Konec času recenze

Jedenáctiletá Silver Roverová ví na vlastní kůži, co je to být sirota a jak se čas vleče do doby, než bude konečně dospělá. Rodiče jí zemřeli při železničním neštěstí a pěstounka paní Kolíbavá, která se nakvartýrovala do jejich domu jménem Spletibor, jí drží zkrátka: dopřeje jí nanejvýš lupení ze zahrádky, přiděluje jí odporné domácí práce a syslí si všechnu čokoládu. Pouze dům s mnoha tajemnými zákoutími dívenku střeží, aby nedošlo na nejhorší. I tomu však má být zanedlouho konec, protože jistý Abel Temnoproud vylákal obyvatelky Spletiboru do Londýna, aby s nimi uzavřel jistý obchod. Anebo za tím vším stojí ředitelka koncernu Quanta, tajemná Regalia Masonová, která si usmyslela prodávat lidem všechno - tedy i čas, pokud se ho druhým nedostává? Snaha ukrást čas a učinit z něj předmět zisku se vine literaturou už od dob Vernových a Einsteinových. Vynikající britská prozaička, jejíž knihy vyšly ve třiceti zemích, však klasické téma žánrů SF a fantasy pojala se záviděníhodnou invencí. Příběh, ve kterém si přijdou na své milovníci zábavného cestování časem do 24. i do 18. století, se vyznačuje nejen řadou astrofyzikálních předmětů, prapodivných přístrojů i slizkých úkladů, ale také prvotřídním anglickým humorem, touhou po sounáležitosti a kritikou naší uspěchanosti. Se svým novým známým Gabrielem, jeho otcem Micheášem a podzemním národem Navrátilců musí Silver zamezit neslýchané krádeži, která by měla pro civilizaci dalekosáhlé následky. Je to bitva, v níž beztak nelze zvítězit na celé čáře a jednou pro vždy, stejně jako nelze zůstat věčně mladý. Přestože přestal platit druhý zákon obyčejné lidské slušnosti, naštěstí tu pořád zůstává něco, co je rychlejší než světlo a chrání nás před černou dírou osamění.... celý text