dějinnou nezbytností, ale je to možná jen to, že se někdo ocitl v určité chvíli na špatném místě. Doba je vymknutá z kloubů a lidé podle toho jednají. A přeci zůstávají zbytky normálnosti (chování arcibiskupa, "Jsme přeci kavalíři", paní Banérová zvažuje, jak se ke kapucínům obléknout). Děj, jakkoli hrozný, se převalí. Valdštejnové totiž nikdy neovládnou scénu nadlouho. Jak asi Jaroslav Durych na tuto svou knihu pohlížel po roce 1948?

07.02.2023

Rekviem (1930), "menší valdštejnská trilogie" Jaroslava Durycha (1886–1962), vyšla rok po rozsáhlé "větší valdštejnské trilogii" Bloudění (1929) a obsahuje tři povídky, které již předtím vyšly samostatně a vznikly, když Durych pracoval na románu Bloudění: Kurýr v roce 1927, Budějovická louka a Valdice v roce 1928. Jak píše v doslovu Mojmír Trávníček, tři povídky "nejsou odpadem nebo nevyužitým stavebním materiálem Bloudění. Byly koncipovány samostatně. Chronologií vzniku i postupným vydáním předešly ,větší valdštejnskou trilogii'. Jsou-li chápány jako dějový i myšlenkový dovětek a dozvuk Bloudění, rovnou měrou mají význam a platnost preludia." Tyto tři prozaické skvosty se odehrávají po zavraždění Albrechta z Valdštejna, jímž vyvrcholilo a skončilo Bloudění.