Čekání na Godota zajímavosti
Samuel Beckett
Jedno z vrcholných děl absurdního divadla vešlo ve všeobecnou známost a název hry se stal běžně používaným výrazem pro marná očekávání. Hra s komorním obsazením z roku 1952 si získala světový věhlas a svým pohledem, který nezapře autorovu inspiraci existencionalismem, svou hloubkou i způsobem vyprávění „příběhu“ oslovuje i dnešní generaci čtenářů a diváků. V překladu Karla Krause vychází jako 138. svazek edice D.... celý text
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2024 , ArturOriginální název:
En attendant Godot, 1953
více info...
Zajímavosti (3)
Uvedení hry se dočkalo skandální reakce. V prvních týdnech po premiéře se hrálo pro poloprázdné hlediště, diváci představení předčasně opouštěli či často během představení rušili nesouhlasným hlukem, Godod zažíval boj mezi příznivci a odpůrci. Při jedné z repríz došlo k potyčce mezi oběma tábory a během druhého dějství musela opona dolů. To paradoxně pomohlo hře k úspěchu - lidé se začali na reprízy hrnout v touze zažít skandál, a tak se hrála ještě řadu měsíců. (meluzena)
Premiéra hry se konala 3.1.1953 v divadle Théâtre de Babylone v režii Rogera Blina, který zároveň ztvárnil postavu Pozza. (meluzena)
Beckett pro tuto hru nemohl najít divadlo, které by ji uvedlo, ani nakladatele, který by ji vydal. Ovšem jeho životní družka a pozdější manželka Suzanne nabízela hru tak vytrvale, až po 35 odmítnutích narazila na tehdy 40-letého herce a režiséra Rogera Blina, kterého hra zaujala. Tehdy už mu ale nepatřilo žádné divadlo, a tak musel hledat divadlo, které by se odvážilo uvést hru bez předem zaručeného komerčního úspěchu. Blinovu nabídku nakonec přijal Jean-Marie Serreau, sám režisér, který hru uvedl ve svém divadle Théâtre de Babylone v režii Rogera Blina, který zároveň ztvárnil postavu Pozza. (meluzena)
Autorovy další knížky
2005 | Čekání na Godota |
1996 | Molloy |
1995 | Murphy |
1994 | Konec hry |
1998 | Nepojmenovatelný |