Za trest boduje humorem a chemií mezi postavami
recenze
Za trest (2024) / KočkomilkaJanaAleše Černého jsem poznala u díla Na hraně apokalypsy. Chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu začetla. Pak jsem týden nemohla číst nic dalšího, protože mi scházely postavy a Irma. Dlouho jsem tedy odkládala jeho druhé literární dítko - Za trest. Bála jsem se, že mě zase rozseká a nechá s puklým srdcem…
Za trest je romantický příběh plný násilí a smrti. Hlavní postava, David, unese dědičku impéria a dostane za ni více než štědré výkupné, Jenže se vloudí chybička - oběť únosu, Alice, se nám zamiluje a pak ji bývalý elitní voják táhne jako kouli na noze na své cestě za odplatou, na jejímž konci čeká smrt.
172 stran je pro Černého zatraceně málo. Když se konečně rozjede, je konec, a hořící jachta odplouvá se svými osudy do západu slunce. Autor na těch málo stránkách nešetří humorem a mnohdy vytahuje na světlo myšlenky, které víří hlavou snad každému muži, který je zoufalý z nějaké ženské, která je jak zanícená tříska. Sexy tříska. Šílená tříska. Protože přesně taková dcera bohatého padoucha je.
I když píši, že jde o romantickou knihu, převažuje v ní akce a právě autorův pověstný černý humor. Znáte třeba dílo Kulhánka nebo Kotlety? Šílené jízdy plné krve a střelného prachu? Máte jejich díla rádi? Tak si na seznam přidejte i jméno Černého. Ostatně kvůli němu (a kamarádce Ven Dušákové) jsem jejich díla četla já. Abych pochopila vibe těhle stříleček a dokázala tak dílo Za trest řádně ocenit.
Tentokrát mne autor nenechává s puklým srdcem a prázdnou duší. Po dočtení Davidova příběhu sedím uvolněná a s úsměvem na rtech, protože tohle se vážně povedlo. I když kritizuji krátký rozsah, kde mi chybělo kafe a více backround okolností vojákova plánu, bolelo mne rozečtenou knihu odkládat. Chtěla jsem vědět, kdo bude dalším mrtvým, jak se popasují postavy s Aliciným červeným diplomem z psychologie a zda z hrdiny kočka dostane důvody akce a přinutí jej se jí k něčemu přiznat. Chemie těch dvou z knihy pomalu stříkala a hlavně byla protkána natolik trefnými hláškami, že nešlo mít špatnou náladu či se ve výsledku na Černého zlobit, že nepíše další “Apokalypsu, ale nechal se vyhecovat k úderné romantice.
Dobře, možná jsem trochu kecala. Jak teď mám, proboha, číst nějakou beletristickou knihu, která se snaží tvářit vážně? Jak se mám ponořit do detektivky, kde nebude tolik humoru a přímočarosti? A co nejhůř, jak se teď dokážu popasovat s ulítlými dark romancemi nebo sexem nabitými romanťárnami? Když “najednou vím, že jde kniha napsat čtivě, lehce, zábavně a nenásilně zapojit sex téměř na každou stránku? Nesnáším vás, Aleši Černý! Děláte mi nepořádek ve čtecích pořádcích a jste návykový! Prostě za trest!
Za trest Aleš Černý
Únosce dostane výkupné a těší se, až zmizí, ale oběť mu do toho hodí vidle. Zamilovala se a odmítá ho opustit, a tak se s touhle komplikací musí hrdina popasovat, protože plán ještě není u konce. více