Výlet do Vánoční říše

recenze

Vánoční říše (2013) / black.susi

Syn Stephena Kinga, Joe Hill je zpátky a tentokrát nás vezme na výlet do Vánoční říše. Po dvou spíše kratších románech, komiksech a sbírce povídek se konečně dočkáváme něčeho delšího. Více než 660 stránek, to už je slušný špalík. Taky jste zvědaví, jak si s tím poradil? Tak pojďme spolu s ním nasednout do starého Rolls-Royce typu Přízrak a vydat se na projížďku do Vánoční říše, kde je každý den Štědrý a všechny děti dostanou kakao a dárky.

Victoria McQueenová má zvláštní dar. Na svém kole dokáže přejet přes starý krytý most, který nazývá Zkratka. Na tom by nic až tak zvláštního nebylo, kdyby ten most nestrhli již před nějakou dobou. Zkratka se vynoří vždy, když Vicky potřebuje něco najít a ústí do míst, kde se hledaný předmět nachází. Jednoho dne po hádce s matkou se Vicky vydá hledat problémy. A najde jeden velký problém jménem Charles Manx. Tento starý děda má opravdu rád děti. Tuto zvrácenou lásku jim projevuje tím způsobem, že je svým autem značky Rolls-Royce vozí do Vánoční říše, odkud ovšem není návratu. Vicky se jako jediné podaří Manxovi uprchnout. V dospělosti se na to vše snaží zapomenout a žít normálním životem. To jí však lehce znepříjemňují telefonáty (ne)mrtvých dětí z Vánoční říše. Aby toho nebylo málo Charles Manx záhadným způsobem vstane z mrtvých a vyhlídne si další oběť, Victoriina syna.

Vánoční říše je skvělý příběh, který se čte skoro sám. Je napsaná tak čtivě, že stránky ubíhají jedna za druhou, občas snad až moc rychle. Znáte ten pocit, že jste přečetli maximálně 20 stran a najednou zjistíte, že je to víc než 60? To se mi stalo nejednou. Hill přesně ví, kdy přidat a kdy ubrat, tak aby nenudil, ale zároveň vás nechal na chviličku vydechnout. Je vidět, že talent podědil po otci. Dokázal se však vyvarovat nešvaru, se kterým se občas potýká jeho otec, a to je ne úplně zvládnutý konec. Abych nevyzrazovala, řeknu jen, že konec mi přišel přesně takový, jaký podle mě má být, částečně očekávatelný, částečně překvapivý. Je vidět, že Hill se toho nebojí. Jediná vada na kráse, je pro mě poslední dodatek po poděkování, ten už mi přišel trochu navíc. Jinak však nemám co vytknout.

Ačkoli k tomu název může vybízet, nedoporučuji číst o Vánocích. Jsem ráda, že jsem začala číst až po Vánocích, protože mi asi ještě nějakou dobu bude při poslechu vánočních písní naskakovat husí kůže.

Victoria McQueenová měla odjakživa zvláštní schopnost: Dokázala najít ztracené věci i odpovědi na otázky, jež nelze zodpovědět. Občas jezdívala na kole k polorozpadlému krytému mostu, který ji během chvíle odnesl, kamkoli si přála... více

Komentáře (0)