Antonín Přidal

česká, 1935 - 2017

Populární knihy

/ všech 14 knih

Nové komentáře u knih Antonín Přidal

Rozhlasové hry Rozhlasové hry

Rozhlasové hry poslouchám moc ráda a dnes to byla Linka důvěry autora Miloslava Stehlíka. Třináct nočních případů na telefonní lince důvěry, kde právě slouží doktorka Marie v nezapomenutelném podání Dany Medřické.... Vůbec se nedivím, že tato původní hra Miloslava Stehlíka v překladech obletěla téměř celý svět po získání hlavní ceny na mezinárodní soutěži Prix Itálie. Poslechněte na You Tube a žasněte se mnou, jaké úžasné perly se ukrývají v rozhlasovém archivu. 5 hvězd je opravdu málo...... celý text
uxor


Když klec je pořád na spadnutí. Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984 Když klec je pořád na spadnutí. Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984

Moje první četba vydané korespondence. Získal jsem spoustu námětů k zamyšlení. Líbilo se mi zaujetí obou autorů svou prací a světovou literaturou. Vypsal jsem si spoustu knih, které bych si ještě měl přečíst.... celý text
engelbert


Všechny moje hlasy a jiné hry Všechny moje hlasy a jiné hry

Autor plný napadu
palka452



Některé tváře, některé hlasy Některé tváře, některé hlasy

Decentní autor
palka452


Horoskop orloje Horoskop orloje

Tato antologie začíná solidní poezií Carla Sandburga. A pokračuje fašounem Poundem, kterého se pokusil navštívit i Ginsberg a zjistit, jak to bylo s jeho antisemitismem. Koneckonců – Pound se dal na dlouhá léta v Itálii zavřít do blázince, než by se zodpovídal ze svých názorů. Fašos ho uctívají dodnes. Ale co naplat, jeho básně jsou ceněny, mezi tvůrcem a jeho dílem je rozdíl. Ovšem Zábrana, který k němu pro toto jeho vzhlížení k Mussolinimu cítí hnus, podotýká: cožpak se Rolland, Nezval a další nevzhlíželi naprosto stejně ve Stalinovi? Z beatniků je tu Rexroth, kterého literární salóny byly proslulé. Dále za zmínku stojí Ferlinghetti, Ginsberg a Corso, který si svůj vězeňský příběh trochu ozdobil, aby to stálo za to. A jak poznamenal Saxofonista – mile překvapila di Prima, její energie je úžasná a básně divoké. Brautigenovo Chytání pstruhů v Americe (část) otisknul Ferlinghetti v prvním čísle legendárního City Lights Journalu. Ale nejde o čistou poezii, tak to tu nenajdete, ale česky to vyšlo. Říká se o něm, že byl laureátem toho, co nebylo promyšleno. Svoje básničky rozdával v ulicích. Byl to básník, který předznamenal, v jakém sevření nás dnes dusí technologie. Zábrana si do deníku poznamenal: Brautiganovy verše, vůbec nejzajímavější pokus jaký znám, najít poezii i tam, kde jako by nikdy nebyla. Ale zřejmě v jeho pozůstalosti více překladů nebylo(?). Patchen ke stáru, když byl už méně pohyblivý, kreslil zajímavé básně-obrazy. Ty si můžete najít na netu, žádný z nich tu není. Zábrana v deníku také zpochybňuje Miroslava Holuba coby Patchenova překladatele. A LeRoi Jones byl radikál a v jeho poezii zabřednete do americké politiky. Snad proto tu jsou většinou apolitické básně. Nakonec je tu smutná Sylvia. Ale to je známá historie. Tuto antologii začal připravovat Zábrana, ale až po jeho smrti ji dokončil Přidal. Mnohým básníkům časem vyšly přeložené celé sbírky. Z jeho deníků je jasné, že překladům věnoval velké úsilí. A básně mu posílal z exilu i Škvorecký, třeba i oxeroxované (Ferlinghetti), když byly out of print. Dnes si neumíme představit, v jakých podmínkách musel Zábrana pracovat, nahlédněte proto laskavě i do jeho deníků Celý život. R.I.P.... celý text
Pablo70