Diane Broeckhoven

Nové komentáře u knih Diane Broeckhoven

„Lehce poetický a křehký příběh o stáří, smrti, smíření, loučení ....líbil se mi kontrast mrtvého starého muže a autistického chlapce, který smrt přijímá s klidem a věcně, čímž se vytvoří jemné pouto mezi ním a čerstvou vdovou, která se chce s manželem ještě rozloučit a říct mu něco, co nestihla nebo nechtěla za života... kniha je napsána úsporným jazykem a přečtená je za dvě hodinky, ale něco ve vás po ní zůstane... "Jako kdyby vám jazyk počural andílek" řekl David a po stole jí přisunul otevřenou láhev. Bylo to poprvé, co ho slyšela říkat něco, co nebylo čistě funkční. "To říká tvoje maminka, když pije víno?" "Ano", řekl David. Rozhovor skončil.“... celý text
— aralka

Ještě jeden den s panem Julem

„Tato knížečka mi zahrála na citlivou strunu, jen lehce a něžně ji rozezněla. Touha po rozloučení s manželem může být naplněna i po jeho smrti, potřeba něco důležitého mu sdělit má v této podobě dokonce i svůj zvláštní význam. Citlivé, prosté, krásné, hluboko zasahující.“... celý text
— kap66

Ještě jeden den s panem Julem

„Niterný příběh o ženě, které zemře manžel a ona si dopřává čas, než někoho zavolá, protože... „Myšlenka na cizí lidi, kteří by různými činnostmi narušili panující intimitu, by zatím nesnesla. Utěšovali by ji a uklidňovali, možná by jí kvůli tomu dali i prášek. (...) Všichni by na ni mluvili a ona by neslyšela své myšlenky jemně plynout k Julovi. Ještě chvíli, slíbila si, ještě chviličku.“ --- „Děkovala Bohu, že v jejím pokoji nesedí žádný šedivý, zdvořile si odkašlávající pohřební zřízenec čekající na to, až se dá do kupy. Že nemusí skrývat žal, aby utěšila vlastního syna. (...) Z Jula vyprchal život jako vzduch z balonu. Pupeční šňůra spojující jeho staré nemotorné tělo s ní a se životem se neustále ztenčovala a třepila. Nyní se přetrhla. Ale vše, co si z něho měla uschovat, už během celého dne získala. Vše, co nemělo být zapomenuto, to, co je spojovalo v dobrých i zlých časech, se uložilo v jejím nitru. Zkamenělé tělo sedící na gauči bylo jen schránkou pana Jula. Svléknutým pozemským rouchem.““... celý text
— meluzena

Ještě jeden den s panem Julem

„Milá literární jednohubka.“
— sosna

Ještě jeden den s panem Julem

„Číst knihu Ještě jeden den s panem Julem je dechberoucí zážitek, který se ve čtenáři ještě na dlouho zakoření. I přes její krátký rozsah je v ní řečeno vše, co je potřebné a proto jistě dokáže směle konkurovat velkým románů. Alice se probudí jako každé ráno, jde do kuchyně za vůní kávy, kterou její muž jako každý den uvařil, ale něco je jinak. Pan Jul nesedí na svém místě u stolu, ale v křesle v obývacím pokoji pozoruje sníh. A je mrtvý... Alice však není na jeho odchod připravena, je mnoho toho, co mu neřekla, k čemu se mu chce přiznat, nač chce zavzpomínat. Nechce mít v bytě zaměstnance pohřebního ústavu se zdvořilým smutkem, nechce oznámit synovi, že přišel o otce, nechce prášky na spaní a zapomenout. Ještě ne. Chce se nejprve v poklidu rozloučit a připravit se na život bez pana Jula. A tak se rozhodne, že jeho tělo ponechá tak jak je a prožije s ním ještě jeden den. Dojemný příběh, prostý klišé, který přes svou tragičnost nutí čtenáře se často i zasmát, podtržený postavou autistického chlapce Davida je prostě nádherný. Dávám všech 5*“... celý text
— MarieAnnaSarah

Přejít na knížky autora