Bohumil Vurm

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1952

Populární knihy

/ všech 27 knih
Příběh templářů 1.
Příběh templářů 1.
Tajné dějiny Evropy 1
Tajné dějiny Evropy 1
Karel IV. - Rytíř, poutník, král, císař
Karel IV. - Rytíř, poutník, král, císař
Václav IV. a Zikmund
Václav IV. a Zikmund

Nové komentáře u knih Bohumil Vurm

Tajné dějiny Evropy 1 Tajné dějiny Evropy 1

„Nejprve musím předeslat, že zde došlo, zjevně omylem, ke spojení dvou různých děl stejného autora - útlé, leč samostatné knihy Tajné dějiny Evropy z roku 1996, k níž se bude vztahovat můj další komentář, a třísvazkového vydání stejného názvu, které je možná rozšířením a doplněním původního textu, ale rozhodně se nejedná o identické dílo, už jenom dle rozsahu, který je násobně větší (toto vydání nemám k dispozici, takže nemohu posoudit nakolik zahrnuje kapitoly z původního textu a nakolik se jedná o nový, nezávislý výtvor). V každém případě moje kniha je skvělý, byť stručný, souhrn esoterních spirituálních učení a s nimi spojených osobností a společností od Atlantidy, přes Egypt, Řecko, středověk až po renesanci a novověk do II. světové války. Text s ohledem na svůj poměrně malý rozsah nejde samozřejmě nijak zvlášť do hloubky a nelze od něj očekávat "tajné", jinde nezveřejněné zasvěcenecké informace. Proto se domnívám, že paradoxně nejslabším aspektem knihy je její název, jenž neodpovídá obsahu a přitahuje senzacechtivé čtenáře, kteří pak nenalézají, co očekávali, a odcházejí rozčarovaní. Přitom se jedná podle mne o velmi vyváženou historii evropské esoteriky s až překvapivě malým podílem nepodložených spekulací (ačkoliv se jim autor tak úplně nevyhnul, stejně jako drobným chybám, leč v míře zcela přijatelné a pochopitelné). Osobně tedy knihu doporučuji každému, kdo hledá vcelku solidní a čtivý přehled směrů a osobností evropského spiritualního proudu doplněný řadou barevných i černobílých ilustrací a fotografií, zejména k osvěžení paměti a jako inspiraci pro další, hlubší studium.“... celý text
— asakz

Tajné dějiny Prahy Tajné dějiny Prahy

„V knize jsou poměrně zajímavé informace o Praze a okolí od pravěku až po současnost, doplněné fotografiemi a dobovými ilustracemi, atd...Podáno pro běžného čtenáře se zaměřením na tajemno, alchymii, magii, řády a tajné řády, války, mocnáře...Každý si v knize najde své. .“... celý text
— MirrorIsis

Tajné dějiny Čech, Moravy a Slezska I Tajné dějiny Čech, Moravy a Slezska I

„Další knižní úlet. Nic tajného v knize nevidím, jen změť dezinterpretací a zjednodušení, lpění na zastaralých faktech a vytváření umělých konstrukcí tak, aby do sebe vše hezky zapadalo na úkor logiky a znalosti hlubšího dobového kontextu. Proč je podtitul knihy "Od vzniku české kotliny po zrod Keltů", když kniha skáče po časové ose sem a tam a míchá dohromady Kelty, země Koruny české, pravěk, Karla IV., Rudolfa II., antiku, Germány,... zkrátka vše, co autorovi přišlo pod ruku? Kvantitou se snaží dohnat deficit kvality? Jen namátkou - na obraze Růžencová slavnost Rudolfa II. lákalo především to, že jedním z korunovaných je jeho prapradědeček Maxmilián. Rovněž Rudolfova kunstkomora, jeho sbírka kuriozit, nebyla žádným "klíčem, kterým lze odemknout veškeré vědění", ale tehdy běžným módním trendem (velice nákladným). Podobné sbírky kuriozit si zakládali i mnozí další šlechtici, jen třeba neměli tolik finančních prostředků jako císař. Tuto módu napodobovali i bohatí měšťané, jak máme doloženo mimo jiné třeba i z Českého Krumlova. Také volba císaře kurfiřty byla v Rudolfově době již značně formální záležitostí, navic svého nejvyššího číšníka (ale i stolníka, maršálka/stájníka, komorníka...) měli po vzoru franských dvorů i jiné evropské panovnické a šlechtické dvory. Alegorická mapa Evropy na straně 7 a 11 - bodejť by neměla hlavu ve Španělsku a srdce ve středu Evropy, když její autor byl přívrženec Habsburků, jejichž nejdůležitejšími državami byla právě tato dvě území. Žižkův doslov je stejná změť nesmyslů. Schválně si některé uváděné informace ověřte, třeba i jen na obyčejné wikipedii, v etymologických slovnících, heraldických encyklopediích a podobně. Žižka nezachází poctivě ani se zdroji, které cituje (vybírá si to, co se mu hodí, překrucuje, nadsazuje) a jeho etymologické rozbory (třeba slov Čech, člověk, Čech = Kelt...) nejsou vůbec seriózními pátráními po skutečném původu slova, ale jedná se o takzvanou "učeneckou" (amatérskou, zkreslenou, nepřesnou, fakty nepodloženou a přehnaně intuitivní) etymologii. Jen pár poznámek: Ne, slovo Märchen = pohádky není odvozenou od názvu Moravy, ale jde o zdrobnělinu od Mär = příběh, zkazka, něco známého. Ne, vůbec není tak jisté, zda koruna královny Blanky vznikla opravdu v Čechách. Ne, není pravda, že Keltové se od nás "vydávali na všechny strany". Předpokládaná keltská pravlast nezahrnovala pouze území Čech, naopak, naše území bylo spíš východním okrajem keltského "centra", "historičtí" Keltové sem pak vtrhli snad odněkud z jižního Německa, Švýcarska... a kdo ví, jak zacházeli s původními obyvateli. Ne, Maďaři neříkají bratislavskému Děvínu Theben (to je německé označení), ale Dévény. A co je tak senzačního na tom, že jsou Théby i v Řecku a Egyptě? Div, že nám nepřisoudí i stavbu pyramid. Autorův údiv nad tím, že to vše znal už Palacký, se mi zdá nepochopitelný. Co je tak divného na tom, když historik zná zprávy antických autorů o Keltech, že zná několik názvů pro jedno místo a jeho proměny v čase? Tím spíš, když uvážíme, že Palacký v Bratislavě studoval. Podobně by se dala rozebrat celá kniha, ale to by byla ztráta času, lépe číst něco kvalitnějšího, u čeho není třeba ověřovat každý odstavec, jestli vás autor náhodou nehoupe. Toto není kniha o dějinách Čech, Moravy a Slezka, ale o falešném, nakašírovaném obrazu dějin, prodchnutém jakousi autorovou naivní ideologií. Je to kniha o tom, jak si posílit národní sebevědomí a utvrdit se v iluzi, že naše území je pupek světa, že jsme vlastně Keltové, že jsme vyvolený národ... Triviální pocit, který se objevuje v jakékoli době, v jakékoli zemi, jakýsi kříženec mezi krátkozrakým vlastenčením a spasitelským komplexem.“... celý text
— Sisssi

Rudolf II. a jeho Praha Rudolf II. a jeho Praha

„Kniha o době a panování velmi zajímavého panovníka Rudolfa II., za jehož vlády se Praha stala sídelním městem celého království. Zajímal se o umění, alchymii, astrologii či ezoterii a byl velkým mecenášem umění a architektury. Určitě jde o zajímavý pohled na tuto dobu a kniha je opravdu velmi čtivá.“... celý text
— Amneris

Tajné dějiny Evropy 1 Tajné dějiny Evropy 1

„To je souhrnný komentář k celé sérii, protože nemá valného smyslu rozepisovat se ke každému z dílu zvlášť. Název cyklu evokuje představu, že jde o jakési alternativní dějiny a sugeruje představu odhalení skrytých hybatelů našich dějin. Nelze popřít, že na běh dějin měly občas vliv osobnosti a události, které jsou z pohledu dnešní historiografie na okraji zájmu, ale, upřímně řečeno, tak tomu bylo při popisu historie vždy. Každá epocha se vyznačuje jiným porozuměním těm předchozím a jejich rozdílnými intepretacemi. Přesto se nedomnívám, že Vurmovo dílo nějak významně přispívá k alternativnímu výkladu historie. Řekl bych, že jde spíše o doplněk postihující věci, na které se ve velkých monografiích nedostalo. Ne že by to bylo nezajímavé, ale je to spíše takové panoptikum kuriozit, tu s menší, tu s větší vahou na běh dějin. U pro mne zásadních témat, jako jsou templáři, zednáři, ilumináti nebo Francouzská revoluce jde o povrchní popisy, které rozhodně nemohou uspokojit touhu dozvědět se něco více. Nebo že by to bylo důsledkem toho, že to jsou věci tajné a tudíž opravdu neproniknutelné? To asi ne. Je to místy zajímavé a spíše lehké čtení s bohatým, ale občas bezobsažným, obrazovým doprovodem. Jako úvod to tematiky to určitě může splnit svoji roli, ale více od toho nelze čekat.“... celý text
— Camelot

Přejít na knížky autora