kerr.cani
komentáře u knih
Mohla bys být krásná
Holly Bourne
Povinná četba pro ženy. Jakože fakt.
Máme v dnešním světě právo vlastní volby? Můžu být krásná i bez úprav, makeupu, nejnovějšího oblečení a hubeného těla? Tento feministický román popisuje zdánlivě jiný svět, který se ale až přliš podobá tomu našemu. Autorka používá své výrazy, jejich význam
vám ale rychle dojde. Čím déle čtete knihu, která má být jakousi fikcí, ale vy v ní vidíte reálný svět, tím více je čtení děsivé. Příběh je psaný dvěma pohledy - Belle a Joni, které nemůžou být více rozdílné. Když se jim ale postupně začnou prolínat jejich cesty, dojde jim,
že se jedna od druhé můžou hodně naučit. A že možná nic v jejich světě není takové, jak se může zdát.
Zjednodušeně si čteme příběh zakládající se nad absurditou dnešní doby. Za standard krásy je považováno specifické tělo a obličej, ženy chtějí vypadat upraveně, ale ne moc, být přirozeně krásné, ale s pomocí různých procedúr, které často nejsou pro tělo prospěšné. To vše jen pro to, aby se zalíbily mužům, kteří chtějí mít doma krásku, která je ale přirozeně
krásná, bez úprav. Muži jsou také ovlivňování p*rnem, které jim ukládá, že si ženy užívají násilí a k se*u jednoduše patří. Jsme manipulování do toho, že máme svobodu v našich rozhodnutích, ale stejně jde jen o manipulaci a nic neděláme dobrovolně a proto, že
chceme.
Kniha v sobě skrývá něco mnohem hlubšího, než jak se na první pohled může zdát. Je sice určena mladším čtenářům, ale já si myslím, že právě ti starší v ní dokáží najít mnohem víc pravdy a nutí nás to k přemýšlení nad tím, zda to, co se svým vzhledem děláme, skutečně
chceme. Kniha je plná skrytých filozofických myšlenek, na které hned tak nezapomenete.
www.instagram.com/kerr.cani
Twisted Love: Láska na ostří nože
Ana Huang
To, že existuje série Twisted, která má krásné obálky, jsem věděla. Měla jsem ale spíš za to, že to jsou romantické pohádkové příběhy plné sladkých klišé. Proč mi nikdo neřekl, že to tak vůbec není?
Avyn bratr Josh odjíždí do zahraničí, a proto požádá svého nejlepšího kamaráda, aby na Avu dohlédl. Jenže ta ho nemůže vystát, Alex je jejím naprostým opakem. Je chladný, což zní pro ní a její partu tří kamarádek jako pořádná výzva - musíš docílit toho, aby projevil emoce!
Co se ze začátku zdá jako vtipná knížka, tak rozhodně nekončí. Bála jsem se, jakým jednoduchým směrem se bude děj ubírat a víc jsem se mýlit nemohla. Ava s Alexem k sobě postupně začnou něco cítit. Jenže jsou tak odlišní. Navíc má každý z nich svou černou minulost, se kterou se musí naučit žít.
Alexova láska je obsese, Avu chce mít jen pro sebe a dává jí to náležitě znát. Spicy scén jako takových tam moc není, ale jejich chemie je cítit v celé knize. Chování Alexe bych ale radši ponechala na papíře
Víc než jejich románek mě upřímně bavili jejich drama v životě na pozadí knihy. Rozhodně bych si přečetla i další jejich společný život a těším se na druhý díl popisující druhou z kamarádek.
https://www.instagram.com/kerr.cani/
Dvojí život
Jana Poncarová
Často se snažíme utéct skrz knihy do jiných světů. Až s přečtením Dvojího života mi došlo, že někdy není na škodu, když při čtení zůstaneme v tom našem světě - jen se posuneme třeba o pár desítek let zpátky. Naše minulost je totiž to, co utváří náš současný svět. Jako člověk narozený ve 21. století vím o komunismu ukrutně málo. A to si nemyslím, že by náš dějepisář na základce byl špatný. Jen se klade větší důraz na mamuty a Kleopatru, než na to, v jak nesvobodné zemi se u nás v předchozích letech žilo.
Julie žije s otcem, komunistickým funkcionářem a matkou, která v sobě nemá ani špetku mateřské lásky. Její prioritou jsou housle, na které je nucena hrát nudné sovětské skladby, ačkoliv ona prahne po moderní hudbě. Když pak potká Romana, který nosí roztrhané džíny a hraje na kytaru a má úplně jiný pohled na svět, začne chápat, že s názory jejího otce vlastně vůbec nesouzní. Místo chození na hodiny houslí tajně chodí na zkoušky jejich rockové kapely, ve které kromě Romana a jí jako zpěvačky figurují Ráďa a Zdenda. Touží po tom zahrát si na nějakém koncertě, nebo si jich aspoň užít jako diváci, ale i to je riskantní. Julie se čím dál víc snaží vzdorovat komunistickému režimu, což jí díky otci za jejími zády prochází, ale ne navždy - a ona se musí rozhodnout, jak dlouho ještě tenhle dvojí život snese.
Kniha se i přes náročné téma čte lehce. Autorka používá květnaté popisy míst i postav, což čtenáři pomůže rychle se dostat do příběhu. Téma komunismu je popsáno nenásilnou formou bez složitých vysvětlení a v propojení s příběhem, který probíhá na pozadí knížky, tak vzniká skvělé dílo, které pomůže přiblížit tuto dobu. Nikdy jsem podobnou knihu nečetla a pravděpodobně bych normálně sáhla po něčem jiném, ale občas je fajn zkusit něco jiného, než normálně - a zrovna tohle rozhodně doporučuju. Knížka ve mně zanechala nejen po čtení, ale i po něm dost silné emoce, což je pro mě u čtení nejdůležitější. Rozhodně na ni jen tak nezapomenu - a to je podle mě znakem dobré knihy.
https://www.instagram.com/kerr.cani/
Kavárna s vůní perníčků
Laurie Gilmore
Pravděpodobně vám vůbec nemusím tuhle podzimní cozy comfort knihu představovat, protože je jí naprosto plný bookstagram i booktok. Kniha naláká už jen svojí obálkou, která je krásná jak v českém, tak původním provedení. Možná jste postřehli i lehkou kontroverzi kolem názvu knihy, která v původním znění měla dýňové koření (včetně dýní na obálce i uvnitř knihy, protože jimi byla vyzdobená kavárna a o laté s dýňovým kořením byla zmínka několikrát), ale naši překladatelé se rozhodli pro kavárnu s vůní perníčků, což evokuje spíše zimní čtení - a já bych upřímně byla trochu zklamaná, kdybych si knihu nechávala až na zimu, protože podzimní atmosféra z ní doslova čiší.
Jeanie převezme malou útulnou kavárnu po své tetě zrovna ve chvíli, kdy se cítí ve své práci naprosto vyhořelá. Její šéf dostal infarkt, ona ho našla a poznamenalo jí to natolik, že byla přesvědčená, že musí zpomalit, nebo se jí stane to samé. Sotva co vkročí do kavárny, začnou se dít divné věci, slyší zvláštní zvuky a bojí se - a Logan, sexy farmář bručoun, jí navrhne řešení - přijď na městskou radu a pověz tam o tom ostatním! Nedělám si srandu, tahle zápletka na začátku knihy způsobila, že jsem nevěřícně kroutila hlavou a přemýšlela, co jsem to právě rozečetla. Jeanie se do Logana okamžitě zamiluje a i on do ní - a na městské radě i všichni přítomní vidí, jaká jiskra mezi nimi přeskočila. Bohužel já tu jiskru moc v průběhu knihy neviděla, asi jsem zvyklá na jiné vibes u dvou zamilovaných lidí.
Obě hlavní postavy mi ze začátku přišly charakterově velmi podobné, měla jsem pocit, jako by autorka nedokázala postavy oddělit a vybudovat jim vlastní charaktery a místo toho se držela jednoho společného. Během čtení jsem narazila na pár věcí, které by mi v reálném světě asi nedávaly smysl a protože jsem realista a nad vším moc přemýšlím, rušilo mě to od čtení a tak nějak dost otravovalo. Po dočtení jsem vzhlédla od řádků a pronesla tiché “meh. Jakože... ano. Dobrý příběh. Podzimní útulné prostředí. Jednoduché postavy. A velmi předvídatelný děj a nic, z čeho bych si sedla na zadek.
https://www.instagram.com/kerr.cani/
Komfortní deník
Áňa z papíru
V dospělosti často zapomínáme na to, že čas od času potřebujeme zpomalit, že občas můžeme dělat něco kreativního a něco jen pro naše potěšení. A když mi přišel #komfortnidenik a já se zabalila do deky, zapálila si svíčky a celý večer vyplňovala kvízy, psala roztomilý nápisy a lepila samolepky, tak hezky mě to pohladilo po duši, že jsem ani netušila, jak dobrou náladu z toho můžu mít
A teda ta podzimní atmosféra (jak venku, tak v deníku) je prostě k těmto cozy aktivitám jako dělaná.
Deník je rozdělený podle ročních období, přičemž začíná právě mým milovaným podzimem. Je plný tipů na knihy, filmy, recepty, výlety a kreativní tvoření. Jsem si jistá, že i člověk, který není úplně kreativní, se v deníku vyřádí a najde si svůj styl, stránky jsou samy o sobě krásně barevné a nemusím tak s každou novou stránkou začínat úplně od nuly.
Příliš pozdě
Colleen Hoover
Po poslední knize od CoHo Nikdy, nikdy jsem se zařekla, že už si od ní nic nepřečtu. Samozřejmě jsem to nevydržela a jakmile viděla tuhle novinku, odhodila jsem vše doposud rozečtené a pustila se právě do Příliš pozdě.
Nelze jí odepřít, že se její příběhy vždy čtou velmi dobře. Žádné složité popisy, dlouhé konverzace, náročné zápletky. Je ale pravda, že si do každé své knihy bere těžké téma, které se právě skrz příběh snaží přiblížit mladším čtenářům (nebo si aspoň myslím, že cílí spíše na mladší).Tento příběh není výjimkou.
Sloan žije se svým přítelem Asou v domě, který slouží jako drogové doupě. On sám je dealer a ke Sloan se chová velmi majetnicky a agresivně. Ona s ním ale zůstává z jednoho prostého důvodu – její postižený bratr potřebuje platit zdravotní péči, kterou si ona (narozdíl od Asy) nemůže dovolit.
Když se na hodinách španělštiny objeví Carter, Sloan okamžitě zaujme. O to horší je pak zjištění, že je taky drogový dealer a pracuje pro jejího přítele. To ještě neví, že ve skutečnosti je to agent v utajení. A ona se do něj zamiluje. Ale tím se může odstartovat velmi nebezpečný trojúhelník.
Tahle kniha rozhodně nebyla tou nejlepší, kterou jsem od ní četla, ale hodnotím ji pozitivně. Mám ji ráda jako odpočinkovou četbu, když nemám chuť na nic složitého, ale zároveň nechci nic s přílišnou romantikou a erotickými scénami. Nečekejte román, který vám změní život, ale počtení to bylo fajn.
www.instagram.com/kerr.cani
Nepříliš šťastná rodina
Shari Lapena
Mé první setkání s autorkou a rozhodně velmi podařené. Vím, že je velmi oblíbená a i u nás v knihovně po ní často čtenáři sahají opakovaně, tedy ten, kdo přečte jednu, si jde i pro další - naprosto to teď už chápu.
Poté, co byli manželé Mertonovi zabiti po rodinné večeři se svými třemi dětmi a jejich partnery, začíná zamotané vyšetřování vraždy, které jako by snad nemělo konce. Každou chvíli měli nejen vyšetřovatele pocit, že vraždu spáchal někdo jiný - i já jsem si nebyla až do konce jistá a nedočkavě otáčela stránky, abych se s každou další přesvědčovala o tom, že to byl určitě zase někdo jiný.
Ani jsem si nevšimla, s jakou rychlostí se kniha čte, Lapena rozhodně umí psát čtivě a tak jako svižně, neměla jsem pocit, že by se děj v nějakou chvíli táhl. Délka byla tak akorát, knihu jsem po dočtení zavřela s pocitem, že tohle bylo super čtení a navnadilo mě na přečtení si něčeho dalšího od ní.
Pokud hledáte fajn thriller/detektivku, kterou máte za dva večery přečtenou, neproplétáte se složitými popisy vyšetřování a s napětím skáčete po řádcích, abyste už konečně věděli, kdo to udělal, rozhodně sáhněte po této knize.
Najdete mě na:
www.instagram.com/kerr.cani
Láska na hraně
Penelope Douglas
Tohle byl jeden velký horečnatý sen. A jestli jste do téhle ujetiny zamilovaní, jste divní a nemáte vkus na knižní p*rno.
Sedmnáctileté Tiernan zemřou oba rodiče a ona je nucená na několik týdnů (než oslaví osmnáctku) odjet k nevlastnímu bratrovi otce Jakeovi, který žije na samotě u lesa v horách, daleko od města. Jeden jeho syn Kaleb nemluví a mizí v lesích na několik dnů, aby přitáhl zpátky celý zakrvácený s ulovenou zvěří. Druhý syn Noah má každý večer v posteli jinou. Podle autorky je ale zřejmě nadržené úplně celé město, při prvním seznámení se Cici jí okamžitě začne navrhovat trojku (šíleně touží po Kalebovi) a pak po ní pomalu skočí kluk z města, který si ujíždí na hodnocení holek a jí jako čerstvé maso musí mít taky.
Všichni ve městě se chovají, jako by kluci Van der Bergovi byli nejlepší alfasamci v širokém okolí a ženy jim padaly do kufru auta samy. Problém byl, že já si je dle popisu představila jako urostlé chlapy s flanelovou košilí, kteří mají mastné vlasy svázané v drdolu, smrdí potem a dřevem a ráno snídají půlku bochníku chleba se salámem a zapijí to pivem.
Když začne sněžit a na půl roku je počasí uvězní v baráku (sice několikrát zmíní vlastnictví sněžného skútru, ale ten je zřejmě do města nedoveze) začne si užívat se strýcem. Když se ale na několik dní strýc z baráku vypaří, zůstane s bratranci sama a co jiného ve třech dělat, než na to společně skočit? Nikomu ale koneckonců nevadí, že se tam tak různě střídají, přece jen to jsou muži prahnoucí po tom, co je jim přirozené.
Erotika v knize sice je, ale až asi po 280 stránkách. A nejsem si jistá, jestli těch pár scén (doslova si teď vybavím asi tři) stálo za to čtení všech 536 stran příběhu, který mi prostě připadal tak divný, až mi to skoro ani ty erotické scénky nezachránily.
Nevím, kde bych těch pět hvězdiček měla v recenzi vzít, protože za mě to byl velký podprůměr a po Troufalé vášni propadák.
Další recenze:
www.instagram.com/kerr.cani
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
V prvním díle jsem měla problém s tím, že jsem se jednoduše nedokázala rozhodnout, zda mě kniha bavila nebo ne. Prvních několik set stran jsem měla pocit, že si čtu poměrně pěkný fantazy příběh, ale tu šílenou bombu, o které všichni na sociálních sítích mluvili, jsem jednoduše neviděla. Ten zvrat na konci prvního dílu byl ale tak šokující, že mě to okamžitě přesvědčilo k přečtení pokračování.
Ten druhý mě ale bavil téměř od začátku (což byl oproti jedničce pokrok) a ke konci jsem nemohla knihu odložit. Člověk se čtením tak nějak prokousává do jejich světa, začíná chápat různé spojitosti a hledá si tam ty svoje postavy. Já konečně pochopila, proč tolik žen propadlo kouzlu Rhysanda (nejsem, sakra, vůbec jiná…). Celá kniha byla plná akce, zvratů a napětí a nebyla chvíle, kdy bych se u knihy nudila, kdy by mi přišly scény zbytečně dlouhé. Feyre a to, jak objevovala svou magickou moc a učila se s ní pracovat byla skvělá. A ten konec mě opět opravdu šokoval, vystřídaly se u mě během těch pár stránek snad všechny emoce
Sérii ACOTAR snad ani nemusím doporučovat, je to nejznámější fantasy série a tu oblíbenost naprosto chápu.
Další recenze:
www.instagram.com/kerr.cani
Láska na oko
Lauren Asher
Druhý díl trilogie, který pojednává o druhém ze tří bratrů - tentokrát v hlavní roli protivný a drsný Declan. Jeho asistentka, která se pro něj obětuje ve všech ohledech, mu najde manželku, která si ho má vzít za účelem naplnění jeho dědictví. Manželka to ale těsně před svatbou odřekne a tak se dostává na scénu právě Iris, která se role manželky ujme za ní (jsme opět u toho, že pro něj udělá cokoliv).
Narozdíl od většiny názorů, které jsem četla, se mi více líbil první díl, ale to jen proto, že jsem si jednoduše Rowana zamilovala víc. Declan byl na mě až moc tvrdý a protivný, rozhodně bych neměla tolik trpělivosti, jako Iris. Jeho styl mluvení a to, kolikrát v knize udělá stejnou chybu - tedy že se zachová jako idiot a uvědomí si to příliš pozdě - prostě zapříčinilo to, že mi začal být v druhé polovině knihy protivný a neměla jsem na něj nervy. Neumím si představit, že bych zvládla ten nápor emocí, kterými si Iris musela projít.
Knihu jsem si užila, autorka má moc pěkný styl psaní, lehce se dostanete do příběhu a nechce se vám ho opouštět. Během celé knihy se objevilo pár poměrně peprných erotických scének, které ale hezky sedly a rozhodně zde nebyly na škodu. Vzájemná přitažlivost těch dvou rozhodně byla očividná a celý příběh to tak příjemně vzpružilo.
Příjemný, hezký příběh, moc doporučuji! U prvního jsem se zasmála víc, u tohoto mi naopak bylo kolikrát smutno. Těším se, čím mě autorka překvapí u třetího dílu.
Nikdy, nikdy
Colleen Hoover
Často vidím, jak se u CoHo rozdělují čtenáři na ty, kteří ji milujou a na ty, kteří jí nesnáší. Já jsem od ní četla čtyři knížky, které mě vždy naprosto pohltili - jednu jsem četla cestou na festival a posledních pár stránek dočítala ve čtyři ráno v metru cestou zpátky, když ostatní pospávali. Já potřebovala vědět, jak to dopadne
Když pak někteří hodnotili její tvorbu negativně, absolutně jsem to nechápala, ale můžu vám říct, že kdyby tohle byla první knížka, kterou si od ní přečtu, už bych si žádnou jinou nepřečetla. Neplechu podle mě dělá i to, že knihu napsala kromě ní i Tarryn Fisher. Spoluautorství knihy podle mě prostě dělá neplechu.
Příběh je vyprávěný na střídačku po kapitolách z pohledu Charlie a Silase. Oba v jeden okamžik ztratí paměť a společně se snaží zjistit, co se to děje a proč - a hlavně, jak z toho ven. V Silasově posteli se najde krev, je očividné, že mezi jejich otci byl nějaký velký spor a Charlie se ze zbohatlického života ocitne v malém domku s matkou alkoholičkou a tátou ve vězení. Celá knížka byla naprostá bomba, četla se skvěle a postupně to nabíralo ma obrátkách - abych zjistila, že na konci nic nezjistím. Zůstala spousta nezodpovězených otázek a závěr, který mě absolutně neuspokojil. Jsem naštvaná, protože takhle skvělá knížka by si prostě zasloužila lepší konec. V každé knize, kterou jsem četla, byl skvělý zvrat, skvělé vysvětlení, dlouho jsem ji nedostala z hlavy. Tohle byl obří propadák. Těžko se hodnotí, protože jsem si četbu knihy strašně užila, ale ten konec úplně zdegradoval celý zážitek. Dávám tak 2,5 což není graficky proveditelný.
Není úniku
Yrsa Sigurðardóttir
Konečně dobrej thriller, ze kterého mě mrazilo! (Přesně tak, jak slibuje už obálka knihy). Ponuré prostředí Islandu. Vyvražděná zbohatlická rodina. Divní sousedé. A rodinná tajemství, která by tajemstvími měla zůstat.
V knize sledujeme dvě dějové linky - první vyprávěná z pohledu Sóldis, která do rodiny přijela dělat chůvu. To je ta část, kdy si utváříte aspoň drobný vztah s hlavními postavami (ačkoliv víte, že všichni zemřou, ale i tak). Tahle část byla poněkud milá, ale čím hlouběji jsem proklouzávala do příběhu, tím temnější se jejich životy zdály. Druhou dějovou linku tvořilo vyprávění z pohledu vyšetřovatelů vražd, a protože je to první díl nové série, mohli jsme nahlédnout i do kousku osobních životů vyšetřovatelů, kteří na nás budou čekat i v dalších dílech.
Kniha se četla sama, je napsaná moc pěkným stylem, který mě pohltil a od začátku jsem byla nadšená. Rozhodně musím sklonit autorce poklonu, protože složitost a propletenost všech vztahů a vražedného případu byla naprosto šílená. Rozhodně to za mě nebylo odpočinkové čtení, některé pasáže jsem si četla dvakrát, abych je pochopila a i přesto, že jsem měla v průběhu čtení nějaká podezření na to, kdo by mohl být vrahem, byla jsem naprosto vedle (a o to víc byla ze závěru překvapená).
Thrillery jsem kromě těch od McFadden dlouho nečetla, ale z pohledu čtenáře, který má obecně rád napětí, tajemno a strach můžu říct, že kniha měla tohle všechno a já v konečném důsledku byla spokojená.
Pokud se chcete bát a zároveň se v těchto teplech zchladit, Yrsa rozhodně bude tou správnou volbou - a já už se moc těším na další díl série.
https://www.instagram.com/p/C-QbJeAtD-s/
Je to jenom sranda
Blanka Luxová
Tahle kniha byla všechno, jenom ne sranda. Soutěž krásy a talentu donutí studenty přihlásit se z různých důvodů - nedostatek peněz, touha po popularitě, nebo respektu. Rozhodně to ale není jednoduchá cesta, protože se každý ze tří hlavních postav potýká v osobním životě s vlastními démony.
Já to překombinování naprosto chápu - kniha nemá být příběhem dokonalých, psychicky vyrovnaných, instagramově krásných lidí. Má být příběhem, který poodhalí strachy a bolesti, které si lidi v sobě nesou. Ať už je to PPP, vitiligo, toxická maskulinita, nebo špatný rodinný stav. Nutno podotknout, že velkou roli v tomto porovnávání se v této knize (i reálném životě) má i šikana. Zřejmě to byla pro mě nejhorší část knihy. Hnusné posměšky a nadávky, které člověk slyší od ostatních, a pak si je tak nějak přivlastní a začne jim věřit.
Kniha má tak dvě dějové linie, které se mezi sebou proplétají - soutěž, ve které chtějí tři hlavní postavy uspět, a jejich osobní životy, vyprávěny v přítomnosti, ale i v minulosti. Jediné, co mě ma knížce zarazilo, byla slepota lidí vůči Sam, která trpěla PPP. Dostala se na 36 kg a nikdo ze spolužáků nic neřekl - uměla to dobře skrývat? Nosila velké mikiny a volné kalhoty? Jak je možné, že si toho nikdo nevšiml? A občas mě zaskočil anglický výraz, který by se ale určitě dal přeložit do češtiny a i se používá - ale je pravda, že dnešnímu slangu na střední už nerozumím a možná, že se právě ty zmíněné anglické výrazy prostě mezi studentama používají víc.
Kniha by měla být povinnou četbou na SŠ. Několikrát jsem u ní brečela. Byla emotivní, hořká a silná.
https://www.instagram.com/p/C99rCMPtILR/?next=%2Fkerr.cani%2F
Přísně tajný spolek svérázných čarodějek
Sangu Mandanna
Jediná negativní věc na téhle knížce byla ta, že jsem si ji nenechala na podzim. Samotný děj se totiž odehrává právě v tomto ročním období a ve spojitosti s čarodějnickou tématikou, bylinkovými čaji a vřelou rodinnou atmosférou je to kombinace, kterou si prostě chcete na podzim nechat.
Ze začátku jsem přemýšlela, zda mě kniha zvládne svým pomalým a klidným příběhem upoutat. Moje předchozí přečtené příběhy prostě měly spád a drama, což v této knize úplně nečekejte. Je to feel-good román, který pohladí po duši a navodí příjemnou podzimní atmosféru (opět jsem u toho, že to v létě ve 30 C prostě nechcete).
Jsem si jistá, že kniha je tak oblíbená, protože je jednoduchá. Klidná. Milá. Má málo postav, celá se vesměs odehrává na jednom místě a od začátku tušíte, kam bude příběh směřovat, ale i tak si tu pomalou cestu užíváte.
Dávám jí čtyři hvězdičky, šla jsem do příběhu bez nějakých větších očekávání a byla jsem mile překvapená, jak hezky se mi kniha četla. Pár filozofických myšlenek a krásná ořízka už jsou jen takovou třešničkou na dortu.
Výzva sluneční královny
Nisha J. Tuli
Dejte dohromady ACOTAR, Selekci a Hunger games a vyjde vám tato kniha. Deset dívek soutěží na život a na smrt - Respektive soutěží o to, stát se manželkou Slunečního krále a získat úžasnou moc a magii.
Lor, Hlavní hrdinka příběhu, která je po několik let uvězněna v žaláři, je unesena a přivedena do pro ní naprosto cizí země. Nikdo jí nic nevysvětlí, všichni jsou k ní přespříliš milí a ačkoliv v jednu chvíli zuří a žadoní o vysvětlení, proč jí unesli a co s ní plánujou udělat, v druhé chvíli nemůže odolat králi, naprosto okouzlujícímu a sexy alfasamci, který se po ní sápe od první chvíle, co ji spatří a rozhodně nešetří komplimenty na její osobu, ačkoliv ji vůbec nezná.
Jednotlivé výzvy, kterých se uchazečky účastní, za mě nebyly napsány rozhodně nijak napínavě, Lor měla procházet jakýmsi výcvikem, ačkoliv o tom v knize moc zmínek vlastně nebylo. Nemůžu si pomoct, ale král Atlas byl za mě divně slizká postava, která byla od začátku svým chováním k Lor podezřelá, Lor zase byla svým charakterem pro mě naprosto nepochopitelná - když si představím, že bych byla unesená do cizí země, kde by mě v podstatě bez vysvětlení šupsli do nějaké jejich zvrácené výzvy o post královny, necítila bych ke králi (tedy k pořadateli) lásku ani chtíč a jakési pouto, které ona zřejmě cítila.
Kdybych nečetla knihy, které jsem zmínila na začátku, možná bych ten názor měla poněkud jiný, ale takhle jsem v knize jednoduše nenašla nic nového a necítila jsem tem wow efekt. Nemůžu dát víc než dvě . Až vyjde druhý díl, zkusím, jak bude pokračovat, ale tohle za mě bohužel slabé.
https://www.instagram.com/p/C9fjvNptlCs/
Unesená
Elizabeth Gilpin
Pravdivý příběh vyprávěný dnes již dospělou a úspěšnou ženou o jejím dospívání, kde rodiče nechali převzít ruku nad výchovou “nápravné zařízení pro děti a dospívající. Nebylo to poprvé, kdy jsem o těchto šílenostech slyšela - doporučuji dokument od Netflixu s názvem Nepolepšovna, kde se dozvíte naprosto přesně, jak tento systém fungoval a že šlo jen o past na rodiče, jak z nich vytáhnout co nejvíce peněz, zatímco jejich děti v podstatě bojovali o vlastní život.
Samotný příběh byl vyprávěný až z podivem dobře, protože autorka dokázala skvěle popisovat z pohledu patnáctileté dívky a bylo pro mě překvapením, kolik pocitů a drobností jsi ze své minulosti pamatuje. Kniha se i přes své velmi smutné téma četla opravdu dobře a rychle. Po celou dobu čtení jsem se nejvíc těšila na nějaké ohlédnutí zpět do minulosti a i na to, jak toto trauma z dospívání ovlivnilo její dosavadní život. Toho jsem se ale ke své smůle bohužel vůbec nedočkala, protože závěr obsahoval jen pár stran, které ale vůbec neodpověděly na otázky, které jsem si kladla po celou dobu čtení já. Odpustila rodičům? Dokázala se s nimi nadále bavit, bavila se s nimi někdy o tom, co si prožívala? Napadlo jí školu zažalovat, nahlásit to? Kniha slibuje její pohnutou cestu z traumatu, kterou jsem tam ale vlastně nenašla - nebo aspoň ne v takové míře, aby mě uspokojila a zodpověděla na mé (poměrně zásadní, řekla bych) otázky.
Knize dávám tři , protože ano, bylo to zajímavé čtení, příběh rozhodně traumatizující, ale pro mě nic, k čemu bych se v budoucnu vrátila.
https://www.instagram.com/p/C9XB-2cNbZH/
Troufalá vášeň
Penelope Douglas
V první řadě jsem nečekala, že se na konci rozbrečím. V druhé řadě jsem od knihy neměla žádné velké očekávání a realita naprosto předčila všechno, co jsem si prvních pár stran myslela.
Jordan jde na svoje narozeniny sama do kina, protože její nezodpovědný sobecký přítel nemá stejný vkus na filmy, jako ona. (a nemá ani v nejmenším chuť jí tím udělat radost). V kině potká muže, ke kterému si shodou okolností přisedne. Ani po tom, co z kina odejde, na něj nemůže přestat myslet. O to větším překvapením pak je, když zjistí, že ten tajemný muž je otec jejího přítele, který jim nabídnul bydlení u něj v domě, aby si mohli našetřit na společnou budoucnost.
Začíná to jako klišé, ale sakra, tohle byla jízda od začátku do konce - a tím nemyslím jen erotická! Naopak mě překvapilo, že první polovinu knihy nepřišel žádný náznak intimností a děj byl sám o sobě zajímavý a tak hezky plynul. S Jordan toho navíc máme dost společného (třeba i lásku k růžové barvě), což je pro mě důležité k tomu, abych knihu s chutí dokázala číst.
Kromě neuvěřitelné chemie, kterou mezi sebou měli, jsem v knize viděla i hlubší myšlenky - je reálné mít vztah s mužem o tolik let starším? Co přijde za pár let? Navíc to, aby je nikdo neodhalil, mělo opravdový důvod, takže v jednu chvíli mě kniha donutila odložit ji a přemýšlet nad tím hlouběji. Byla jsem knihou úplně pohlcená a nemohla se dočkat, až ji zase vezmu do ruky.
Seminář
Mats Strandberg
Skupina kolegů přijede do chatové osady uspořádat seminář o kontroverzním stavebním projektu, který vzbuzuje různé pocity jak u místních obyvatel, tak u zaměstnanců.
První polovina knihy poodhaluje problémy, které panují mezi kolegy, také ale jejich tajná přání, nesnášenlivost, nebo naopak tajnou lásku. Musím přiznat, že první polovinu knihy, tedy asi 200 stran, jsem měla smíšené pocity ohledně toho, zda pokračovat ve čtení, nebo knihu odložit. Nemohla jsem se začíst, byla jsem zmatená z toho, co si kdo myslí, kdo to vůbec zrovna je, postavy byly jen málo vykresleny a měla jsem pocit, že o nich vlastně vůbec nic nevím. Když pak v druhé polovině knihy začal ten masakr, nedá se říct, že by mě to zasáhlo tolik, jako kdybych si stihla k postavám vytvořit nějaký vztah.
Ke konci to ale byla pořádná smršť a nemohla jsem se odtrhnout, takže jsem knihu přečetla za dva večery - a ten druhý si náramně užila.
Nedokážu dát knize víc, jak tři hvězdičky, protože ačkoliv byl závěr a ta hororová část velmi dobrá, první polovina knihy se za mě moc táhla a neodnesla jsem si z ní tak příjemný zážitek, jako kdybych už od začátku byla do knihy ponořená stejně, jako na konci.
Dobré vibrace, dobrý život
Vex King
Moc příjemné čtení. Na to, že mám poměrně dost knížek tohoto typu přečtených a nové mě nebaví, protože člověk zjistí, že se prostě po nějaké chvíli opakují, tato mi přinesla do mnoha situací jiný vhled a můžu jí doporučit :)
Láska mezi řádky
Lauren Asher
Zajímavé prostředí, se kterým jsem se doposud v knize nesetkala, bylo příjemným překvapením a ozvláštněním scén, které se odehrávaly v práci. Ze začátku mi přišly postavy k sobě až moc protivné, nechápala jsem, kde se v nich bere ta zlost, se kterou k sobě navzájem oba komunikovali, ale během knihy, která byla perfektně napsaná, jsem se do děje rychle ponořila a na Rowana a Zahru si udělala úplně jiný názor.
Moc se těším na druhý díl, knížka je odpočinková a místy dost vtipná, čtení jsem si užila.