Vyhledávání v diskuzi

Obecně o Čtenářské výzvě 2023:
Lenka.Vílka Myslím si, že jo. A asi jsem to i špatně popsal. Myšleno to bylo tak, že ty kategorie by měly být více specifikované. Vím, že byla hodně diskutovaná 12 - Kniha od začínajícího autora? Autor s jednou knihou? Autor začínající v tomto roce? A pak rovnou další: Kniha s místností v názvu. Logicky bych pochopil kuchyně, koupelna, ložnice, jídelna atd.. Potažmo doslova slovo místnost. :-D Člověk se teda podívá, co si tam čtenáři dali za knihy: Kavárna v kodani, Les v domě, Čajovna v Tokiu, Pekárna v Brooklynu. To se mi prostě nezdá. :-D - Zobrazit vlákno diskuze

Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke:
Otočím se rychle zpátky do ložnice a spěchám pryč. (B. A. Paris - Terapie) - Zobrazit vlákno diskuze

Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke:
Další den byl čtvrtek a bylo zase strašné horko,ale už to tolik nevadilo,protože se mohli těšit na víkend. (Modrá ložnice a jiné povídky - Rosamunde Pilcherová) - Zobrazit vlákno diskuze

Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke:
Slunceplynule klouzalo po obloze,stíny se prodlužovaly a táhly se po písčitých dunách. ( Modrá ložnice a jiné povídky - Rosamunde Pilcherová) - Zobrazit vlákno diskuze

Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke:
Jedné středy počátkem července zemřel starý admirál Colley . (Modrá ložnice a jiné povídky - Rosamunde Pichlerová) - Zobrazit vlákno diskuze

13) Kniha s místností v názvu:
Pokoj zázraků Pokoj bez dveří Modrá ložnice a jiné povídky - Zobrazit vlákno diskuze

13) Kniha s místností v názvu:
Vložím sem pár tipů, které mě průběžně napadaly, s tou místností je to mnohdy humorné :-) Myslím, že jde o to, aby místnost byla v názvu, samotný děj se přímo v ní již odehrávat nemusí. Je to na každém, jak si zvolí... Allaway: Pokojové rostliny v praxi Dutka: Na půdě Carter: Krvavá komnata Jukes: Srdce včely má pět komor Seiffertová: Temná komora Chlíbec: Temná komora Jamison: Tajná komora Hermans: Temná komora Damoklova Šupich: Chodba končí ve tmě Andreas Maier: Pokoj Shah: Myšky v kuchyni Zapletal: Kobova garáž Vítková: Jedů plná půda Valenta: Půďáci ze staré školy Hoňková: Pohádky ze staré půdy Mišima: Zlatý pavilon Pilcher: Modrá ložnice Čálková: Spížáci Kůs: Spižírna K. Schulz: Peníz z noclehárny Menšík: Vedlejší pokoje Procházková: Páté patro bez výtahu Handler: Nouzový výtah Dahl: Karlík a skleněný výtah PON: Dneska výtah nejezdí Donleavy: Dáma, která měla ráda čisté záchodky Braunová: Princové nemyjou záchody Walton: Vzkaz na zdi záchodků Penzešová: Záchodová pomsta Olsberg: Chlapec v bílé místnosti Krejčová: Dobrodružství na verandě Highsmith: Skleněná cela A. Fuchs: Z fary a ze sakristie Brezina: Prastará hladomorna Manchette: Plná márnice Macdonald: Setkání v márnici Olenič: Rendez-vous před márnicí Motýl: Šatna a klášter Goldflam: Dámská šatna Neuman: Dobrodružné hry v tělocvičně Březinová: Začarovaná třída Steklač: Pekelná třída Kästner: Létající třída Pospíšilová: Kouzelná třída Ross: Pan kaplan má třídu rád Frýd: Oživení v sále Frýbová: Připravte operační sál Cabrol: Operační sál Clancy: Operační centrum Hansen: Čekárna Žáček: Čekárna smrt Borna: Veselá čekárna H. Kant: Aula Divišová: Ordinace v Růžové zahradě Peroutková: Valentýnka a veterinární ordinace Srna: Veselá ordinace Holý: Nihilista na balkonu Kingsley: Rande na balkoně Cracq: Balkón v lese Genet: Balkón/Černoši Connor: Herna Faulkner: Svatyně M. Kratochvíl: Krtčí metro Glukhovsky: Metro 2033 Clement: Laboratoř Běljajev: Laboratoř W Doyle: Tajnosti z ordinací a laboratoří Thiry: Laboratoř času Cílek: Augiášův chlév Visconti: Jedné noci ve chlévě Lovecraft: Hrobka Berry: Císařova hrobka Jenny: Pokoj posypaný pylem - Zobrazit vlákno diskuze

13) Kniha s místností v názvu:
Tajná ložnice - R. L. Stine - Zobrazit vlákno diskuze

Adam a Eva v literatuře a písni:
Časně ráno se cestou do nemocnice přišel na Adele podívat Leon... "Tak co, otče," zaburácel drsnou jidiš. "Jak je na tom?" "Jak to mám vědět? Bež se podívat." "Dej na mě, uvidíš, že bude mít trojčata." Hlučně se rozesmál a vešel do Adeliny ložnice. Bez velkých cavyků odhodil přikrývku a prohmatal rodičce břicho. "Tak jak se cítíš?" zahlaholil. "Evino prokletí tě dostihlo,co?" (Isaac Bashevis Singer - Rodina Moskatova) - Zobrazit vlákno diskuze

Čičičí, kočky kočičí:
To keri.H: Bůh ví, toužil po kočkách a chtěl zdrhnout, takže skočil na dvěře do ložnice a pak to stejné zkoušel i u dveří na balkón.-) To první samo úspěšně, to druhé díky bohu ne. No, nechali jsme ho vykastrovat, tak, jak se má, bo taky už značkoval, asi mu smrdělo staronové linoleum, protože do dvou let neutrousil nikde ani kapku. A taky byl trochu agresivní, no nekastrovaný kocour. Když jsme ho připravili o ... začal se hrózně mračit, ale jinak měl povahu skoro psí. Hrozně mi chybí, i když jsem si musela zvyknout na to, že jsem v noci musela mít zatarasené dveře dětským strkadlem. Jinak by si otevřel a šmejdil po pokoji. Poučen hormony zůstal do té doby, co mu to dovolila fyzička. - Zobrazit vlákno diskuze

Trojslovný příběh:
do své ložnice - Zobrazit vlákno diskuze

Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
Dívka byla jiná, malá a zvláštní, s bílými vlasy. Vyprávěla dětem podivné příběhy o létajících lodích a podzemních hradech, o příšerách, co jedí zem, a o ptácích, co se vznášejí na ohnivých perutích. Často chodila po chodbách bosá a voněla čerstvou barvou, protože pořád začínala nějaký nový projekt. Třeba pomalovala zdi třídy mapami nebo vyzdobila maličkými kosatci strop dívčí ložnice. „Žádná velká umělkyně to teda není,“ bručel jeden z učitelů. „Ale fantazie jí rozhodně nechybí,“ opáčil jiný a při tom si nedůvěřivě prohlížel bílého draka obtočeného kolem zábradlí u schodů. * Leigh Bardugo - Zkáza a naděje https://www.databazeknih.cz/knihy/grisa-zkaza-a-nadeje-368240 - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Nic geniálního mě nenapadá, tak se zeptám jednoduše: Kdo tohle napsal? V těchto letech vznikla v Americe nová průmyslová odvětví. Po padesáti letech napínavých filmů z Divokého západu, po dobrodružstvích několika generací mužů ve dvou světových válkách, v Koreji a ve Vietnamu, po šestnácti letech Playboye a amerického zbožštění zemské tíži vzdorujícího ňadra a sluncem uzrálé zadnice, po deseti letech toho nejfantastičtějšího profesionálního fotbalu, po sto a více letech tradice, že hranice je otevřená a nikdy se nezavře, a po dalších dvaceti letech techniky, během kterých blahobyt naplnil téměř každou bílou kapsu a během kterých přišla technika se svými umělými hmotami, svými dálnicemi, samoobsluhami, přístroji, předměstími a smogem a naznačila, že hranice je zatraceně zavřená, zavřená, jako když se navalí balvan na králičí noru, Amerika explodovala tím napětím mezi svou láskou k dobrodružství a strachem, že dobrodružství není ještě úplně vymýcené; Amerika vyrazila na čundr. Z Američanů se stal národ táborníků, aut nesoucích obytné návěsy, aut vlekoucích obytné přívěsy, táborníků v náklaďácích, aut se stanovými přístavky na střeše, mikrobusů Volkswagen přestavěných na pohyblivé ložnice, džípů s domečky, landroverů s palandami, bronců s ještě více palandami – kdykoli se někomu podaří vypadnout z domu s kámoši nebo s rodinou nebo s babičkou, dá se na cestu, a jakmile najde třikrát čtyři metry trávy, na které se dá parkovat a která není ohrazená, obývaná či příliš bahnitá, začne tábořit. - Zobrazit vlákno diskuze

Krása vyřčeného čili Úryvky z knih:
2. Zmatek Ješte než jsem stačil rozbalit dárek k narozeninám , začala uvnitř balíčku vyzvánet melodie, a tak jsem uhod , že je to mobil . Vzal jsem ho a uslyšel ,jak mi má žena se smíchem z telefonu v ložnici přeje vše nejlepší . Tu noc chtěla, abychom mluvili o živote: o společně prožitých létech a tak podobně . Ale vzala si do hlavy ,že to musí být po telefonu, odešla do ložnice a odtamtud mě zavolala do obývacího pokoje , kde jsem čekal s mobilem položeným na břiše. Když jsme náš rozhovor skončili , šel jsem do ložnice a uvidel ji zamyšleně sedět na posteli. Řekla mi , že právě telefonovala se svým mužem a že si není jistá , zda se k němu má vrátit . Z našeho vztahu má výčitky svědomí. A protože jejím jediným mužem jsem já , vyvodil jsem si z toho , že jde o sexuální provokaci , a pomilovali jsme sa jako dva nešťastní cizoložníci . Druhý den jsem seděl v kanceláři a svačil, když tu zazvonil mobil. Byla to ona , no jasně. Řekla , že by sa mi chtěla svěřit , že má milence . Přistoupil jsem na hru , protože se mi zdálo , že nám oběma prospěje , a tak jsem jií odpovědel, ať si nedelá starosti: vyřešili jsme jiné krize , proč bychom nevyřešili i tuhle . V noci jsme zase mluvili po telefonu jako predešlého dne ,oznámila mi , že se za chvilku uvidí se svým milencem . Hodně mě to vzrušilo a proto jsem okamžite zavěsil a šel do ložnice, kde jsme se milovali až do rozednění . Takhle se to opakovalo celý týden. V sobotu, když jsem se po naši obvyklé telefonické rozmluvě sešli v ložnici, mi nakonec řekla , že mě miluje , ale že to se mnou musí skončit, protože její manžel jí potřebuje víc než já . Jakmile to vyslovila , otevřela dveře a odešla, od té doby múj mobil nezazvonil . Jsem zmatený . (Juan José Millas : Povídky o zmatených záletnících https://www.databazeknih.cz/knihy/povidky-o-zmatenych-zaletnicich-138322 ) - Zobrazit vlákno diskuze

Jak máte seřazené knihy doma ve své knihovně?:
Nechala jsem si do ložnice udělat knihovnu, ale pořádek v ní nemám. Jedině u knih Kinga a Pratchetta. Zbytek mám chaoticky poskládaný, ale vždycky vím, kde co je. Obdivuji svou mamku, která si dala tu práci a seřadila si všechno v knihovně podle spisovatelů, podle národnosti a podle abecedy. Musela to být neskutečná práce, ale najdu tam všechno velice rychle. - Zobrazit vlákno diskuze

Kuchařka:
Připomnělas mi jednoho bývalého spolužáka. On po svatbě bydlel pár let s manželkou u tchyně, což byla docela fajn ženská, vycházeli spolu velmi dobře. No, a on byl velkej "kuchyňka", rád vařil a taky furt sháněl kuchařky. Jednou někde v antikvariátu objevil vyloženě starožitnej kus, kuchařku vydanou ještě za císaře pána a hned vymyslel, že v neděli podle ní uvaří... už fakt nevím co, ale mělo to bejt výboný. V tu neděli si na to přivstal a dal se do příprav, zatímco jeho žena i tchyně ještě nedělně vyspávaly. Jenže jak ta kniha byla starožitná, narazil tam na věci, který neznal, a tak nakouknul k tchyni o ložnice a zahalekal: Máti, jak asi byly velký housky za pět krejcarů? (upřesním, že se to stalo sedmdesátých letech a jeho tchyni bylo něco málo přes padesát). Tchyně pootevřela jedno oko a rozespale zabručela "asi takhle" a ukázala nějakej rozměr. Pepa poděkoval a mazal zpátky do kuchyně, Najednou se rozlítly dveře a v nich se zjevila rozzuřená tchyně v županu: "Co si myslíš, ty pacholku drzá, že já snad vím, jak vypadaly housky za starýho Rakouska?!!!..." - Zobrazit vlákno diskuze

Karel Kryl:
kousek nahoře uváví Azizi odkaz na Nohavicovu píseň "Jarormír Nohavica - Já si to pamatuju". To má být jako jeho reakce na ty vynořivší se informace o jeho spolupráci? Jo, kdyby něco takového složil před rokem 1989, tak by to byl formát Kryla nebo Havla. Ale to Nohavina nejspíš není. Mediální švanici, která se proti němu (pochopitelně) rozjela poté, co se vynořily informace o jeho spolupráci, přirovnává k metodám StB, co mu lezou do ložnice? Trapné a postrádající sebereflexi a vlastně mě to jen utvrzuje, že Nohavica žádný extra formát není. Nohavica je dle mého dobrý hudebník (umí složit chytlavou melodii), není dobrý textař a není to ani nějak moc morální člověk. Kdyby přiznal chybu, něco v tom smyslu, že když na něj vyvíjeli tlak, tak mu podlehl, tak by to člověk i chápal. Ale on místo toho přešel do útoku. Je paradoxní ho vůbec srovnávat s Krylem, když jeho funkce u StB byla primárně na Kryla donášet. Samozřejmě tu dobu nechci hodnotit, vím že to bylo složité a kdoví jak bych se zachoval já sám. Ale trocha sebereflexe od Nohavici mi chybí. - Zobrazit vlákno diskuze

Jen z názvů knih – knižní asociace:
Maruška se dívá klíčovou dírkou do ložnice své maminky - Zobrazit vlákno diskuze

Kniha, která byla přeložena do angličtiny:
Já asi vsadím na dlouho odkládanou Annu Kareninu. A přidávám pár typů. Vyplatí se vsadit na světovou klasiku, např. Anna Karenina, Vojna a mír (Tolstoj), Quo Vadis (Sienkiewicz), Horalka (Moravia), Egypťan Sinuhet, Pád Cařihradu, Tajemný Etrusk, (Waltari), Dita Saxová (Lustig), Tři Mušketýři, Hrabě Monte Christo (Dumas), Bídníci, Chrám matky boží v Paříži (Hugo), skoro všechno od Julese Verna, např. Cesta kolem světa za 80 dnů, 20000 mil pod mořem, Cesta do středu země, Tajuplný ostrov. Dál třeba... Robert Merle – Celé Dědictví otců (ty doporučuji milovníkům historie, jsou úžasné). A pak lahůdka z historické literatury faktu – André Maurois - dobře čtivé Dějiny Anglie, Dějiny Francie. U nás se toho moc nevydalo, ale v angličtině snad celé jeho dílo. Josef Škvorecký – Zbabělci, Knížky s porůčíkem Borůvkou. Franc Kafka – Proměna, Amerika, Hrad, Zámek, Dopisy Mileně (vůbec je to překládaný autor). Antoine de Saint-Exupéry – Malý princ, Noční let. Frédéric Lenormand – pokračování případů soudce Ti – Smrt čínského kuchře, Smrt mistra v go, Noční můry zabíjejí, Palác kurtizán. Delphine de Vigan – Noc nic nezadrží, No a já (to je úžasná knížka). A pak se překládá skoro všechna slavnější severská krimi. Např. Jo Nesbø: Syn, Červenka, Netopýr, Leopard, Krev na sněhu, Sněhulák (vlastně všechno ze série Harry Hole). Také Lars Kepler: Hypnotizér, Stalker, Svědkyně ohně. Paulo Coelho, řekla bych také, že všechno, ale určitě: Alchimista, Nevěra, Poutník, Veronika se rozhodla zemřít, Rukověť bojovníka světla, U řeky Piedra jsem usedla a plakala, Čarodejka z Portobella. Třeba něco duchovního. Don Miguel Ruiz – Čtyři dohody, Pátá dohoda. Nebo něco růžového např. R. Pilcher – Zimní slunovrat, Pustý dům, Modrá ložnice, Divoký tymián … - Zobrazit vlákno diskuze

Hádejte autory:):
Jo ten... A jo... Jednou jsem slyšela v rádiu nějaké vzpomínkové čtení jeho manželky a jediné co si vybavuji je její líčení svatební noci, kdy po vstupu do ložnice raději rychle přešla k posteli, aby ho náhodou nenapadlo ji brát do náruče, neb měla obavu že by se pod ní složil... - Zobrazit vlákno diskuze

Knižní obálka a její působení na čtenáře/kupce:
Obálka je opravdu tvrdý oříšek. Zatím jsem napsal jen jednu knihu. Pokusil se popsat reálný pohled muže na vztahy humornou formou a obálku si navrhnul sám. Vydavatel neprotestoval. Cílem grafiky nebyl umělecký záměr, ale zaujmout, vypíchnout ji z hlubokého oceánu konkurence. Použil jsem fotografii polonahé slečny, čím jsem chtěl nadzdvihnout ženy k mírnému pohoršení a máločtoucí muže přimět k zastavení nad knihou. Zejména od žen slýchávám mnohé kritické rady a poznámky: grafika je vulgární a urážlivá, tuhle knihu si žádná žena nemůže vzít do ložnice nebo číst na veřejnosti, škoda, že obálka není jiná! Ale jaká? Znám drsnou statistiku prodeje nových autorů: jen 5% vyvolených prodá více než tisíc výtisků. Já jsem se marketingově trochu snažil a prodal téměř pět tisíc kousků. Jak mám na obálce dalších vydání a rozepsaného pokračování zapracovat, abych nebyl většinou čtenářek opovrhován? Ke knize jsem vymyslel dárek, nafukovací multifunkční polštářek. Efekt nic moc. Příště zkusím neprůhledný přebal, buď černý nebo růžový. Ten snad neurazí. :P Děkuji za jakoukoli praktickou radu. - Zobrazit vlákno diskuze

Oblíbené první věty v románech:
"Benjamin Lassister pomalu a nevyhnutelně dospíval k závěru, že ženská, která napsala příručku Pěšky po britském pobřeží, knihu, kterou měl v batohu, nebyla pěšky nikdy a nikde a britské pobřeží by patrně nepoznala, i kdyby jí vtančilo do ložnice v čele taneční kapely a hlasitě a rozverně, samo se doprovázejíc na vozembouch, zpívalo 'Já jsem britské pobřeží'." - N. Gaiman: Shoggothův prastaropramen "Paní Whitakerová našla svatý grál. Byl na stole v koutě pod kožichem." - N. Gaiman: Rytířství. (...našla ho v antikvariátu, mimochodem - "Na spodní straně podstavce měl kulatou cenovku a na ní bylo fixem napsáno: 30 pencí".) - Zobrazit vlákno diskuze

Jak číst knihy?:
moserova: Co si pamatuji, tak můj taťka četl na WC, děda taky. Já jsem se potatila a dělám totéž. Když to na člověka přijde...a knížka není dočtená, co dělat? Takže teď mám knížky všude, jelikož jich čtu víc najednou. Obývák, ložnice, WC.... - Zobrazit vlákno diskuze

Nightlybird´s YJ Night pub:
K těm autorům a knihám: snažím se přidávat tak kompletně, jak to jen jde - ostatně, člověk se přitom poučí a leccos se dozví, příkladem buď József Öveges (životopis z maďarského webu, na YouTube jeho fyzikální pokusy) - mimochodem, OKO 29 a 69 jsem nenašel; navíc mne osobně baví hledat - třeba u Zvorykina jsem ho našel až napotřetí (první dva byli průkopník televize, respektive agronom) a na nějakém ruském webu (Národní knihovna nevěděla). Obálku se většinou snažím najít přes antikvariáty. Ale pokud někdo přidává autory, kteří jsou běžně dohledatelní, bez údajů, případně s životopisem udělaným přes translator, snad se s takovým člověkem dá rozumně promluvit. Jinak aby si člověk opravdu pořídil svého Sancha Panzu. Mimochodem, nightlybirde - a zde se omlouvám panu nadlesnímu! - když si vzpomenu na toho maratonce, zasměju se i teď. VYCHÁZKA Zvláštní okolnosti lákaly. Buclaté kleště podávaly cukr. Ložnice pokrývala přírodu. Horské kraje visely až někde na konci. Načechraným úvozem bystře táhly uši. Čpavé čalouny vyzývaly k oklikám. Shluklé předměty pobouřeně prýskaly. Drze se nachýlil věšák. Můj průvodce poodkrýval nějakou plachtu, jako by neměl kam jít. Z kamenných hodin padal kouř. Co je to za kouř? – Dolů s těmi hadry! Co že to voní? – Do ostra pečený chléb. – Duté děti tlukou ulicemi. - Zobrazit vlákno diskuze