Blanka Luxová

česká, 2003

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Je to jenom sranda - Blanka Luxová

Heavy contemporary ze střední od vítězky 7. ročníku soutěže Hvězda inkoustu. Na střední škole Abrahama Lincolna byla vyhlášena soutěž krásy a talentu. Její ví... detail knihy

Nové komentáře u autorových knih

Je to jenom sranda

„V první řadě chci říct, že mě kniha na první pohled uchvátila překrásnou obálkou. I přesto, že tolik knih tohoto žánru nečtu, moc jsem se na ni těšila. Jenže bohužel s knihou mám dva celkem dost velké problémy - počet hlavních hrdinů a to, že žádný z problémů a těžkých témat není probrán úplně do hloubky a že jich každá z postav má hned několik. Na 300 stranách podle mě prostě nelze dostatečně dobře představit hned tři postavy a všechny jejich problémy. Tahle kniha má rozhodně obrovský potenciál, autorka píše skvěle a rychle jsem se začetla. Ale musím tedy uznat, že když už se tam nějaké těžké téma nakouslo, bylo pro mě někdy až obtížné číst. Hodně mě zaujalo téma toxické maskulinity, které se nikde jinde moc nevidí. Nejvíc mi z postav asi sedla Samantha, Mia a Aaron taky nebyli špatní. Konec jsem doslova hltala a byla jsem i mile překvapená, jak to vše dopadlo. Moc děkuji @humbook_blogeri a @humbook za poskytnutí knihy k recenzi #humbookblogeri“... celý text
— ElessaRiverbow

---

Je to jenom sranda

„Tahle kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @humbook @humbook_blogeri #humbookblogeri , za knihu moc dekuju Recenzi na Je to jenom sranda pro me bylo velmi těžké napsat. Stejně jako číst to. Takže na začátek bych řekla, ze ta kniha je skvělá, neuvěřitelně důležitá a taky pravdivá. Přiměla me přemýšlet. A i když tady budou veci, které bych rada vytkla, téhle knihy si vážím. Je to jako pohled do sebe samých. Bylo těžké to číst, ty témata jsou velmi aktuální a vážná. Ale obohatilo me to. Na začátku jsem se vůbec nechytala a možná to bylo kvůli tomu, ze jsem neustále narážela na česká slova, která jsem v životě neslyšela anebo na ta, která bych do knihy zkratka nenapsala. Od čtení me to zkratka rušilo a prosim, uz nikdy víc nechci v žádné knize číst “pičifuk. Bohužel mi taky některé přímé řeči zněly naprosto uměle a nepřirozeně- připadlo mi to, jako snaha napodobit slang teenagerů či co, ale mne to proste při čtení vadilo a neustále vytáčelo. Ačkoliv mi připadaly postavy občas ploché, docela jsem si je oblíbila. Aaron mi teda občas vadil, ale nebylo to tak hrozné. Co se týče me nejoblíbenější postavy, asi to bude Mia, které je btw i stejné znamení zvěrokruhu Možná se zda, ze furt jenom kritizuju, ale opak je pravdou. Téma anorexie zde bylo neskutečně dobre pojaté. I průběh i léčení se. I vybudování závislosti. Šikana na střední škole tady hrála velkou roli a bylo to neskutečně realistické. Autorka ukazovala dopady šikany, které si někteří na první pohled vubec neuvědomují a které pak jdou těžko zvrátit. Ten konec se mi opravdu hrozně moc líbil a nebojím se říct, ze je to jedno z nejlepších knižních ukončení, co jsem četla. A ja vás chci o neco poprosit. Dívejte se okolo sebe. Uvědomujte si dopady, které vaše jednání s ostatními může mit. Protoze to neni jenom sranda. Nikdy nebyla. A nebojte se říct si o pomoc, vy to zvládnete“... celý text
— book_bee

---

Je to jenom sranda

„S příběhem Sam, Aarona a Mii… mám takový hořkosladký vztah. Kniha se četla jedním dechem, ale v prvních 2/3 knihy jsem neměla moc pocit, že bych se na hrdiny nějak emocionálně navázala. Množství problému a krizí, které museli hlavní hrdinové mi přišlo celkem přemrštěné - chápu, asi za tím stála snaha upozornit na problémy současnosti v rámci jedné knihy, ale tady to bylo přepísknuté: PPP, šikana, rozvrácená rodina (adopce, nezájem rodičů, rozvod…), závislost, vitiligo (depigmentace), toxická maskulinita, tělesná dysmorfie, vztahy, finanční problémy… Téma, které knize v ovšem velice oceňuji, protože mám pocit, že ani v knihách ani na veřejnosti se mu nedostává dost prostoru je problematika „mužství“. Často slýcháváme, jak neférové očekávání má vůči ženám společnost, ale když se podíváme na to, co se čeká od „správného chlapa“, tak můžeme narazit na stejný problém. Jsem proto moc ráda, že tomuto dala autorka v knize prostor. Každopádně poslední část knihy byla skvělá, pomalejší tempo příběhu dovolilo, abychom víc nahlédli do hlav a životů postav a nakonec se vše vyrýsovalo v povedený závěr. Od začátku jsem předpokládala, jak kniha dopadne a opravdu tomu tak bylo (i když jsme se k tomu konci dopracovali jinak, než jsem si myslela, bonusové body za překvapení). Závěrečná řeč Sam byla dobrým zadostiučiněním všem záporákům a přihlížečům. Sečteno podtrženo - pokud vás baví heavy contemporary, přečtěte si i tento příběh. Za zaslání knihy děkuju Humbooku #humbookblogeri.“... celý text
— baru_lienka

---

---

Je to jenom sranda

„Za knihu na recenzi děkuji @humbook #humbookblogeri. Kdybych dávala knihám hvězdičky za obálky, kniha by jich dostala pět. Ale i když obálka je nádherná, bohužel tady ji obsah zkrátka neodráží. Hvězdu si ode mě kniha vysluhuje za čtivost. Čistě co se stylu psaní týče, ten je příjemný, svižný, postrádá obvyklé debutové nedostatky. Druhou hvězdu ode mě kniha dostala za pár částí v poslední třetině, kdy naplno otevřela pár vážných věcí a i když je to celé zcela očividná hra na city, pár pasáží dokázalo vzbudit trochu emocí, i když prakticky skrze osobní zkušenosti. Za co knize musím hvězdu strhnout, jsou problematiky, jimž se věnuje. Nechápejte to špatně: hodně vyhledávám heavy contemporary (i když tohle se zpracováním tváří spíš jako feel-good) s vážnými tématy. Jenže tady máte tři vypravěče, na relativně malém rozsahu pro tolik vypravěčů, a každý z nich řeší hned několik problémů a potíží, ať už fyzického nebo psychického rázu. Ano, život člověku občas naloží vskutku hodně, ale knižní praxe je někde trochu jinde: tím, kolik toho autorka postavám na daném rozsahu naložila, je tím kniha doslova překombinovaná. Nic, vůbec nic se neřeší do hloubky, všechno zůstává až neuvěřitelně povrchní a za mě nedostatečně zpracované. Zatímco sama autorka se v poděkování přiznává k inspiraci knihou An(n)a., která je zjevná, úplně stejně si mohla přečíst i Cool Girl!, díky čemuž se mohla nejen vyvarovat zjevné podobnosti, ale i jinak a ne tak podobně zpracovat soutěž středoškolské popularity. U postav ještě zůstaneme, protože další hvězdu musím strhnout právě za postavy. Každý můžeme mít zkušenost samozřejmě jinou, ale nejen praxe šikany, ale i chování celkově tady odpovídá mnohem spíš podobě děcek na základní škole, na střední se to posunuje úplně jinam. Postavy jsou jako jejich problémy: ploché, s minimálním vývojem, těžko znatelným charakterem. Na stržení poslední hvězdy se podílí hned několik věcí. Zcela zjevně umělá hra na emoce, která za mě těžce selhala. Text působí zmanipulovaně. Nedomyšlenost několika záležitostí. Opakovaně přehršel nedostatečně upravovaných problémů včetně duhové orientace snad u každého trochu důležitého. A samozřejmě chyby; nejen chybějící uvozovky, ale hlavně zjevná neschopnost používat správně přivlastňovací a vztažná přivlastňovací zájmena. Němčina je krásný jazyk, ale tady jsme pořád v češtině. A tohle jde ve velkém na vrub i nakladatelství. Jo, a taky to zbytečné množství prázdných stran, které mohly být věnované rozpracování vážných témat. Je super, že se autorka pustila do něčeho takhle velkého, ale je to až moc velké na to, aby to bylo ucházejícně zpracované na rozsahu a bohužel tady vše sklouzlo k takové povrchnosti, nerealičnosti a neuvěřitelnosti, že jsem uvažovala, jestli nezůstat u hvězdy pouze jedné.“... celý text
— Milka73

---

Je to jenom sranda

„Tato recenze se mi nepíše snadno, tak začneme tím, co bych chtěla ocenit: 1. obálka (nečekala bych, že tato barevná kombinace může fungovat - Adéla je kouzelnice), 2. odvahu autorky (zpracovává těžké otázky). Teď bude nutné vysvětlit, proč knize dávám nakonec nízké hodnocení: 1. počet vypravěčů - jsou tři a kniha je pro ně (bohužel) krátká. Nejvíce mi vyhovovaly kapitoly z pohledu Aarona. 2. překombinované a povrchní - je to opravdu škoda! Někdy méně je více a tady v tomto případě to platí dvojnásob! Autorka si mohla některé další problémy, diagnózy atd. nechat pro případné další knihy, kde by se jim mohla také věnovat do hloubky. Takto dostaneme obří horu čehosi, co nestíháme zpracovat, protože se objevují další a další věci... je to škoda. 3. skoky - sotva čtenář zvládne pochytit, co má každá z postav za problém, tak jsme hozeni do úplně jiného období, které opět trvá krátce a my nemáme šanci se zde moc rozkoukat, protože skáčeme do přítomnosti a hned na to i k jinému vypravěči. Toto nemám ráda. 4. psychologie postav - příběh se odehrává na střední škole, ale chování postav odpovídalo spíše dětem na základce. I ta šikana... pokud jste si prošli šikanou, tak tomuto příběhu prostě nebudete věřit. 5. poznámky pod čarou - nic ve zlém, ale pokud nejde o odbornou knihu, tak poznámky pod čarou v beletrii nemají své místo. 6. prázdné stránky - Zbytečně vypuštěný prostor, kde se mohlo ještě něco odehrávat... 7. hra na city - cítila jsem, že text se snaží ve mně vyvolat silné emoce, ale docílil spíše opaku... mezi mnou a příběhem vznikla hradba, přes kterou jsem se nemohla dostat. Tady mám body, za které může spíš redaktor... 1. jazyk - tady mohl korektor/redaktor ještě zasáhnout a něco poupravit, protože místy jsou ty věty takové zvláštní... těžkopádné. 2. font a velikost písma - místy nejednotný (jiná velikost písma atd.). Závěrem... pokud se vám líbila kniha Cool Girl!, tak budete s knihou spokojeni. Pokud čekáte hlubší příběhy, které s vámi otřesou... mrkla bych po jiných titulech.“... celý text
— cestina_s_linus

Žánry autora

Literatura česká Pro děti a mládež Dívčí romány

Štítky z knih

Luxová je 0x v oblíbených.