Zabila jsem naše kočky, drahá recenze

Po deseti letech od svého debutu (Červená a bílá, č. 2004) vydává Masłowská nový román, jazykově vyzrálý, učesanější, bez vulgarismů. Ty zde ovšem nahrazují neotřelá slovní spojení a košaté metafory, jako by se čtenář neocital v prostoru amerického velkoměsta, prázdných frází a pustého nitra hlavní hrdinky Farah, ale v bohatém světě fantazie hrdinů Bruna Schulze. Jako by si příběh vyprávěný kýmsi shora – který vše zná a ví a dokáže to sarkasticky a nekompromisně okomentovat – žil svůj vlastní život i mezi řádky textu. Nebo jako kostlivec číhal ve skříni čtenářových fobií a každodenních činností: holením nohou počínaje a nákupy v obchodních centrech konče. Na stránkách knihy se odvíjí velmi prostý příběh: na počátku není slovo, ale dvě kamarádky před třicítkou, Farah a Joanne, které mají svůj mikrosvět vyplněný nakupováním, sledováním nejnovějších trendů či TV seriálů a časopisu Yogalife. Heslem jejich života je Smrt mužům! Zabila jsem naše kočky, drahá je kalorický, lingvistický hamburger z mekáče. Postmoderní románová ásana mezi Deníky Bridget Jonesové, texty Woody Allena a reklamními letáky či články z časopisů o zdraví. Masłowská se nepřestává vysmívat stereotypům, jež nám diktují módní firmy, nadnárodní řetězce, samozvaní guruové a média... celý text