Pět zfilmovaných lahůdek

recenze

Stephen King jde do kina (2010) / assa

Kniha Stephen King jde do kina představuje kratší práce, které byly předlohou pro ty povedenější filmové adaptace. Tomu, kdo se s Kingem teprve seznamuje, nabízí průřez autorovou tvorbou. Každá povídka a novela je doprovázena krátkou předmluvou autora, který komentuje její filmovou verzi a na konci knihy pak najdete žebříček jeho deseti nejoblíbenějších adaptací.

1408
Mike Enslin navštěvuje strašidelná místa, aby pak své zážitky převedl na stránky knih, které mezi čtenáři slaví velký úspěch. Nyní si vybral legendární pokoj 1408 v hotelu Dolphin uprostřed New Yorku, který má na svědomí v průběhu 68 let několik sebevražd a řadu záhadných úmrtí. Díky tomu v něm nebyl již téměř 20 let nikdo ubytován. A je to právě Mike, kdo se rozhodne po tak dlouhé době v pokoji přenocovat, což mu nedokáže vymluvit ani manažer hotelu.
Prvních několik stránek povídky bylo napsáno pouze jako ukázka revize práce tvůrčího psaní pro knihu O psaní: Memoáry o řemesle. King se ji však rozhodl dokončit a později byla zařazena do sbírky Všechno je definitivní (2002). Součet čísel odkazuje na číslo 13. Pokoj se též nachází ve 13. patře.
Povídka byla roku 2007 zfilmována s Johnem Cusackem a Samuel L. Jacksonem v hlavních rolích. Film má tři konce. První z nich se objevil v klasické kinoverzi a další dva později na DVD. Podnět k tomu byl založen na režisérově přesvědčení, že Kingovým záměrem v jeho původní povídce bylo ponechat závěr nejednoznačný. Ani jeden z konců se neshoduje s koncem Kingovy povídky.

Šroťák
Jedna z raných povídek, která byla poprvé publikována již v roce 1972 a později se objevila v první Kingově sbírce povídek Noční směna.
V průmyslové prádelně se kolem mandlu přezdívaného Šroťák dějí podivné nehody. Stephen King využil znalosti lokace, jelikož zamlada v jedné takové prádelně pracoval. Povídka byla v roce 1995 zfilmována režisérem Tobem Hooperem (Texaský masakr motorovou pilou) s Robertem Englundem (Freddy Krueger z Noční můry v Elm Street) v hlavní roli.
 
Ničemní muži ve žlutých pláštích
Příběh jedenáctiletého Bobbyho Garfielda, který žije se svou matkou v domě, kam se do pronájmu přistěhuje starší muž jménem Ted Brautigan.  Chlapec dostane možnost si trochu přivydělat tím, že bude Tedovi každý den číst noviny a dávat pozor na to, zda se v okolí neodehrává něco neobvyklého. Všechno napovídá tomu, že je Ted Brautigan na útěku.
Moc nerozumím tomu, proč byla do knihy vybrána právě tato novela. Je pravda, že podle ní vznikla jedna z těch lepších Kingových adaptací, ale na tomto místě bych raději volil například novelu Mlha. Ničemní muži ve žlutých pláštích je totiž úvodní část knihy Srdce v Atlantidě (Hearts in Atlantis 1999, č. Beta-Dobrovský 2001). Tuto knihu tedy vřele doporučuji, pokud se chcete dozvědět další osudy některých postav z novely.  Je zde i dost zásadní narážka na Kingův opus magnum Temná věž a čtenář tímto dílem dosud nepolíbený bude v některých pasážích možná trochu zmatený. Nicméně když toto pomineme, příběh je to krásný, nostalgický. Píše se rok 1960 a spolu s událostmi, které se toho léta odehrají, končí i Bobbyho dětství.
King zde opět dokazuje, že je pan Spisovatel a že se již dávno vymanil z té pomyslné škatulky pouze hororového spisovatele.
Film, který dle novely vznikl, nese název Srdce v Atlantidě a naprosto vypustil linii a narážky na Temnou věž. Je tak srozumitelnější širšímu publiku.
 
Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank
Pokud je něco, co by ve sbírce s názvem Stephen King jde do kina nemělo chybět, tak je to určitě novela Rita Hayworthová a vykoupení z věznice Shawshank. Díky filmové adaptaci se totiž dílo stalo známé po celém světě. Novela se poprvé objevila ve sbírce Čtyři roční doby (Different Seasons 1982) a její filmová verze z názvu vypustila jméno herečky, která má v příběhu zásadní roli. Nicneříkající název filmu však do kin moc diváků nenalákal a fenoménem se stal až později, kdy byl jedním z nejpůjčovanějších titulů na nosičích VHS a dodnes obsazuje první příčky žebříčků nejlepších filmů všech dob.
Dle mého názoru film svou kvalitou překonal i novelu, jelikož jeho scénář je bohatší na děj a některým postavám dává více prostoru, což bývá většinou naopak. Režisér Frank Darabont o pár let později potvrdil, že je tím pravým člověkem pro realizaci filmů podle Kingových předloh, když na stříbrné plátno mistrovsky převedl i Zelenou míli a Mlhu.
 
Děti kukuřice
 Závěrečná povídka se stejně jako povídka Šroťák objevila v první Kingově sbírce Noční směna. Dnes již klasická záležitost s hustou atmosférou. Rozhádaný manželský pár, jedna nehoda a městečko Gatlin uprostřed nekonečného lánu kukuřice. Krásná hororová záležitost, kterou asi není nutno více představovat.
Povídka se dočkala docela solidního filmového zpracování, ale chlubit už se nemůže neuvěřitelným množstvím špatných pokračování.

Pět skvělých Kingových příběhů spojuje kromě mistrné zápletky a mrazivého napětí také to, že se staly předlohami k filmovému zpracování. Autor se s námi v knize podělil o několik svých vlastních postřehů ke každému z filmů. Tento ... více

Komentáře (0)