• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Je to jenom sranda - Blanka Luxová

Heavy contemporary ze střední od vítězky 7. ročníku soutěže Hvězda inkoustu. Na střední škole Abrahama Lincolna byla vyhlášena soutěž krásy a talentu. Její ví... detail knihy

Nové komentáře u knih Blanka Luxová

Je to jenom sranda

„Poznámky pod čarou jsem teda v beletrii ještě neviděla xD to tam nemá co dělat, nevím, jak to mohl někdo dovolit. Pardon, ale to jsem prostě musela říct. Knížka mi přijde jako kdyby ji psalo dítě na základní škole. Sice je prostřední středoškoláků, ale sakra... Ta šikana je fakt jak od malých dětí. Takhle se to na střední neděje xD Co se mi líbilo, byla myšlenka. Ale jinak se to snažilo až moc působit jako nějaké psychologické dílo, což asi není úplně špatné, ale dělo se toho tam až moc a byl malý prostor na vše. Kdyby autorka měla možná více zkušeností se psaním, více by se rozepsala nebo by to nějak lépe podala. Teď už mi přijde, že jsem hodně tvrdá, ale nechci chodit kolem horké kaše.“... celý text
— NatyČte

---

Je to jenom sranda

„Tahle kniha byla všechno, jenom ne sranda. Soutěž krásy a talentu donutí studenty přihlásit se z různých důvodů - nedostatek peněz, touha po popularitě, nebo respektu. Rozhodně to ale není jednoduchá cesta, protože se každý ze tří hlavních postav potýká v osobním životě s vlastními démony. Já to překombinování naprosto chápu - kniha nemá být příběhem dokonalých, psychicky vyrovnaných, instagramově krásných lidí. Má být příběhem, který poodhalí strachy a bolesti, které si lidi v sobě nesou. Ať už je to PPP, vitiligo, toxická maskulinita, nebo špatný rodinný stav. Nutno podotknout, že velkou roli v tomto porovnávání se v této knize (i reálném životě) má i šikana. Zřejmě to byla pro mě nejhorší část knihy. Hnusné posměšky a nadávky, které člověk slyší od ostatních, a pak si je tak nějak přivlastní a začne jim věřit. Kniha má tak dvě dějové linie, které se mezi sebou proplétají - soutěž, ve které chtějí tři hlavní postavy uspět, a jejich osobní životy, vyprávěny v přítomnosti, ale i v minulosti. Jediné, co mě ma knížce zarazilo, byla slepota lidí vůči Sam, která trpěla PPP. Dostala se na 36 kg a nikdo ze spolužáků nic neřekl - uměla to dobře skrývat? Nosila velké mikiny a volné kalhoty? Jak je možné, že si toho nikdo nevšiml? A občas mě zaskočil anglický výraz, který by se ale určitě dal přeložit do češtiny a i se používá - ale je pravda, že dnešnímu slangu na střední už nerozumím a možná, že se právě ty zmíněné anglické výrazy prostě mezi studentama používají víc. Kniha by měla být povinnou četbou na SŠ. Několikrát jsem u ní brečela. Byla emotivní, hořká a silná. https://www.instagram.com/p/C99rCMPtILR/?next=%2Fkerr.cani%2F“... celý text
— kerr.cani

---

Je to jenom sranda

„4,5*/5* Čtivá a hluboká kniha, která si výhru literární soutěže opravdu zasloužila, a je škoda, že se jí nedostává více pozornosti. Příběh je plný těžko řešitelných problémů, se kterými se dnešní společnost setkává až příliš často. Postavy je řeší po svém, ale celkem uvěřitelně. Super děj, super postavy a super situace. Autorce vysekávám poklonu za skvělý příběh. Jediné, co mě na knize vyloženě zklamalo, je slovosled. Zní, jako kdyby autorka překládala z cizího jazyka, a redaktor a korektor odvedl i špatnou práci z hlediska chyb v textu. Doporučuji, hlavně pokud máte rádi heavy contemporary a nejste nejcitlivější povahy :)“... celý text
— MollyCornelia

---

---

Je to jenom sranda

„Co jednomu se líbí druhý nenávidí. Aneb oblíbená hláška nic není pro všechny anebo 100 lidí 100 chutí? To jsou všechno věty, které se mi vyrojily v hlavě po přečtení některých recenzí. Tak se pojďme podívat, proč a co si o celé knize vlastně myslím. V první řadě se mi moc líbí samostatné zpracování, kdy nás příběhem provází tři hrdinové a občas je kapitola z pohledu toho a podruhé zase z pohledu někoho jiného. Dávalo to za mě prostor k tomu, abychom si vytvořili vztah ke všem hlavním postavám a zároveň, když nám jedna nesedla, tak jsme tam pořád měli ještě ty dvě. Mojí nejoblíbenější se stala Sam, která to prostě měla asi z mého pohledu nejtěžší? Druhou věcí, co se mi moc líbila, ale často to vidím vytýkané je jakási překombinovaní aneb tři postavy a každá má svého vnitřního a svým způsobem i vnějšího démona. Upřímně? Autorka se netají tím, že všechny postavy něčím trpí, takže ano do knihy jsem šla s tím, že jsem předem věděla, že každá ta postava má nějaký problém tudíž to za mě osobně není mínusem. Ba naopak, ať už si to chceme anebo nechceme přiznat každý z nás více, či méně něčím trpí anebo ho sužuje nějaký problém jen to někdo dává najevo a druhý ne, takže to, že se zde každá postava s něčím potýkala mi přišlo naprosto lidské. Moc oceňuji i poznámky pod čarou od samotné autorky, které nám vysvětlují určité termíny s kterými jsme se do teď nesetkali a mi to tak nemusíme dohledávat nikde jinde. Dalším za mě opravdu velkým bonusem jsou telefonní čísla na linky důvěry, které se v knize nachází, protože kde sakra jinde než v knize pro dospívající by měli být? Co se samotného děje týče, tak ten mi připomínal dost různé filmy a seriály ze střední americké školy. Takové ty u kterých člověk vypne a zasměje se, což bylo za mě taky super, protože toho trpění a kousání nehtů jsme si užili v té hlavní dominantě knihy, kterou tvoří bezesporu postavy a psychologie. Za mě osobně tedy rozhodně velké doporučení někomu, kdo se chce nenásilnou formou dozvědět něco více o různých mentálních, ale i ojedinělých onemocnění. /“... celý text
— Vruznychsvetech

---

Je to jenom sranda

„Jsem velmi vděčná, že u nás takovéhle knihy mohou vycházet, protože si myslím, že naše společnost to potřebuje. V této knize se vyskytuje spousta těžkých témat, člověku je během čtení až do breku a to jen díky tomu, jak skvěle jsou vykreslené postavy. Ano, občas mi přišlo, že by bylo lepší, když by měla jedna postava ,,jen" jeden problém, protože takhle to někdy působilo trochu nedořešeně... Neskutečně se mi líbilo zapojení modelingové soutěže a obálka knihy je geniální. Autorka má velký potenciál a já doufám, že se brzy dočkáme dalších příběhů.“... celý text
— Fortuna7