Vruznychsvetech komentáře u knih

Šikana. Změna školy. Přátelé, kteří nejsou takoví jací se zdají být. Pocit méněcennosti a ještě mnohem více pronásledují Eriku, hlavní hrdinku, průběhem celého příběhu.

Upřímně? Je to příběh, který si nebere v těchto věcech servítky. Autorka je popisuje naprosto syrově a díky Ich formě a střídání pohledů se zdá, jako kdyby nám to celé vyprávěla nejlepší kamarádka. Popisy emocí, na kterých je celý příběh víceméně založený nám ukazují jak bezmocní jsme, nikdo z nás jí nemůže pomoc i když bych chtěl, kolikrát se mi chtělo až hlasitě zaklít. Holka, co to sakra děláš? Proč se necháváš takhle ničit? Byly asi nejčastější věty, které se mi honily hlavou.

Co se té příběhové stránky týče, tak mi přišlo, že nebyla nijak obsáhlá. Celé se to motalo kolem jedné věci a sem tam se přidalo něco, co to doplnilo či trošku rozbilo. Ze začátku jsem s tím měla trochu problém, přišlo mi že se neustále točíme v kruhu a nikam se to neposouvá, pořád jsem čekala, kdy přijde ten opravdový příběh, kdy se začne něco dít a my jako čtenáři poznáme více. To se nestalo. Nebo ne tak úplně, brzy mi došlo, že se toho asi nedočkám a změnila přístup ke knize. Díky čemuž jsem si to ve finále opravdu užila.

Jako velký plus vidím uvedení nouzových linek, linek důvěry ať už v podobě webových stránek anebo telefonních čísel. Přijde mi, že to té knize přidalo zase něco na víc, stejně jako komiksy, které se objevovaly sem tam. Tvořila je hlavní hrdinka a kreslila si v nich takové své alter-ego, což dohromady moc hezky fungovalo s celou myšlenkou příběhu... Že někdy člověk musí napsat nejdříve konec, aby zjistil, kde začít...

Za mě osobně tedy / a velké doporučení všem, co nepotřebují nutně silnou zápletku, ale mnohem více si užívají nimrá ní se v pocitech.

POKUD SI ZROVNA NEPROCHÁZÍTE HEZKÝM OBDOBÍM, TAK SI PŘEČTĚTE VAROVÁNÍ NA ZAČÁTKU A ZVAŽTE ZDA SE DO PŘÍBĚHU CHCETE POUŠTĚT

21.11.2024

Tak jako k Berušce od počátku patří sedm teček, tak k Ruby zase Hart. A že je to sakra pravda. Představte si ty nejvíce ikonické páry, které ze všeho nejvíce zbožňujete v příbězích a rozdělte je. Zničil vás konec Titaniku? Pak tohle vás zničí zaručeně taky.

Autorka nám sice už na začátku prozradila, že jeden z nich zemře, ale to co nás čeká dál je jízda plná ne tak úplně druhých šancí, vnitřních bojů a poznávání sebe samých.

Kniha je založena na emocích a ty za mě fungují na jedničku. To s jakou uvěřitelností se autorce podařilo popsat všechny ty středoškolské trable, psychiku dospívajícího člověka je až neuvěřitelné. Sedíte, čtete a máte pocit, že se bavíte s nejlepšími kamarády, že s nimi popíjíte na párty anebo prožíváte první lásku společně s vaší nejlepší kamarádkou.

Celému příběhu zároveň dominuje anděl, který tomu celému dodává takové to nevšední kouzlo. Který z toho dělá mnohem více než dojemný, romantický příběh pro dospívající.

Co se týče romantické linky, tak za mě osobně je skvělá. Líbí se mi celý ten něžný nádech spřízněných duší a ten začátek plný friends to lovers, ale zároveň i ten zbytek, kdy ona je pro něj pořád tou Ruby, kterou tak miluje a nikdy milovat nepřestal, jenže on pro ni už není tím Hartem, koneckonců jak by taky mohl, když nevypadá, tak jak by vypadat měl. Líbilo se mi sledovat tu snahu o sblížení a s napětím jsem očekávala zda si to Ruby uvědomí.

K postavám jsme se lehce vyjádřila už výše, nicméně jsou neskutečně realisticky popsané. Prochází si (alespoň většina) tím, čím si prochází běžní středoškoláci. Zároveň je zde ale skvěle vykreslená psychologie toho, jak různé osobnosti prožívají odchod milované osoby. Líbí se mi, že zde najdeme stejně jako v realitě hned několik charakterních typů.

Co se za mě osobně povedlo, ale úplně nejvíce je konec, který ve mě zanechal spoustu otázek na které vlastně odpověď z příběhu mám, ale stejně si říkám PROČ? JAK? KDY? A to přesně očekávám od něčeho čemu dávám / i když tady by si to vzhledem k příběhu zasloužilo mnohem více 5

*Za knihu v rámci #spoluprace děkuji @cosmopolis_cz

5 18.09.2024

Přestaň mi lhát je YA thriller odehrávající se ve dvou časových rovinách a zároveň i vyprávěn z dvou až příliš rozdílných pohledů.

Ve vypravování se střídají dvě sestry. Nora a Sofie. Nora je typická americká snaživka a dle slov ostatních i šprtka, která je odhodlaná pro svou budoucí kariéru na vysoké škole udělat cokoliv. Oproti tomu její sestra Sofie je tanečnice, vždycky ta populární holka, co chodí s populárním klukem a je tak trošku sluníčkem i v té největší bouřce. Všichni jí zbožňují a ona zbožňuje pozornost. Autorce se skvěle podařilo vykreslit obě hlavní hrdinky, kdy každá z nich má nějaký cíl a během příběhu si projdou určitou změnou, tak že ani jedna není stejná jako na začátku.

Co se postav týče, jsou tohle ale jediné dvě postavy, které tam jsou nějak více vykresleny a nezdají se být navíc. Ty ostatní nemají téměř žádnou osobnost, nemají své vlastní cíle a ani se zdá, že koníčky. Jsou tam tak trochu jenom proto, že tam být musí, aby příběh dával smysl. Výjimkou je tedy ještě Garrett, který se tam jako takový moc nevyskytuje a známé ho spíše z vyprávění a vzpomínání.

Prostředí však vykreslila dokonale. Postavy nejsou zbytečně vyspělé a dělají takové ty občas až příliš typické průsery. Zabývají se tématy, kterými by se zabývat měli a autorka sem dokonce protlačila i nějakou tu heavy část v podobě šikany a následného (ne) řešení, což dodávalo celému příběhu na uvěřitelnosti.

Ta kriminální linka mi přišla, ale spíše tuctová. Nic extra originálního jsem nedostala. Na druhou stranu se to, ale podle anotace ani nedá očekávat, takže kniha v tomhle určitě splnila, co slibuje. Ale podle recenzí ostatních i ocenění, kterým se kniha pyšní jsem čekala tu všude slibovanou čtivost, které jsem se já osobně nedočkala. Přišlo mi, že se autorka zbytečně často opakuje a točí v kruhu. Že nám jednu informaci předává zbytečně obsáhle. To možná způsobilo i mojí chuť chtít přeskočit kapitoly z pohledu Sofie, které byly na můj vkus zbytečně ukňučené a protahované. Naopak Nory pohled jsem si užívala.

02.08.2024

Co jednomu se líbí druhý nenávidí. Aneb oblíbená hláška nic není pro všechny anebo 100 lidí 100 chutí? To jsou všechno věty, které se mi vyrojily v hlavě po přečtení některých recenzí. Tak se pojďme podívat, proč a co si o celé knize vlastně myslím.

V první řadě se mi moc líbí samostatné zpracování, kdy nás příběhem provází tři hrdinové a občas je kapitola z pohledu toho a podruhé zase z pohledu někoho jiného. Dávalo to za mě prostor k tomu, abychom si vytvořili vztah ke všem hlavním postavám a zároveň, když nám jedna nesedla, tak jsme tam pořád měli ještě ty dvě. Mojí nejoblíbenější se stala Sam, která to prostě měla asi z mého pohledu nejtěžší?

Druhou věcí, co se mi moc líbila, ale často to vidím vytýkané je jakási překombinovaní aneb tři postavy a každá má svého vnitřního a svým způsobem i vnějšího démona. Upřímně? Autorka se netají tím, že všechny postavy něčím trpí, takže ano do knihy jsem šla s tím, že jsem předem věděla, že každá ta postava má nějaký problém tudíž to za mě osobně není mínusem. Ba naopak, ať už si to chceme anebo nechceme přiznat každý z nás více, či méně něčím trpí anebo ho sužuje nějaký problém jen to někdo dává najevo a druhý ne, takže to, že se zde každá postava s něčím potýkala mi přišlo naprosto lidské.

Moc oceňuji i poznámky pod čarou od samotné autorky, které nám vysvětlují určité termíny s kterými jsme se do teď nesetkali a mi to tak nemusíme dohledávat nikde jinde. Dalším za mě opravdu velkým bonusem jsou telefonní čísla na linky důvěry, které se v knize nachází, protože kde sakra jinde než v knize pro dospívající by měli být?

Co se samotného děje týče, tak ten mi připomínal dost různé filmy a seriály ze střední americké školy. Takové ty u kterých člověk vypne a zasměje se, což bylo za mě taky super, protože toho trpění a kousání nehtů jsme si užili v té hlavní dominantě knihy, kterou tvoří bezesporu postavy a psychologie.

Za mě osobně tedy rozhodně velké doporučení někomu, kdo se chce nenásilnou formou dozvědět něco více o různých mentálních, ale i ojedinělých onemocnění.
/

1 04.06.2024

Detektivka, co je svým způsobem psychologický román? Tak nějak by se dala snad definovat tato kniha. Setkáváme se zde s hlavní hrdinkou, která před nějakou dobou zabila své přátele, jenže za to nikdy nebyla odsouzena. Protože na to, aby mohla být odsouzena musí stanout před soudem a na to, aby mohla stanout před soudem musí být hlavně vzhůru. Což jak velmi brzy zjistíme je zde trošku problém.

Co všechno se během spánku může stát? A je to ve všem opravdu takové jaké se to celou dobu zdát být? Odpověď je není. Ve skutečnosti, když si myslíte, že něco víte naprosto přesně a už nic vás nemůže překvapit se to celé o 180° otočí a vy teprve poté zjišťujete, že doopravdy nevíte vůbec nic.

V knize se vyskytuje neskutečně moc psychologických a filozofických úvah, které to celé zajímavě provazují a zároveň tomu minimálně za mě osobně dávají nějakou tu přidanou hodnotu.

Co se mi už tolik nelíbilo byli občas až příliš popisné a neskutečně zdlouhavé popisy, které se vyskytovali především z počátku. Vlastně chápu, že se nám to snažil autor zřejmě, co nejlépe nastínit a vysvětlit, abychom si to dokázali celé živě představit, ale trochu mi tam chyběl prostor pro vlastní fantazii.

Pro změnu, ale musím vypíchnout postavy, které zde byly za mě osobně opravdu skvěle vykresleny a zpracovány.

Čím se kniha blížila ke konci tím více gradovala a stupňovala napětí. V tu chvíli jsem si celý příběh začala užívat naplno a uvědomila si, že první půlka je zkrátka trošku slabší. A jelikož je to za mě tak nějak půl na půl rozhodla jsem se pro 3 z 5

Paní Jara je fantasy kniha s obrovským přesahem. Kniha otvírá hned několik důležitých témat o kterých je důležité mluvit! Můžeme se zde setkat s narážkami na vzhled, pohlaví, či intelekt. Otvírá se zde problém násilí i sexuálního obtěžování, ale to takovou formou, že to skvěle zapadá do příběhu a nepůsobí to stylem, že to tam autorka dala jen proto, aby tam něco takového bylo.

Hlavní hrdinka Star rozhodně není dokonalá. Není to typická YA hrdinka. Neleží jí u nohou desítky mužů ani nevyhrává soutěže. Nebojí se vyjádřit nesouhlas, poslat někoho do míst kam ani slunce nesvítí anebo je-li to nutné někomu pořádně natáhnout.

V knize se setkáváme s různorodými prostředími, které jsou od sebe natolik vzdálené, že působí jako kdybychom se ocitli v jiném světě. Vidíme jak to funguje u chudých, v ústavech, ve školách, v opuštěných oblastech i mezi onou vyvolenou elitou. Dává nám to tak kompletní náhled na prostředí, což nám pomůže si zase o něco více připadat jako kdybychom v tom světě skutečně žili a zažívali stejná dobrodružství jako hlavní hrdinové.

Pokud očekáváte chronologický děj u kterého budete už od začátku vědět, co přesně a jak bude, tak jste šíleně na omylu. Vy vlastně tak nějak podvědomě tušíte a znáte všechny podstatné informace, ale to po celou dobu čtení nevíte a až skoro na konci celého příběhu vám to celé sepne dohromady. To už za sebou, ale máte minimálně tři infarkty z věcí o kterých jste neměli ani nejmenší tušení!

Takže ano, Paní Jara je naprosto skvělá knížka, která si rozhodně zaslouží pozornost. 5 z 5 a nesmím zapomenout zmínit boží romantickou linku, kterým já neholduju, ale tady byla

3 12.04.2024

Tohle byla pecka! Když se mi naskytla možnost přečíst si rukopis této fantasy, tak jsem byla z počátku skeptická. České prostředí? Zima? A hlavně, když jsem zjistila, že tam půjde dost o lásku byla jsem poměrně nedůvěřivá, neboť se romantickým knihám docela vyhýbám. Ale víte co? Tady byla ta romantická linka, tak strašně hezky napsaná, že to bylo něco, co jsem si na knize zamilovala! A jo, až si zase budu chtít přečíst něco romantického s přidanou hodnotou sáhnu po re-readingu. Celý svět byl postaven samozřejmě na smyšlené ledové zemi, dalších speciálních a různě zaměřených oblastech a pak českém prostředí, což bylo osvěžující. Kniha na mě po dobu čtení házela takové ty dvory vibe, ale bylo to celé takové pohádkovější a milejší. Zároveň, co jsem dost ocenila, tak zde nebyli vykreslovány sexuální scény atd... Postavy? Skvělé! Žrala jsem je všechny včetně záporáka! Líbí se mi, že autorka ukazuje, že věci, make-up, paruky... nemají gender a je tudíž jedno, kdo je využije, což v literatuře moc nepoznáváme! Prostě a jednoduše, co to tady okecávám určitě to mělo své mouchy, ale ty jsem ochotná přehlédnout, protože to bylo boží! Nemohla jsem se od toho odtrhnout a zároveň, když to skončilo věděla jsem, že chci další díl! Takže rozhodně 5 z 5 a všechny Áji ze všech různých světů moc doporučují!

DOPORUČENÍ:
A komu, že to tedy doporučují? Nejraději bych řekla všem a taky to řeknu. Všem! A teď konkrétně? Líbili se vám Dvory? Anebo se vám líbil jejich nápad, ale přišli vám moc jako rudá knihovna? Pak se vám bude líbit i toto!

5 12.04.2024

Kdyby zvířata mohla mluvit naším jazykem a my jim rozuměli určitě bychom zjistili, že naším uším unikl nespočet kouzelných příběhů, jako třeba ten o TULENÍ VÍLE.

Píseň moře je příběh o lásce dvou sourozenců a velkém prokletí. Příběh o nadpřirozených bytostech i těm nám ze všeho nejbližších a to lidech. Máme možnost nahlédnout pod pokličku křehké dětské psychiky. Co obzvlášť oceňuji je tempo celého příběhu. I když děj díky krásným obrázkům rychle plyne, tak charakteristickým vlastnostem a obecně práci s nimi je věnovaná podstatná část příběhu.

Jak to dopadá, když je jedno z dětí protěžováno? Je role staršího bratra a tudíž ochránce opravdu tím po čem malí kluci touží ze všeho nejvíce? Může být pes lepším přítelem než mladší ségra a jak celý děj ovlivní konzervativní babička, které záleží na vzdělání, vychování a zdraví jejích nejmenších vnoučat?

Nadpřirozené bytosti nám dodávají pocit jaké si nereálnosti schované v lidském světě. Já osobně jsem si některé z nich vykládala jako pokušitele, zahleděné do sebe a prahnoucí po vysvobození. Příběh poukazuje na ztrátu a na to, že cítit emoce může kdokoliv bez ohledu na věk nebo pohlaví.

Na konci knihy na nás čekal slovníček cizích slov, které se v příběhu sem tam vyskytly i text písně kolem, které se celé naše putování točí.

Já osobně jsem z celého příběhu naprosto nadšená. Nejen díky nádherným ilustracím, ale zejména díky skvěle vykresleným charakteristickým vlastnostem.

Nejvíce si myslím, že příběh ocení mladší čtenáři a nebo ti, jež už znají animovanou adaptaci. Stejně jako jsem byla nadšená z Vlkochodců jsem nadšená i z Písně moře, neboť v obou příbězích jsem našla něco více než jen pohádku a krásné obrázky. Za mě určitě 5 z 5 a velké doporučení!

1 25.03.2024

Kniha bojovníci s nicotou mě vrátila v čase o několik let do zadu. Do chvíle, kdy většina z nás četla Selekci a Hunger games s Harry Potter. Byli populární dystopie typu Divergence a letěla Legenda. Zkrátka taková ta doba, kdy spousta z nás začínala číst anebo objevovat krásu Young adult literatury a byla nadšená snad z úplně všeho, co zrovna vyšlo. Neměli jsme toho moc načteno a tudíž ani naše nároky nebyly nijak velké oproti dnešní době.

Bojovníci s nicotou mi svým příběhem, atmosférou, ale i postavami připomínají právě tuto dobu. Je to milé, oddechové čtení, při kterém občas nevíte, co se stane a jindy to tušíte od samého začátku. Obecně bych neřekla, že je to nějak těžce napsané a pro někoho, kdo začíná s YA fantasy anebo nehledá nic s přidanou hodnotou je to ideální kniha. Je to hezky napsané, má to nápad, děj i zápletku a postavu, kterou si buď zamilujete anebo ji nemusíte.

Pokud však máte načteno, hledáte něco už lehce složitějšího, tak si myslím, že vás bojovníci bohužel nenadchnou. V knize se objevují nějaká ta klišé a ve směs nepřichází s ničím až tak originálním, aby si z toho zkušenější čtenář fantasy sedl na zadek.

Pokud však máte mladšího sourozence a chtěli byste, aby zažil podobný pocit, jaký jsme zažívali při prvním větším čtení my, pak tím, že sáhnete po této knize rozhodně neuděláte krok stranou.

Já osobně k ní mám postoj neurazí nenadchne, ale dokážu si představit, že kdybych se ke knize dostala jako mladší hltala bych každou stránku a chtěla vědět mnohem více.

1 26.01.2024

Posmrtný život. Téma, které mě osobně něčím neskutečně baví a zajímám se o něj. Láska přes hranici světů je jak už název napovídá romantická kniha s ojedinělou romantickou linkou. Mimo to, že se jedná o slowburn prochází láska mezi životem a smrtí.

Hlavní hrdina Ryder mi byl od začátku sympatický. Líbily se mi jeho myšlenkové pochody a zajímalo mě, co dalšího vymyslí. Bavilo mě číst o jeho minulosti i o jeho zájmech v součastnosti. Jenže nikdo není dokonalý a tak i on měl věc, která mě po čase začala neskutečně vytáčet. Jeho neúnavné vzdychání a prahnutí po jedné konkrétní ženě bylo po čase už hrozně otravné.

Jako velký bonus téhle knihy beru styl psaní. Bylo to napsané velmi jednoduše a čtivě. Stránky i kapitoly ubíhaly rychle a nutilo tě to číst dál.

Zároveň celá myšlenka toho posmrtného světa, která by klidně mohla být o neviditelnosti reálných lidí mi přišla zajímá hlavně v tom, jak na to koukaly i jiné neživé bytosti.
Ta radost z toho, když hlavního rodinu někdo konečně viděl byla nepopsatelná. Líbilo se mi, že i když dělal něco, co nebylo třeba úplně morálního, tak si uvědomoval že to není správné.

Za mě osobně to byla zajímá knížka pro asi spíše mladší YA čtenáře, kteří toho třeba nemají ještě tolik načteno anebo si nelibují ve složitých a spletitých fantasy při kterých musí hodně uvažovat. Tohle je spíše taková oddechovka se zajímavým světem a za mě osobně hezky popsanou slowburn.

Ač název samotný zní Němé duše, já vám zde povím pouze o jedné. Té své, protože přesně tak bych svou duši teď mohla popsat, jako němou.

Spousta otázek ji momentálně sužuje, ale jakoby jí něco bránilo v tom je vyslovit. Spousta informací, které si momentálně skládají svou mozaiku v jeden ucelený obraz a ona snažící se porozumět všemu, co se na popsaných stránkách odehrávalo. Spousta pocitů, co se láme přes sebe a navzájem se jeden o druhý rozbíjí teď dominují nejen její podstatě, ale i mé hlavě.

Drsná a nelítostná fantasy, která nám ukazuje daleko větší zrůdy než si dokáže stvořit naše vlastní fantazie. Ojedinělé prostředí, které vás svou atmosférou donutí přemýšlet nad tím zda džungle je opravdu tím místem, kde byste měli cítit strach. A jestli bubáci pod postelí nejsou ve skutečnosti jen předzvěstí toho, že ani vlastní lože není vždy úplně bezpečným místem.

Dospělácká fantasy, která vás přesvědčí o tom, že pod označením Fantasy se skrývá mnohem více než víly, upíři a čarodějky, jak tomu bývá poslední dobou zvykem.

Více pohledů, jakoby nám dovolovalo cestovat myslí několika důležitých lidí najednou a dávala nám tak oproti postavám důležitou výhodu. Styl psaní, mě okamžitě vtáhla a já po chvíli přestala vnímat, že je to jen fikce. Zvykla jsem si na postavy a chtěla vědět více. Připadala jsem si jak v příběhu několikrát zmiňovaná matka, připadala jsem si jako vyvolená, co dostala možnost sledovat něco posvátného. Nemůžu říct, že bych rozuměla každé postavě a každému poznatku a činu, co se rozhodla udělat, protože tak tomu není ani v reálném světě, ale můžu říct, že jsem si cestu tímto světem neskutečně užívala.

Pod pojmem užívala se neskrývají jen kladné emoce, nýbrž i ty záporné. Několikrát jsem cítila nenávist vůči některé postavě a jejímu chování, několikrát jsem cítila smutek nad osudem, který byl již předem předurčen.

Mnohokrát jsem cítila radost prostupující celým mým tělem i pocit zadostiučinění, když se ukázalo, že na každého nakonec čeká, co si zaslouží.

I přes skvělé popisy místa a atmosféry, jsem však několikrát dostala něco s čím jsem naprosto nepočítala. Zvraty byly podstatnou součástí příběhu a že jich zde nebylo málo. Kolikrát jsem si myslela, že přesně vím, co se stane vždyť jsem to sledovala snad ze všech možných úhlů pohledu a nakonec se stalo něco naprosto jiného. A to bylo to, co mi neustále bralo slova z úst a já se čím dál tím víc stávala jen další němou duší z příběhu, kterou teď ještě nějakou dobu určitě budu. Troufám si říct, že tento příběh semnou bude ještě chvíli žít než konečně pochopím všechna jeho poselství a to je to, co si představuji, že bych od knihy měla dostat. Nedostala jsem jen příběh s kterým jsem strávila pár dnů než jsem ho dočetla. Získala jsem něco více.

3 11.11.2023

(SPOILER) Ve dne dívkou, v noci vlkem. Ve dne knihomolkou, v noci bojovníkem. Každý z nás ať už vědomě, či nevědomě určitě po něčem toužil. Možná jste si přáli stát se někým jiným? Možná jste si přáli stát lepší verzí sebe samého. Anebo se vám něčí charakter, superschopnost líbila natolik, že jste se po ní též zatoužili. Vždy to, ale vedlo k nějakému kladu.

Hlavní hrdinka Mebh má taky svou zvláštnost, svou superschopnost, kterou ona sama bere jako výhodu. Váží si jí a neměnila by, je hrdá na to kým je a je hrdá i na své lehce specifické přátele. Díky ní, můžeme sledovat, že být jiný není špatné a může nám pomoci uvědomit si, že každá naše výjimečnost nás dělá o něco více důležitějšími pro tuto společnost. Na druhé straně máme pohled, tolik typický pro většinovou společnost. Cokoliv je jiné se stává automaticky děsivým, nechtěným a něčím navíc. Jak to tak bývá neexistují kompromisi a autorita si potřebuje nutně dokázat, že je něčím více než ve skutečnosti je.

Po celou dobu můžeme sledovat i jeden velký sen. Sen mladé dívky, co byla vytržena z vlastního prostředí, které jí bylo tak známo. Vidíme pohled dítěte, co netouží po ničem více než trávit čas se svým otcem, jako tomu bylo dříve. Sledujeme dítě po kterém chtějí ať se přizpůsobí jiným pravidlům a jiným podmínkám víceméně ze dne na den. Slibují jí za to, že zde pak v bezpečí bude moc zůstat i nadále. Nikoho nezajímá, že potom vlastně vůbec netouží, že netouží být vojáčkem v jejich hře a mnohem raději rozjede svojí vlastní i když se z počátku zdá býti skoro nemožnou, či velmi obtížnou.

Dostáváme náhled na to, jak dospělá duše přihlíží na tu dětskou. I když se tváří, že je chápavá opak je pravdou. Jakmile jde do tuhého věří raději jiným dospělým než, aby si připustil že dětská fantazie sice je kolikrát velká a plná neexistujících příšer, ale mnohokrát, že se v ní skrývají i ty příšery až příliš reálné.

Vlkochodci jsou svojí grafikou naprosto nádherným dílem. Na první pohled vhodným pro děti, svým skrytým poselstvím si myslím, že zaujme i ty starší.
Za mě bezpochyby 5 z 5 a velké doporučení!

2 23.09.2023

Šla jsem do toho s tím, že nemám ráda upíry a nemám teda velká očekávání a dostala jsem skvělou parodii na Stmívání, která mě reálně bavila číst. Líbil se mi systém, kterým fungovala akademie a i to řekněme povrchní rozdělení, které nám bylo vysvětleno. Líbilo se mi, že si to tak nějak nenápadně dělalo srandu z toho, co jsem na Stmívání tak moc neměla ráda. Řekla bych, že to dokázalo využít potenciál a proměnit slabiny stmívání, které pro mě osobně mělo v něco navíc.

Hlavní hrdinka byla tak naivní, že jste jen čekali, kdy spadne do průseru a pak když jí ozářilo jste byli nadšený. Hlavní mužský hrdina mi přišel mnohem zajímavější než diamantový Eda a co bylo za mě naprosto skvělý na touze byly vedlejší postavy. Ať už se jedná o sestřenici, co působí jak Rainbow Dash z poníků anebo záporačku, co měla vibe jak Lia z berušky a černého kocoura, akorát mnohem více promyšlenějšího back story.

Minulost postav je tady vykreslena poměrně bohatě. Odkrývá se nám postupně a i když hlavní hrdinka se občas chová dost nelogicky vzhledem k tomu, čím si prošla vlastně si na to zvyknete a svým způsobem mi to přidávalo lehce na uvěřitelnosti, protože ač si teď z domova říkáme jak je to naivní, kdo z nás by se tak taky občas nezachoval?

Velký plus je pro mě i vykreslení prostředí a celého světa. Dokázala jsem si představit, jak co vypadá a vžít se více do děje. Rozhodně to není žádná těžká literatura, ale jako zajímavá fantasy oddechovka mi to přišlo super. Řekla bych, že nesmíte očekávat, že dostanete něco tak geniálního jako byl pán prstenů a podobně, protože tak to není, ale pokud hledáte něco u čeho se zasmějete a nechcete číst jen feel good contemporary, tak tahle romfantasy je podle mě skvělou volbou.

12.09.2023

Neobyčejná, tak nějak by se dala tahle dystopie nazvat. Zpočátku mi trvalo než mě vtáhla, přišlo mi zvláštní celkové uvažování hlavního hrdiny i používaný slang, bylo to něco na, co běžně zkrátka nejsem zvyklá.

Po nějaké době, mi to však začalo připadat jako automatické. Zvykla jsem si na to a svým způsobem jsem z toho byla neskutečně nadšená.

Co bylo hlavním tahounem téhle knihy, minimálně pro mě osobně je fakt, že autorka skvěle vykresluje prostředí. Kdy samotná kniha je rozdělena na takové čtyři větší úseky odehrávající se na jinačím místě.

Nico jako hlavní postava na mě působil zajímavě. Není to tak, že bych si ho vyloženě zamilovala, ale ani to není tak, že bych ho vyloženě nenáviděla. Popsala bych ho jako takového mladého filozofa. Dost se zajímal právě o otázky existence, žití, co je pouhá iluze a co nikoliv.

Pokud patříte mezi fanoušky ať už fantasy jako takové anebo dystopie, či sci-fi má tenhle příběh velký potenciál vás zaujmout. Pokud si ale přečtete raději nějakou romantiku najdete se zde taky.

Za mě osobně to bylo takové hezké vrácení do doby, kdy letělo Hunger Games, Divergence, Labyrint a ukázalo to dystopii zase v lehce jiném světle a modernějším pojetí. Za mě si příběh odnáší 4 z 5 a rozhodně velké doporučení.

*Za knihu děkuji v rámci spolupráce @humbook_blogeri #humbookblogeri

1 23.06.2023

(SPOILER) Oddechová letní romantika u které nemusíte moc přemýšlet abyste si jí užili. Jde zde převážně o tu zakázanou lásku, romantickou linku od nepřátelství k lásce a rozdíly mezi společenskými vrstvami.

Svým způsobem by se to tedy mohlo zdát jako naprosto nezajímavý, obyčejný příběh plný klišé. Ale tak to ve skutečnosti není. Mě osobně zaujala asi úplně nejvíce ta psychologie postav, kdy opravdu je každá jiná, každá si prochází svými specifickými problémy, které odpovídají jeho postavení. Občas mi to házelo vibe takové Barbie pro dospělé. A paní Rotierová působila přesně jako taková ta uklízečka a zároveň učitelka z Barbie a Mušketýři.

Hlavní hrdinka Donna je místy opravdu hodně naivní, ale můžeme se jí vůbec divit, když celý život vyrůstala ve zlaté kleci defakto odstřižena od normálního života a slyšela a znala jen takovou pravdu, kterou chtěli aby znala její otec a snoubenec?

Příběh je zajímavě podkreslen mafií i ne vždy úplně legalními úkony. Pokud vás tedy baví taková ta peprnější romantika, hate to love, mafiáni, bad boy a nevinná dívka a zároveň vás baví zkoumat psychologii postav, tak si myslím, že PROPAST MEZI NÁMI je kniha přesně pro vás.

Za knihu děkuji @knihydobrovsky

1 25.05.2023

Bylo to děsivé? Občas opravdu bylo. Možná bych se toho bála už z počátku, kdyby mi sedl styl psaní. Ten mi totiž z počátku skutečně opravdu nesedl.

Co bylo naopak naprosto skvělé, byly 3 dějové linky, které provázeli celý příběh. Postupně se rozvíjí až se nakonec spojí v jednu a vytvoří celkový okraj mrazivého příběhu.

Nejzajímavější byla stoprocentně ta se skupinkou, která nás brala společně na výpravu. Byla ta nejvíce dynamická a nebudu lhát chytala jsem z toho lehce Scooby vibe.

Svým způsobem jsme se na konci dostali rozuzlení, kdo je viníkem až na to, že vůbec, protože nám celou dobu hráli druhé housle duchařské příběhy, které tomu dodávali tu pravou mrazivou atmosféru.

Zní to zatím krásně ne? Až na to, že to má jeden velký problém. Celý příběh se víceméně točí v kruhu a opakuje stále dohromady ty stejné motivy. Takže za mě osobně spíše takový průměr s hezkou atmosférou.

1 03.05.2023

Fantasy inspirované svým způsobem skutečností. Neobyčejná hlavní hrdinka a hlavně neobyčejné jezero. Buďme k sobě upřímní, kdo kdy slyšel jezero mluvit? Co se mi na knize líbilo, že byla psaná tak nějak inteligentně. Svým způsobem se nejednalo jen o další oddechové čtení, ale mohli jste se dočíst i spoustu reálně zajímavých informací, které se vám mohou hodit. Ono už jen to, že je to inspirované reálným historickým prostředím vás nenásilnou formou donutí si něco málo zjistit anebo se dozvědět minimálně z knihy.

Co se jazyka týče, tak ten byl moc milý. Jednalo se tedy o knihu, která se čte pomaleji, protože se u ní musí sem tam přemýšlet a musí se hodně vnímat o čem autorka píše, převážně tedy ze začátku, abychom poté nebyli v knize úplně ztracený z těch všech postav, názvů a míst. Což ale rozhodně neberu jako mínus, prostě bych to označila za lehce těžší fantasy. Není to nic extra náročného jako Tolkien, ale zároveň to není ani typická odreagovačka jako třeba Sarah J. Maas, kde u toho nemusíme až tak přemýšlet.

Celou svou podstatou, dějem, místem, hrdiny na mě kniha působila a přirovnala bych jí k některým novodobějším fantasy ze slovanské mytologie. Takže pokud se vám líbila Dcera zimy, Světla nad močálem anebo něco zkrátka na tenhle styl, pak se vám Čarodějka od Jezera bohů bude líbit taky a za mě si odnáší krásné
4 z 5 a rozhodně se těším na další knihy od autorky, které do budoucna třeba vzniknou.

* Za knihu děkuju v rámci spolupráce autorce

1 09.01.2023

Pro čistě romantické duše, ta linka mezi Mattem a Erikem je naprosto sladká. Jde tam vidět, že se mají opravdu hodně rádi. Neskutečně se mi líbil přístup Erika k celé té věci ohledně melidie. Nemoci, která se neptá kolik vám je. Nemoci která se neptá kdo jste a co jste udělal. Nemoci, která vás poměrně rychle zničí aniž byste o to stáli.

Pro ty, co neholdují té romantice a hledají v knížce něco více, je to heavy contemporery. Dobře napsané heavy contemporery se skvělými postavami. Celkově nějaká ta psychologie ať už ohledně nemoci anebo toho jací kluci jsou je tam fakt dobře vykreslená a vy si můžete dokonalý obrázek o jejich povahách. Tak jako MALÝ PRINC je filozofická pohádka, tak tohle je filozofický příběh o lásce.

V příběhu najdete spoustu míst k zamyšlení a spoustu okamžiků, kdy se vám bude chtít plakat. Poznatek, já jsem šutr a nebrečela jsem ani jednou, protože možná více než smutek nad tím, že něco končí mě fascinovala ta vymyšlená nemoc a celkový postoj k ní a její průběh. Za mě opravdu skvěle napsaný příběh se skvělou myšlenkou a pointou, který obsahuje hned několik těžších témat a přidaných hodnot. Kniha je sice trošku pomaleji psaná a z počátku jsem se lehce ztrácela v ději, ale za mě rozhodně velké doporučení!

Knihu jsem četla v rámci #spoluprace s #humbookblogeri

09.12.2022

Abych byla upřímná, tak tahle kniha mi nesedla. Měl to být Thriller, který mi to moc nepřipomínalo, to ale nevyvrací rozhodně fakt, že knížka je čtivá, má zajímavé charaktery a ostatním se může líbit!

Kniha je psaná z pohledu několika postav, což tomu přidává na zajímavosti. Nedozvíte se tak pouze o tom jak to celé vidí hlavní hrdinka, která je skvělou novinářkou u které buďme si jistí, kdyby na nás měla vyhrabat nějakou špínu, tak by jí našla, ale i o tom jak to vidí mnohem více postav.

Možná je to tím, že tam není fantasy a pravděpodobně je to i psané pro starší čtenářky, nebo minimálně jinou cílovku do které jak jsem si bohužel ověřila nespadám na mě kniha nezapůsobila, tak jak měla...

1 03.12.2022

Není žádný tajemstvím, že jsem zrovna dvakrát moc různých detektivek, thrillerů pro YA čtenáře nečetla a možná proto jsem z téhle knihy byla tak moc překvapená.

Nebudu tvrdit, že se to čte nějak extra rychle, protože upřímně je to spíše naopak. Je to pomalá knížka, která nás má připravit na to, abychom měli ty správné informace a naladění pro další díly. Seznamuje nás s prostředím, hlavními hrdiny a dává nám možnost nakouknout a získat spoustu informací. Ten háček anebo možná spíše plus je v tom, že odpověď dostaneme jen skutečně na krapet z nich.

Ty ostatní otázky v nás pak hlodají i po přečtení a nutí nás se těšit na další díl. Je pravda, že kdybych měla asi více načteno, mohlo by mi to připadat jako předvídatelné, protože bych ty osvědčené postupy a finty už znala, ale takhle jsem si kolikrát myslela něco, co ve finále bylo úplně jinak, což je za mě rozhodně super!

03.12.2022