• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Papírák - Billy O’Callaghan

Cork 80. léta: Jack Shine objeví ve věcech své matky Rebeky krabici od bot plnou milostných dopisů. Rebekah přišla do Corku po vypuknutí druhé světové války jak... detail knihy

Nové komentáře u knih Billy O’Callaghan

Papírák

„Takové to pomalé brouzdání se mezi řádky... na jedné straně počínající neutěšená atmosféra vojensky obsazené nonšalantní Vídně... na té druhé straně tajemství ocitnuvší se na prahu spokojeného irského domova o několik let později... usedla jsem na tribunu a čekala válku... dostala jsem však komorní příběh o velké životní vášni a lásce v nelehké době zahalující se do té nejtemnější temnoty... poklidnější plynutí vyprávění mi bohužel tentokrát odepřelo jakékoli emoce... moje škoda... každopádně bych ještě ráda vyzdvihla tu nejvíc příjemnou a krásnou obálku... to byla radost ji brát do ruky.“... celý text
— Pett

---

Papírák

„Souhlasím s komentujícími, kteří vyzdvihují autorovu schopnost práce s jazykem. Je to opravdu skvěle napsaná kniha, každá věta je zde stejně důležitá. Mám pro irské autory slabost, tady je navíc propojení s námi, s naší zemí. Ale nebudu spoilovat. Použití dvou linek děje je v posledních letech otřepaný nástroj v laciných románech, zde však mají smysl. DOPORUČUJI!“... celý text
— Bastien581

---

Papírák

„Nakonec musím dát za pět. A to především za to, jak autor krásně píše. Jeho literární schopnosti mě chytly už u románu Náš Coney Island a zatím mě nezklamal. S větami si pohrává a hýčká je, váží každé slovo a každé sedí jak ulité. Je mistrem atmosféry a především mistrem v zachycování běžných okamžiků - tak plasticky, že si připadáte součástí knihy. Dokáže přenést na místo a do různých časů, jste tak součástí napjaté doby předválečné ve Vídni, jste divákem na fotbalových zápasech, cítíte ve vlasech sůl, která se tam zachytila cestou do dalekého Irska, vnímáte těžkou práci v docích. Vnímáte lásku, tu velikou, která právě začíná, ale i tu, která už nějakou dobu plyne. Billy O´Callaghan je báječný spisovatel, jeden z těch, který by si zasloužil, aby se četl nahlas po kavárnách i parcích, případně doma v křesle vašim nejbližším. A pro nás ještě malinká nadstavba v postavě Sindelara, který se v naší zemi sice moc dlouho nezdržel, ale ty kořeny tam prostě jsou.“... celý text
— bosorka

---

---

Papírák

„Dvě dějové linky, dvě různá období, inspirace skutečnými událostmi a také osudem slavného fotbalisty s českými kořeny. Právě taková je nová kniha tohoto irského autora. První dějová linka nás zavádí do Vídně, do druhé poloviny 30. let těsně před válkou. Hlavní postavou je úspěšný a oblíbený fotbalista Matthias Sindelar, kterému se přezdívá Papírák. Zamiluje se mnohem mladší Rebeky, která se kvůli němu přestěhuje do zmiňovaného města. Jejich láska je tak silná, že Matthias posílá kvůli blížící se válce Rebeku ke svým příbuzným do Irska. Má o ni strach a chce ji tak zachránit. Další dějová linka nás posouvá do 80. let do irského městečka Cork. Jack, syn Rebeky, najde 30 let po smrti své matky krabici s dopisy a novinovými články o Papírákovi. Jack nikdy nepoznal svého otce a tak ho hned napadne, zda by jím mohl být on? Pouští se do pátrání a postupně zjišťuje, s kým si jeho matka dopisovala a kdo vlastně byl ten fotbalista? Chce Jack opravdu zjistit, jak to bylo? A podaří se mu to? Kniha mě pohltila od první stránky. Nejsem fanoušek fotbalu, ale při čtení mě fotbalová atmosféra nadchla a rychle vtáhla do děje. Užívala jsem si také vyjadřování autora a ve finále i dlouhé věty, na které jsem si zvykla. A pak to krásné Jackovo gesto nakonec - to mě dojalo. Celé je to krásný příběh o silné lásce (červenou knihovnu ale nečekejte), ale také o odvaze, naději a tajemství. Bavilo mě sledovat vztah Rebeky a Matthiase - ani pro jednoho nebylo lehké jejich odloučení. Stejně tak bylo zajímavé Jackovo pátrání, jeho pocity a mnohdy i rozpolcenost při zjišťování informací. Jen mě mrzí, že kniha není skoro vidět a přitom vážně stojí za přečtení. A pak taková zvláštnost - posledních cca deset stran, obsah a poděkování jsem měla ve čteném výtisku 2x.“... celý text
— hanka_reading

---

Papírák

„Dneska jsem se pročetla do slzavýho údolí. O tom, jak je důležitý znát svý kořeny. O tom, že vědět znamená být silnější. Billy má vytříbenej pozorovací talent a ten se promítá do jeho psaní. Všímá si gest, popisuje změny v tónu hlasu, odrazu v očích, držení těla. A čtenář nejen, že si to všechno představuje, on skutečně vidí a cítí. Je tam. Stává se součástí příběhu. "Ten chybějící kousek, otec, kterého nikdy nepoznal ani o něm nevěděl, to, že přišel o kus rodiny, ho někdy trápil, ale připomínal se mu spíš v těch zadumaných chvílích, procházel se s ním brzy ráno nebo se s ním přehazoval a převaloval v posteli, když se zhaslo." "Manželství bez utajených míst je krásná představa, ale nebere v potaz, že i když se něco řekne a udělá, každý je pořád ostrov sám pro sebe a ani nejdychtivější a nejochotnější srdce se nedá otevřít úplně." "Ona ho mezitím pustila a teď vedle něj seděla na patách. Jeho oči po ní bloudily, vlasy jako sláma rozsypaná na ramenou, její nahota, důvěrně známý zázrak prsou směřujících mírně vzhůru, a měkkost, která ji poslední měsíce jaksi vyplňovala - ne, že by přibývala na váze, spíš jako by dospívala. Vycítila to nejhorší a děsila se to slyšet nahlas, upřeně na něj hleděla, ještě neplakala, ale už musela polykat slzy, a když pootevřela rty, aby ho poškádlila horními zuby s maličkatou mezírkou, která mu na ní odjakživa přišla nejroztomilejší, vzepřel se jí jen tak, že se od ní zase odvrátil a dál seděl jako předtím." "Rebekah si kolena objala o něco pevněji. Teď už jí slzy tekly proudem, oslepily ji a zkroutily jí tvář, a on se na to přinutil dívat."“... celý text
— gbrgbr