Tikot- lhůta vyprší za rozbřesku...

Už se vám někdy stalo, že zazvonil
zvonek, ale za dveřmi nikdo nestál? Určitě ano. Stalo se to i americkému
Vietnamci Tommymu Phanovi. I když není tak úplně pravda, že za dveřmi nikdo
nebyl, byla tam malá hadrová panenka se vzkazem ve vietnamštině přišpendleným
k dlani. Tommy vzal panenku dovnitř, což ovšem neměl dělat. Panenka
nezůstala panenkou dlouho, ale vyklubalo se z ní podivné stvoření, něco
mezi krysou a ještěrkou se zelenýma očima. A ještě ke všemu se na obrazovce
počítače objevil tajemný vzkaz, který tvrdil, že lhůta vyprší za rozbřesku.
Docela děsivé, ale ještě horší na tom je, že kryso-ještěrka se nedá zrovna
lehce zabít, vzhledem k tomu, že jí výstřel z pistole nic neudělá, a
navíc začíná jevit známky inteligence.

„Musí
tedy pečlivě promýšlet každý pohyb dřív, než jej uskuteční. Jinak je s ním
konec. Možná je s ním konec i tak. Tohle už nebyl lov na krysu. Střetovo
strategické využití temnoty napovídalo, že jde o souboj rovných soupeřů.
Přinejmenším Tommy doufal, že jde o souboj rovných protivníků, protože pokud
ne, pak tu přece jen probíhal lov na krysu a on byl ta krysa.“



Proto Tommy prchne z domu
s nadějí, že se svého malého pronásledovatele zbaví. Ale nezbaví. Během
svého útěku však potkává Deliverence, která ačkoli se jeví lehce šílená (nebo
možná právě proto), věří jeho historce o zelenookém démonovi, který se vylíhl
z hadrové panenky a je ochotná mu pomoci.  Úkol je jasný, zůstat na živu do rozbřesku,
kdy ďábelská panenka ztratí moc, to však není vůbec jednoduché.



Taky se vám ten příběh zdá lehce
absurdní? I mně se zdál, a hlavně mi přišel stále absurdnější, až jsem si na
konci říkala, že to autor snad nemohl myslet vážně. Naštěstí nemyslel. Koontz
v doslovu vysvětluje, že tenhle román měl být pokusem o spojení thrilleru
se ztřeštěnou komedií. Nejsem si úplně jistá, nakolik tohle spojení funguje, mně
osobně lehce nesedí. To všechno je ovšem vyváženo úžasnou čtivostí. U Koontze
jsem se čtivostí neměla nikdy problém. Ten by dokázal napsat i telefonní seznam
tak záživně, že byste se nemohli dočkat pokračování.



Ve výsledku kniha není vůbec špatná
a určitě stojí za přečtení. Pokud k ní budete přistupovat s tím, že
se jedná o komedii, možná dokonce parodii, určitě se dobře pobavíte.