• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Německo literární - František Všetička

Německo literární je souborem fejetonů o německých spisovatelích, ale také o jinonárodních slovesných tvůrcích, kteří jistou dobu pobývali v Německu. Vedle něme... detail knihy

Nové komentáře u knih František Všetička

Lexikon literárních pojmů

„Perfektní kniha.“
— Kabuky

---

Rázovité refugium: O kompoziční poetice české prózy 19. století

„Všetičkovy rozbory próz 19. století, to je stará škola analýzy, šablonovitá, málo objevná, ale návodná, myslím, že pro mladší studenty může být prvním impulzem k seznámení se se sekundárním čtením a výzvou k rozvíjení úvah o literatuře; velké mínus ovšem zastaralosti zdrojů (většina použité odborné literatury pamatuje světovou válku) a uspořádání slovníčku terminologie (zabývat se kompozicí textu a nepřehledně uspořádat rejstřík je trochu paradox)“... celý text
— los

---

Návratnost nóny

„Verše působí dojmem, že je psal nadšený amatér. Pokud se upřednostňuje forma, a to ještě dnes hodně neobvyklá, ztrácí se intenzita a citovost sdělení. Nicméně si dovedu představit, že si autor práci s nónami hezky užil. Já se k nim navracet nebudu, ale Perníkovou chaloupku si musím zapamatovat. Babice se rozhodla, že děti zlikviduje, zabije, upeče. Na prstech počítá do pěti, alespoň jí čas rychle uteče. Střecha holá, perník neviděti, babizna děti k peci vleče. Jaká to hrůza a jaký pal, nikdo nic takového nečekal - babice se na ohnisku peče.“... celý text
— Lenka4

---

---

Francie literární

„Moc pěkně napsáná kniha o putování po Francii, o místech kde žili a pobývali různí literáti. Taková příjemná oddychová četba napsaná lehkým perem. Doporučuji.“... celý text
— puml

---

Před branami Omegy, román o jednom českém osudu

„Literárně nic moc. Autor je zkrátka vědec, nikoli umělec. Předává sice řadu informací, ale čtenář žádostivý něčeho takového by si měl přečíst raději Arbesův životopis. (Já jsem knihu četla kvůli práci o páteru Franzi Schneidrovi, Arbesovu katechetovi, který tu vystupuje jako jedna z postav.) Pár věcných poznámek: Jde o sérii portrétů těch osobností, které ovlivnily život hlavního hrdiny Jakuba Arbesa. Každé z postav (např. Janu Nerudovi, jeho mamince Barboře, S. K. Neumannovi, Karlu Sabinovi či Juliu Grégrovi) vyhradil autor krátkou kapitolu. Žánrově se román nachází na pomezí krásné literatury a literatury faktu: zakládá se na přísně biografických údajích, ale fabuluje ozvláštňující podrobnosti, například citové dojmy postav, atmosféru scén, okolnosti (počasí) a dialogy. Typické je pro něj jakési zrcadlení Arbesových tvůrčích přístupů – romanetu se blíží propracovanou symbolikou – často vzatou z řecké abecedy –, tajemnými motivy a složitou kompozicí. Kapitoly koncipuje autor rámcově, začínají v současnosti postaršího Arbesa, jenž ve vzpomínkách prochází svůj život počínaje dětstvím, a končí hrdinovým procitnutím ze vzpomínky. [spoiler] V závěru románu Arbes umírá. „[…] Jakub se snažil ve své minulosti vyhledat takovou osobnost, která by mu svou existencí, svou hojivou existencí, přiložila balzám na ránu, způsobenou Jarošovým nemilosrdným skalpelem. Jakub věděl, že taková bytost existovala, velice se jí vážil a v jednom svém romanetu ji dokonce zvěčnil. Touto postavou byl jejich profesor náboženství […].““... celý text
— JulianaH.