Netvor bez svědomí.

recenze

Ted Bundy, vrah po mém boku (2022) 5 z 5

„Jsem ten nejchladnokrevnější zkurvysyn, kterého kdy potkáte.“

Ted Bundy... jméno, které zná snad každý. Jeden z nejhorších a nejbrutálnějších vrahů Ameriky. Ted Bundy je muž několika tváří... okouzlující, sympatický, inteligentní, přitažlivý, ale pod tím vším se skrývá netvor, který je násilník a nekrofil.

Ann Rule kdysi souhlasila, že napíše knihu o brutálním vrahovi, který vraždí krásné mladé ženy. Bohužel, až v průběhu psaní zjistí, že vrahem oněch vražd je její blízký přítel Ted Bundy, se kterým pracovala na krizové lince. Ted Bundy se přiznal k zabití nejméně šestatřiceti mladých žen a za tři z nich dostal trest smrti na elektrickém křesle.

Ann nám v knize popisuje život Teda Bundyho... od jeho narození až po jeho popravu. Vypráví nám i o svém blízkém vztahu k Tedovi, její korespondence s Bundym, když byl ve vězení. Ale vypráví nám i o tom, že vedle sebe měla člověka, který se uměl přetvařovat a manipulovat s ostatními a to tak mistrovsky, že jí ani nenapadlo, že její blízký přítel je jeden z nejhorších vrahů Ameriky.

Ted Bundy kdysi řekl: "Postupně se naučíte, koho a jak zabít a jak postarat se o detaily. Je to jako výměna pneumatiky. Poprvé budete velmi opatrní. Po třicáté už to bude tak automatické, že si nebudete moci vzpomenout, kam jste dali hever."

Viděla jsem různé dokumenty, filmy a četla články o Tedu Bundym... proto jsem se neskutečně těšila na tuhle knihu, ale tohle... to jsem nečekala!

Nedávno jsem četla u komentářů na tuhle knihu něco ve smyslu, že takové knihy čtou jenom lidi, kteří jsou stejní psychopati... Já si to nemyslím! Já si naopak myslím, že je hloupé takové případy ignorovat, protože takový lidé mezi námi žijí. Žijí mezi námi monstra, která se takových odporných věcí neštítí a je naivní myslet si, že ne. Tato kniha je varováním, že by se ženy měly mít na pozoru v každé situaci... když jdou večer sami domů, když stopují a veze je cizí člověk, když vás jen tak osloví, nebo když chce, aby jste mu někde vedle s něčím pomohli... i když je to sympatický a okouzlující cizinec, tak to ještě neznamená, že jste s ním v bezpečí.

Ted Bundy... člověk mnoha tváří. Jedna tvář... ta kterou ukazoval světu je okouzlující, sympatický, inteligentní... takový zlatý hoch. Ale ta druhá... to je monstrum. Je neuvěřitelné, jak dokázal manipulovat... bylo známé, že je to vrah, ale i tak si získal sympatie tolika mladých žen... něco na něm na mě působí až ďábelsky. Nemůžu si pomoct. Autorka nám v knize vypráví o tom v čem žil, jaké měl dětství, jaké to na něm zanechalo následky, to proč zabíjel, jaké měl vztahy... Jeho dětství nebylo sice ideální, ale to ho neomlouvá. Spousta lidí si prožije peklo, ale nestanou se z nich netvoři. Dost mě zaujalo i to, jak unášel své oběti... něco ve stylu "odešla a už je nikdo nikdy neviděl"... žádní svědci, žádné stopy, žádné předměty... častokrát se nenašlo ani tělo. Je to neuvěřitelné! Já jsem během kniha měla husí kůži, šel mi mráz po zádech... knihu jsem četla při světle, protože jsem se po tmě bála.

Já naprosto souhlasím s názorem, že Ted Bundy byl sociopat. Svědomí... to je to, co nám dává lidskost, umožnuje nám milovat, cítit bolest toho druhého. Ted Bundy svědomí neměl. Necítil vinu, bylo mu jedno, když způsobil někomu jinému bolest... ani on sám nevěděl kým je. Kus mu chyběl... myslel si, že když bude zabíjet, tak se snad někdy bude cítit úplný, ale naopak... bylo to horší a horší. Ted... nikdy nikoho nemiloval. Každého ve svém životě měl pro nějaký určitý cíl, využíval ho a manipuloval s ním a když už mu byl na nic, tak ho odkopl. Jediný člověk, na kterém mu záleželo a koho litoval byl on sám. Kdysi jsem si myslela, že uměl milovat... třeba takovou Liz, ale teď... rozhodně ne. Byla to neliská, krutá, zlá, bezcitná, zvrácená zrůda, která si nezaslouží soucit! Upřímně si ani nechci představovat v kolika letech s vražděním začal. Já upřímně věřím, že Ted má na svědomí mnohem více vražd, ale bohužel kolik... to se už nikdy nedozvíme. Nikdy jsem moc neschvalovala trest smrti... ale v tomhle případě si myslím, že to bylo správné rozhodnutí. Ted už několikrát utekl a rozhodně by si našel způsob, jak znovu utéct a zase by způsobil někomu dalšímu bolest a utrpení.

Upřímně... jsem s autorkou soucítila. Chápala jsem, proč se o něm někdy vyjadřovala kladně a někdy negativně... když si myslíte, že někoho znáte, máte k němu tak blízko, tak je těžké si představit, že by byl schopný něčeho takového. Ale nakonec i autorka sama musela přiznat sama sobě, že Ted Bundy byl zrůda. Věřím, že Ann a Ted měli mezi sebou nějaké silné pouto, které nám autorka vylíčila v knize. Já si to teda rozhodně nedokážu ani představit... být si blízký s někým takovým... mít vedle sebe vraha, ale vás to ani nenapadne, ani potom tomu nechcete věřit. Rozhodně byla zajímavá i jejich komunikace, když byl Ted ve vězení. Zajímavé byly i fotografie, které v knize jsou. Ale upřímně... během knihy mě napadlo, že Teda vidí všichni, ale zároveň nikdo... někteří se mu dívali přímo do obličeje, ale přesto ho pak nemohli na sto procent identifikovat.

A co mě znepokojilo nejvíc... nemohla jsem se ani podívat na fotografii Tudy Bundyho, ty jeho upřené oči... byla jsem nesvá. Proto si nedokážu ani představit, jak musel vypadat, když ukázal svou pravou tvář...

Ted Bundy, vrah po mém boku Ann Rule

Jak poznáte, komu věřit? Komplexní portrét Teda Bundyho a jeho brutálního případu. Kniha spisovatelky Ann Rule zpracovává příběh sériového vraha Teda Bundyho, kauzu, která otřásla Amerikou. Stejně jako v době svého vzniku děsi... více