sosna komentáře u knih
Rozhodla jsem si na doporučení známých přečíst si Mankella hezky od začátku. Vrazi bez tváře byli fajn - řekla bych dobře řemeslně zvládá detektivka se sympatickým kominsařem Wallanderem. Nebylo to nic, co by mi vyloženě vyrazila dech a zvedlo ze židle, ale bylo to příjemné čtení a na Mankella nezanevřu.
Námět a hlavně prostředí, kde se kniha odehrávala byli zajímavé, netuctové. Kniha se dobře četla, ikdyž některé pasáže byly skutečně trochu rozvláčné. Přesto mě motiv zaujal natolik, že jsem zalovila v kyberprostoru a těším se, že se podívám i na španělký seriál na motivy této knihy.
Ano, střípky ze života Sugar a dalších postav z Kvítku mě bavily. Ale já toho chci víc, milý pane Fabere, jednou si nás rozmlsáte devítisetstránkovým opusem a pak přidáváte jen drobečky...
Fajn čtení, hezký styl psaní, ale pro mě trochu předvídatelný děj.
My s dcerou Harryho milujeme.
A tenhle díl s Umbridgovou je prostě top!
Křehký a podmanivý příběh z období války. Kniha o malých radostech, zjitřených smyslech a bojem člověka sama se sebou.
Úvod tohoto pátého dílu byl celkem zdlouhavý, ale zhruba ve třetině se Marcův příběh rozjel a hodně mě bavil. JAO rozhodně umí psát a Marcovi či Carlovi, se čtenář dostane díky autorovu stylu vypravování, dostabe až pod kůži.
Ano, je znát, že toto knížku nepsat Larsson, ale bylo fajn opět potkat Lisbeth a Mikaela. Námět byl netradiční a zajímavý a zpracování více než slušné. Jen Lisbeth už není takovou drsňačkou (což je škoda) a poslední věta knížky mě fakt rozčílila...Jinak palec nahoru, autor byl pod drobnohledem čtenářů a literárních kritiků celého světa a ostudu si určitě neudělal. Těším se na pokračování!
Na tuhle knížku jsem se těšila. Lákala mě fantasy ze současného Londýna.
A ano, jsou tu čarodějové, jsou tu známá zákoutí Londýna a jako bonus sympatičtí Peter Grant a Thomas Nightingale. A záhadná Molly. Pak tu je rozvětvená rodina matky, otce, dcer a synů Temže. Jsou tu upíři, duchové, odpadávající obličeje a zajímavá forma vyprávění. Dohromady to má grády, ale za mě je to trochu moc přehicovaný, překombinovaný a ujetý. Přesto si další díl obstarám a budu se těšit, co nám naservíruje Molly.
Ta kniha byla pro mě tak trošku zjevením. První kapitoly jsem hltala kudy jsem chodila. Vzkříšení magie v Anglii, osudy sedmnácti Neapolitánců či magické manévry za války s Francií mě fascinovaly. Je však pravdou, že později byly některé části trochu rozvleklé a poznámky pod čarou byly buď skvělé a trefné nebo neuvěřitelně dlouhé a suchopárné (především příběhy lady Poleové), nic mezi tím. Jednotlivé postavy byly zajímavé a vyloženě plastické, v příběhu bylo mnoho sarkastických a vtipných momentů a vyzvednout musím i překlad Viktora Janiše, odvedl skvělou práci. (P.S.: v každém třetím komentáři je zmiňována viktoriánská Anglie - té tu není ani co by se za nehet vešlo - příběh se celý odehrává v době napoleonských válek a krátce po nich - do r. 1817, tedy 20 let před nástupem královny Viktorie na trůn.)
JAO mě prostě baví, umí psát poutavě, vystavět zápletku, popsat zajímavé typy lidí a téma xenofobie v Dánsku bylo nepochybně zajímavé. Při čtení o nucených sterilizacích v Dánsku se mi vybavily nucené sterilizace romských žen v 70. a 80. letech v ČSSR. Běhal mi vyloženě mráz po zádech. JAO nepíše jen detektivky, ale zárověň i knihy, které se Vás dotknou a donutí Vás přemýšlet.
Tahle kniha by měla mít v úvodu varování. Osoby, které mají tendenci být paranoidní by jí číst určitě neměli. A ti ostatní se paranoidními možná stanou... Příběh v du-formě je neskutečně sugestivní, hlavní hrdina (stalker a zabiják dextrovského stylu) je sympaťák, který vlastně jen touží po lásce a oběť stalkingu je neskutečná slepice. Nic není, jak má být. Nic už nebude, tak jak bylo. Tato kniha Vás prostě poznamená.
Vzkaz v lahvi je pro mě asi zatím nejlepší detektivkou od JAO. Carl s Asadem jsou týpci, které prostě žeru a tento příběh neměl chybu.
Razkošnický, lahodný a v českých vodách unikátní román. Stančík mě uhranul jazykovou hostinou a zcela odrovnal požitkářskými choutkami komisaře Durmana!
Dojemná kniha vzpomínek na babičku, i neuvěřitelně otevřená osobní zpověď. Kniha malých osobních mouder i bolestí. Kniha o žlutém kanapi a andělském úsměvu.
Prach ze stavebního ruchu asanace pražského židovského města, zhýralost bezstarostného šlechtice, nenasytnost pražských radních a pach syrového masa z přízračného Masíčka. To všechno cítíte díky Urbanově vypravěčského umu jako na vlastní kůži.
První třetinu jsem se huronsky smála a božsky bavila, další třetinu jsem se potutelně usmívala a konec mě moc nevavil, protože opakovaný vtip není vtipem. Přesto mě Landsman nezklamal. Tato kniha je ideálním dárkem pro otce - čekatele!
Zabijáci přináší zajímavý detektivní příběh, který vám servíruje zkušený vypravěč Jussi Adler Olsen. Příběh Vás vtáhne a dobrodružství dvojice Carl - Asad vás nenechají chladnými. Co mě však u této knihy zklamalo byl plytký a otřepaný konec (mínus jedna hvězdička). Druhou hvězdičky srážím za popisované týrání zvířat (skoro mě to až fyzicky bololo). Každopádně se však na další dobrodružství oddělení Q těším.
Dobře odvedená práce. Dobře napsaná detektivka, která Vás vtáhne a nepustí, udržuje napěstí, spád a není překombinovaná. Navíc "Watson" Asad je ohromný sympaťák.
Na Hedvábníka jsem se rok těšila. Tanhle typ klasické detektivky mě prostě baví. A JKR považuji za skvělou vypravěčku. Hedvábník mě nezklamal, knížku jsem nenasytně hltala a užívala jsem si vyprávění z pošahaného prostředí spisovatelů a nakladatelů. Jen ten konec mě trochu zklamal, přišel mi skoro až "seversky" překombinovaný. Proto srážím jednu hvězdičku. Ale moc se těším na další setkání s Cormoranem a Robin.