Christopher Marlowe | Databáze knih

Christopher Marlowe

anglická, 1564 - 1593

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Christopher Marlowe

Edvard Druhý Edvard Druhý

Skvěle udělaná kniha s mnoha informacemi. Samotná hra je čtivá, dobře napsaná, s mnoha silnými místy (královy monology v posledním dějství). Je mistrovsky vypointovaná. Vztah Edvarda s Gavesonem je vylíčen velmi přesvědčivě jako destruktivní zamilovanost ze strany krále. Velký zážitek!... celý text
sika444


Edvard Druhý Edvard Druhý

Název úvodní studie "Netradiční král v netradiční hře od netradičního autora" je skutečně povedený. Edvard II. proslul jako naprosto neschopný panovník. Christopher Marlowe zas jako zlobivé dítě anglického divadla 16. století. A hra jako taková má v sobě nejeden prvek, kterým se odchyluje od tehdy nastaveného úzu. Proto mohu děkovat za to, že touto prací vznikla po sto letech možnost českých čtenářů seznámit se s hrou Shakespearova současníka. Přináší to s sebou mnoho benefitů, přičemž se svým komentářem pokusím nepřejít do rozsahu amatérské recenze. Možná se tomu nevyhnu... Marlowe není jazykově, dialogem či psychologií postav tolik zajímavý (a jímavý) jako slovutný Shakespeare (potažmo hlubokomyslný), čímž je většina replik dosti strohých a na první dobrou nijak zásadních. Zároveň to přináší výhodu ve smyslu divadelní akčnosti děje, který stojí na rychlém sledu obrazů, aniž by ztrácel dějovou linii. Velmi dobře je tu znát vývoj historické látky, kterou chce autor sdělit i některé vnitřní rozbroje i změny rolí; především v případě Edvarda II., Mortimera mladšího, Isabely a Edvarda III. Skvělé jsou výstupy rebelujících lordů, přičemž vrcholem jsou výtky, které na Edvarda II. sypou Mortimer s Lancasterem. Edvard brilantně popisuje na jednom místě jednotlivé lordy, kdy "znám zlovolnost mladého Mortimera / vím, že Warwick je surový a Lancaster / neúprosný..." Nutno podotknout, že Marlowe jednotlivé rysy nádherně zpracoval v replikách charakterů. Zrada, liknavost a pomsta je vůbec silným faktorem hry. Stačí se podívat na jednotlivá vystoupení Isabely, která zhrzena odmítnutím lásky ze strany Edvarda, stane se z plačtivé ženy nemilosrdnou fůrií. Mortimer se ze služebníka chránícího zemi promění v podlého ctižádostivce, jehož vlastní hrabivost po koruně dovede ke stejnému (či podobnému) konci, který přichystal pro svého krále. Naprosto bravurní "vedlejší" rolí je princ Edvard III. Z loutky se stane mstícím andělem, z malého princátka nechápajícího dění králem velikosti svého dědečka a příslibem pro zemi, kterou rozvrátil jeho otec. Proměny Edvarda Druhého a jeho výstupy coby slabého, ba naprosto neschopného krále, by stály za samostatnou stať. Marlowe jej ztvárnil velmi zdařile. Velmi zajímavá hra a zpracování historické látky, jen co je pravda. Byť nedosahuje velikosti historických her Shakespeara. Přesto si zasluhuje větší pozornost a místo vedle barda ze Stratfordu, čímž mimo jiné krásně doplňuje historické hry o anglických králích. Rozhodně stojí za přečtení i (adekvátnější) jevištní, potažmo filmové, zpracování. S určitou lítostí se musím vypovědět ze zhnusení a jisté rozčarovanosti, které mi způsobily doprovodné studie (mimoděk). Jde o moderní současné pojetí divadelního ztvárnění hry, přičemž jedno dalo naštěstí vznik i tomuto knižnímu vydání a překladu. Postavit Marlowovu hru na homosexualitě Eduarda II. a Gavestona mi přijde brutálním znásilněním, které je horší než zavraždění Eduarda II., jak je známo ze hry i dobové kroniky. Při nejmenším se jedná o naprosto pomýlené chápání Marlowa. Marlowe chtěl sice šokovat a nebál se toho, jak ukazoval svými hrami i životem, jeho účel byl však komplexnější. I při mé nevzdělanosti vím, že homosexualita Eduarda II. je sice možná, ale nikoli jistá a celá problematika daleko složitější, než zcela nesmyslná prvoplánová explicita. Králův vztah s milcem a oblíbencem Gavestonem stejně tak. Dokonce je z mého pohledu srovnatelný s příběhem George Villierse a Jakuba I. Jako taková malá zajímavůstka může posloužit, že George Villiers se narodil v době uvedení originální hry. Ale to jen taková neplánovaná negativita. Kniha jako taková svým pojetím a překlad Edvarda Druhého je jednoznačně přínosnou věcí obohacující, jak se píše i v popisu, "nejen pro studenty středních a vysokých škol, ale i milovníky literatury a divadla i divadelní praktiky." Pro mě tomu tak je. A tak přeju edici, jejíž redaktorkou je Anna Hrdinová, dlouhý rejstřík a budoucnost. Věřím, že poskytne skvělou knižní platformu pro nové překlady klasické literatury i pro ukázky umění začínajících ilustrátorů.... celý text
Kozel


Doktor Faustus Doktor Faustus

Přečetla jsem jedním dechem. Odpočinkové dílo, které v originálu disponuje jednoduchou angličtinou. Se svými necelými 100 stránkami opravdu pohodové čtení. Doufám, že se k dílu někdy vrátím.... celý text
Lestiluc



Alžbětinské divadlo. 1. díl, Shakespearovi předchůdci Alžbětinské divadlo. 1. díl, Shakespearovi předchůdci

Ultimátní soubor o alžbětinském divadle, ve kterém nenalezneme pouze výklad, ale také hry Shakespearových kolegů, kratší texty a obrázky. Velkým plusem je, že se v knize dostanete ke hrám, které u nás jinak nejsou k dostání, kdy je důležitý zejména Marlowe se svým Faustem, který předchází nejen tomu Goethovu, ale je k němu i často odkazováno jinými autory pracujícími s touto tematikou. Po přečtení této knihy si určitě seženu i další dva díly, protože podobných souborů u nás moc nenajdete.... celý text
ArkAngel


Alžbětinské divadlo. 1. díl, Shakespearovi předchůdci Alžbětinské divadlo. 1. díl, Shakespearovi předchůdci

Epochálna vec. Spolu s druhou a treťou časťou (Alžbetínske divadlo 2 a 3) asi najväčší český počin v odbore alžbetínskeho divadla. Prekonáva to aj Hilského snahy - na druhej strane, Hilský nepracoval v skupine, ale sám. Predovšetkým tu sú unikátne preklady hier významných alžbetínskych dramatikov - Marlowa, Kyda, Greena a Lylyho, z ktorých mnohé v češtine a v slovenčine nevyšli predtým, ani potom. Spolu s tým sú tu aj preklady dobových prameňov a dokumentov, listov, traktátov, pamfletov a esejí - napríklad listy mešťanov či hercov poslané tajnej rade, úryvok zo Sidneyho Obrany básnictva, protidivadelné pamflety a mnohé iné. Potom je tu päť mimoriadne zaujímavých teatrologických štúdií (výborná je najmä Lukešova a Bejblíkova esej), ktoré na dobu nahliadajú z viacerých uhlov pohľadu, niektoré sú skôr historické, iné viac filozofické. Na rozdiel od Hilského v nich nechýba "buldočia zarputilosť". V publikácii tiež nájdete relatívne obsiahle biografie jednotlivých tvorcov. A aj veľkorysý formát a papier a mimoriadne početný obrazový aparát pripomína viac reprezentatívne encyklopédie, než tradičné odborné publikácie. Skrátka a dobre - toto je absolútne kľúčové dielo pre všetkých fanúšikov Shakespeara a jeho doby. Tých 5 hviezd knihe udeľujem pred dočítaním všetkých hier, pretože toto je naozaj niečo neuveriteľné. Samozrejme, mnohých bude možno iritovať dobová marxistická interpretácia. Na druhej strane, dnes už ide skôr o relatívne zaujímavý pohľad na Shakespeara, pretože tá sa v súčasných či v anglických štúdiách až tak často neobjavuje. Absentuje tu aj komentárová časť k jednotlivým hrám, ale to už by tie knihy asi nabobtnali do príliš veľkých rozmerov. Ale aj tak je to škoda. Či skôr chybička na kráse, ktorá sa pri budúcich vydaniach bude dať ľahko napraviť. Slovenská shakespearistika by takéto diela potrebovala ako soľ. Čo sa samotných hier týka: viac k nim napíšem do komentárov k "častiam diela", ktoré som vytvoril. Odporúčam však najmä hry Christophera Marlowa, ktoré dosahujú naratívne kvality Williama Shakespeara (básnické a filozofické nie). Žiaľ, Maltský žid je silne rasistický, čo však len ukazuje Shakespearovu veľkosť pri písaní Kupca benátskeho, ktorý sa nad tieto dobové predsudky dokázal aspoň trošku povzniesť.... celý text
Macvosik