• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Helena Albertová

Lanďák

„Vyprávění solitéra Pavla Landovského o životě, době a souvislostech. Totalita, ženy, přátelé, divadlo, psaní, exil a návrat do svobodné vlasti. Strašidelná realita sledovaná zkušeným, nebojácným a bystrým mužem. Na jeho hry bych rozhodně ráda šla, kdyby je ovšem někde hráli. "Mám chuť se spojit s panem Cibulkou, jestli by mě za nějaký obolus nezařadil do svých seznamů. Abych měl zase nějaký kamarády a kšefty, protože jak koukám, tak všichni, který tam jsou, už zase jedou" "... měli prostě máslo na hlavě, a když jsem se zjevil zvova doma, tak se začali stydět, a jak se to máslo vohřálo, tak jim teklo po držce"“... celý text
— vendy246

---

Lanďák

„Na jednu stranu rapl, hulvát, sukničkář, se kterým mnoho lidí nedokázalo pro jeho povahu vyjít, na druhou stranu vnímavý a talentovaný herec a autor, který podřídil divadlu celý svůj život. Kniha napsána svižně s mnoha údaji, historkami i detaily, které zase o kousek přibližují svět umělců za totality i v exilu.“... celý text
— MaxQ

---

Lanďák

„Zajímavé čtení o herci, kterého jsem vždycky měla ráda a spoustu věcí, o kterých se tam mluví i pamatuju. A spoustu věcí jsem dosud nevěděla. Jsem ráda, že jsem se díky výzvě k této knize dostala.“... celý text
— vosje

---

---

Lanďák

„Jak hrál, tak vypráví. Doba před rokem 1989 – mladý, veselý, ukecaný frajer, který se zdánlivě bezstarostně protlouká válkou, reálným socialismem i emigrací a je ho všude plno. Po roce 1989 – už ne tak mladý, smutný, zatrpklý, málomluvný nespokojenec, naštvaný na porevoluční vývoj a možná na celý svět. 80 % (9 let po vydání 7 hodnotících s modrým průměrem 77 %). ... „Proč tyhle lidi (myšleno bývalé udavače a agenty STB) musím pořád potkávat?““... celý text
— mi-380

---

Lanďák

„Kniha vznikla za spolupráce s jeho druhou manželkou. Řekl bych, že je čtivá do období jeho návratu po listopadu 1989. Ten zbytek je již smutný. Zahořklost staršího člověka, který se vrátil zpět do vlasti s jinými představami. Konec konců ani "jeho" divadlo, kterým byl Činoherní klub (než byl v druhé polovině 70-tých let i odtud vyhozen), mu nepodalo po návratu onu potřebnou pomocnou ruku. Své udělalo i kamarádství s Václavem Havlem a při začátku jeho prezidentování i práce našeptávačů (nechci psát poradců) prezidenta. Já budu vzpomínat na Pavla Landovského zejména kvůli jeho úžasným rolím hajzlík Hyneček ve Znamení Raka, nejlepší povídka Hříšných lidí města pražského zvaná Kapr, roztomilý Standa Kocián v Soukromé vichřici a nezapomenutelný Tonda Boháček v "Utrpení" a samozřejmě břitký poručík Emil ve fantastickém Slaměném klobouku. Pavel Landovský byl osobnost českého filmu, který opustil tento svět nejspíše rád, aby byl od těch hajzlů, kteří mu házeli klacky pod nohy, konečně pryč. Škoda přeškoda, že již není s námi, samozřejmě v rolích, které mu byly blízké a také psány na tělo.“... celý text
— 1amu