Když inkoust uschne

recenze

Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím rada - Cosmopolis za účelem recenze. #spoluprace

Erica se po party probudí v pokoji přítele své nejlepší kamarádky. Je jí zle a z předchozí noci si nic nepamatuje. Největší šok však přichází, když se podívá na své tělo. Má na kůži napsané nadávky a jména přátel svého přítele. Erica je zděšená, a co nejrychleji z domu zmizí. V hlavě se jí však nepřestávají objevovat otázky. Co se jí stalo? Proč tomu nikdo nezabránil? A ta nejdůležitější ze všech, jakou roli v tom hrál její přítel?

Styl psaní je čtivý, ale tu čtivost podkopá zdlouhavost. Autorka se u každé věci zdržuje šíleně dlouho a ještě ke všemu opakuje jedny a ty samé myšlenky dokola. Kvůli tomu se kniha neskutečně táhla a popravdě jsem už jen z těch opakujících se věcí byla ze čtení otrávená. Kniha je navíc proložena komikovými panely. To je sice pěkný detail, který ke knize sedí, ale významově ji podle mě nijak neobohatil.

Popravdě vůbec netuším, co si o příběhu myslet. Mám totiž dojem, že přečíst si jen anotaci, tak se vlastně dozvím až na dvě nebo tři věci úplně všechno, co se odehrává v knize. Na to, že má nějakých 350 stran, tak se v ní toho moc neděje. Stejně jako styl psaní se i děj točí neustále dokola.

Navíc jsem čekala opravdu těžký a emotivní příběh, ve kterém půjde o sexuální zneužití a to co následovalo. A nic z toho jsem nedostala. Byla tady určitá forma sexuálního útoku, to uznávám, ale podle mě tak špatně podaná, že to tak v důsledku ani nevypadalo. O to víc absurdní pak bylo zpracování dalších těžkých témat, které na to byla navázána.

A podle mě autorka sama viděla, že napsala příběh o ničem, protože knihu utnula přesně v momentě, než se z daného činu daly vyvést nějaké důsledky. Za mě to byl vlastně dobrý tah, protože příběh, který sestavila, by musel skončit v neprospěch hlavní hrdinky, aby vypadal reálně. A to, že občas nevyhraje spravedlnost je podle mě něco, co knihou říct nechtěla.

Popis postav mi přijde takový vágní. Všechny se v knize jen míhají a i u hlavních hrdinů je to takové nijaké, jelikož se autorka soustředí na neustále se opakující a nic nevypovídající myšlenky. Hlavně jsem ale v téhle knize nenašla jedinou sympatickou osobu, se kterou bych se dokázala propojit. Ke všem jsem pociťovala takovou antipatii, že pokud to byl autorčin záměr, je to opravdu výkon hodný potlesku.

Od Byli jsme tady jsem měla velká očekávání. Myslela jsem, že dostanu opravdu těžký příběh plný emocí a vážných témat, ale ve skutečnosti to byla kniha o ničem. Možná, kdyby byl zpracován cca na padesáti stranách, bylo by to něco jiného, ale na celou knihu, obzvlášť takhle zpracované, měla autorka zkrátka příliš málo materiálu a zápletek. Za mě bohužel velké zklamání.

Nová škola. Nová nejlepší kamarádka. Nový kluk. A pak se stane, co se stát nikdy nemělo. Erica se probudí po propařené noci v pokoji přítele své nejlepší kamarádky. Nic z předešlého večera si nepamatuje. Je napůl nahá a po ce... více

Komentáře (0)