Sedmikráska přehled

14.03.2023

Tato útlá knížečka vás okouzlí speciálně jazykem a skladbou slov, s jakými autor hraje na city různě poschovavané mezi řádky i v některých slovech. Vyprávění není duté, je to takové snové avšak některé popisy svou realističností vyrazí dech.
Osobně nevím kterou autorovo knihu doporučit jako první, nejlepší je to nechat na náhodě. Jsou to knihy pevně zakotvené, vzdor matoucím prvkům, které člověka často vyvedou z míry.

13.04.2022

Tento můj komentář se může vztahovat nejen ke knize Sedmikráska, ale i Píseň o růži. Musím na to ale oklikou:
Pokud znáte závěrečnou větu 4. větu Finale Presto z klavírní sonáty b moll Fryderyka Chopina op. 35, tak již víte, o čem asi je řeč. Pokud ji neznáte, tak si ji najděte na Youtube a poslechněte si ji, a to i když Vám hudba nic neříká. Neznalým pro uklidnění předem oznamuji že je to věta velmi rychlá a velmi krátká. Dojem na posluchače jak hudbymilovné, tak ty druhé je kupodivu dost podobný. Zmatek, chaos, co to je?? Po letech jsem došel k názoru: Toto je absolutní koncentrát skutečného umění. Jakoby nádoba toho nejostřejšího koření, kterým musíte více či méně okořenit to, co se tímto aktem stane pravým uměleckým dílem. Pokud tam toto koření není (aspoň minimálně), jedná se o kýč.
Uvedené Durychovy knihy bych charakterizoval takto: Vezměte červenou knihovnu a těžce ji okořeňte uvedeným kořením. Výsledkem je zvláštní dojemné velmi působivé poetično.