MaxQ
komentáře u knih
Vampýři
Brian Lumley
Téměř stejně dobré jako první díl, nicméně středověká linka zde vysoce překonala tu současnou a to je trochu škoda. Holt to chtělo lepšího záporáka, ale pořád je to velice dobré počtení.
Příšeří
Peter James
Pomalý rozjezd, velké finále, obsah explicitní... zkrátka takový běžný thriller na jedno až dvě přečtení.
Drobečky z půjčovny duší
Vlastimil Brodský
Trošku smutné a trošku veselé vzpomínání známé legendy na svůj život. Člověk tak trošku nahlédne pod pokličku hereckého života, který na jedné straně dává radost z hraní a slávu, na druhé straně bere soukromý život a čas na své nejbližší.
Co dělá tenhle knoflík?
Bruce Dickinson
Jak už se tady píše, rozhodně nečekejte bulvár, drby a pikantnosti, ale ani kompletní historii Iron Maiden. Kniha je věnována jen a především osobě autora, což rozhodně není málo. To, co za svůj dosavadní život stihl a hlavně dokázal, to klobouk dolů. Přitom si nehraje na žádného motivátora či chytráka a pokud se v knize dočteme nějaké pikantnosti, tak to právě ty, jdoucí na vrub mu samotnému. Nedělá ze sebe modlu, ale je pravda, že celý jeho život s pády i úspěchy může jeho fanoušky motivovat.
CITÁTY:
V dětství není nic zbytečné.
Nastal však problém s image. Také jsem se nedokázal přimět k tomu, abych se ponořil do bahna falešného amerického rockerství. Image může v odvětví zábavy představovat všechno i nic, a to i zároveň.
Asi po půl hodině jsme se do toho pustili: zhulená kytara, nafrčená basa a bubeník na sedativech, který pravidelně ztrácel vědomí a vypadal, že spadne ze své stoličky naznak. Naštěstí za ním byla zeď a ta tomu zabránila, což mělo za následek, že se najednou probral a začal do své soupravy mlátit mnohem rychleji, jako by se snažil dohnat ztracený čas.
V ostatních městech, kam jsme zavítali, to vypadalo podobně. Vzali nás na nákup do obchodního domu. Dalo se tam toho koupit jen pramálo. Ten dům kdysi býval velitelstvím gestapa. Od té doby se moc nezměnil.
Nekroskop
Brian Lumley
Trochu jsem se vyděsil, když jsem se už v předmluvě dozvěděl, že celá série čítá minimálně 12 knih. Pak už jsem se pomalému rozjezdu ani nedivil. Ale už úvodní scéna v sovětském krytu mě chytla za střeva a kniha mě až do konce nepustila. Nejsem si jistý, zda dám všechny díly, ale druhý přečtu určitě. Sice je to upírská sága, ale teda úplně jiná, než co si pod tímto souslovím představíme z poslední doby.
V zajetí Vikingů
Torill Thorstad Hauger
Četl jsem kdysi dávno a teď si to připomněl. Zajímavý příběh dvou dětí unesených Vikingy z Irska do Norska. Děj celkem odsýpá, určitě zaujme popis tehdejšího běžného života v Norsku a posléze i na Islandu. Hlavním hrdinům celou dobu držíte palce, ať se dostanou zpátky a tak to má u těchto knih být.
Rudá jízda
Isaak Emmanuelovič Babel
Některé povídky nádherné i ve své krutosti, jiné celkem spolehlivě nudily. V mém vydání zabírá navíc čtvrtinu knihy scénář divadelní hry, nikterak oslňující. Ale zaujal i osud spisovatele samého. Stalinovy se jeho prózy nelíbily kvůli tomu, jak popisovaly sovětského vojáka a Babel skončil ve čtyřicátých letech v soukolí rudého teroru. Jeho skutečný osud vyšel najevo až v osmdesátých letech, tak možná proto mohly jeho knihy u nás za tuhého totáče vycházet.
Čuk a Gek
Arkadij Gajdar (p)
V první třídě druhá kniha, kterou jsem po Honzíkově cestě přečetl. A potom ještě několikrát. Oživil jsem si teď, když jsem toto veledílo objevil na chalupě. Jako jo, dá se to číst, dětem by se putování dvou dětí do tajgy mohlo líbit, ale určitě jsou už lepší. A kecy o velké bezpečné Moskvě plné hvězd a nádherné zemi jménem Sovětský svaz... to už opravdu ne.
Stroncium
Jiří Kulhánek
Příliš mnoho akce. Až tolik, že děj zpomaluje a přitom většina akčních scén nemá na děj vůbec vliv. Jsou tam samy pro sebe. Jinak námět výborný, hlavní hrdina ucházející. Bohužel jak víme / tušíme je prakticky nesmrtelný, takže i při těch mnoha explozích a salvách ze samopalů o něj strach nemáme. Ale jako akční řežba kniha funguje.
Stalinovy iluze
Konstantin Plešakov
Všichni tak nějak víme, že Hitler nachytal 22.6.2941 Sovětský svaz se spuštěnými kalhotami. Tato kniha ale plasticky a čtivě ukazuje, jak moc byl SSSR nepřipraven a německý útok. Přitom všichni informace měli a měl je i Stalin. Ale zcela nepochopitelně nekonal. Přece by ho jeho přítel Hitler nezradil. Jedině Stalin může za to, že wehrmacht v prvních týdnech války totálně srazil rudou armádu na kolena. A za své chyby neváhal popravovat důstojníky, kteří nedokázali nápor vojska zastavit. A jak taky, když neměli materiál, lidi, spojení ani připravené zázemí. A zkušené kádry, které vožď během velkého teroru střílel jako údajné zrádce.
CITÁTY:
Podle Stalina bylo pravděpodobné, že Německo válku prohraje, což by v zásadě mohlo vést k sovětizaci Německa. V případě, že válka bude krátká, však Británie a Francie budou mít k dispozici dostatek zdrojů, aby zasáhly a komunistickou vládu v Berlíně odstranily. Proto musí Sovětský svaz udělat vše, aby válka trvala co nejdéle a západní velmoci co nejvíce vyčerpala. Právě z toho důvodu je nutné podpořit Hitlera. Bude-li válka co nejdelší a ztráty co největší, mohli by komunisté zvítězit i ve Francii a kromě Německa by došlo i k sovětizaci Francie.
Žukov hlasem plným úzkosti sděloval, že německá letadla bombardují všechna velká sovětská města podél západní hranice. Stalin neodpovídal, bylo slyšet pouze jeho oddychování.
„Rozuměl jste, co jsem řekl?"
Opět mlčení. Konečně se Stalin zeptal: „Kde je lidový komisař obrany?"
„Hovoří s Kyjevským vojenským okruhem. Žádám o povolení k odvetné palbě." „Povolení se neuděluje. Jde o německou provokaci. Palbu nezahajovat, protože by to situaci jedině zostřilo. Jděte do Kremlu a svolejte politbyro."
Žukov nevěřil svým uším. Němci útočí na Sovětský svaz a vůdce státu tvrdí, že jde o provokaci, a naléhavě nutná rozhodnutí odkládá.
Z dvou set dvaceti pěti plukovních velitelů neabsolvoval vojenskou akademii
ani jediný. Na výzvu generála konajícího inspekci, aby z mapy vyčetl hloubku strže uvedené na mapě, jeden z nich odpověděl: „Já mapě nerozumím. To se zjistí, až tam budeme." Ukázalo se, že strž je hluboká něco přes čtyři metry a na dně teče potok, který mohl zpomalit postup jednotky o několik hodin.
Přímo zoufalí však byli generálové z toho, že si Stalin zřejmě vůbec neuvědomoval absenci základních vojenských znalostí. Nevyznal se pořádně ve čtení map. Orientoval se sice v lokalizaci měst a vzdálenostech, ale vlastností terénu si nevšímal. Rozdíly mezi oblastmi zbarvenými na mapě zeleně a hnědě, které označovaly údolí a kopce, tajemné značky znamenající bažiny a lesy a tenké modré čáry představující řeky pro něho byly bezvýznamné. Podle něho měly armády pochodovat z bodu A k bodu B přímým směrem podle přesného rozvrhu.
Zima přichází: Proč je nutné zastavit Vladimira Putina
Garry Kasparov (p)
Trochu jsem se bál, že kniha, která končí rokem 2014, už nebude mnoho říkat k aktuálním událostem. Opak je pravdou. Pokud chce člověk pochopit Rusko a Putina a zvěrstva, která ve světě páchají, je tato kniha nezbytná. A možná místo dalších slov pár citátů:
"Země, která nerespektuje práva svých vlastních lidí, nebude respektovat ani práva svých sousedů."
"Je snadné cynicky konstatovat, že několik set nevinně zabitých ze strany vlády je lepší než 700 mrtvých rukou teroristů. Tato matematika je nenapadnutelná, a to i ve zpětném pohledu. Neexistuje žádný způsob, jak zjistit, co by se stalo v alternativním vesmíru, kde by jednání pokračovala. Putinův režim neměl k lidskému životu o nic větší úctu než teroristé což vláda podle všeho chtěla dát najevo."
"Diktatury cítí perverzní potřebu dodržovat protokol, pořádat volby a soudní procesy přesto, že jejich výsledky jsou dány předem. Svobodný svět tyto šarády často odměňuje ochotným potlačením vlastní nevěřícnosti. Rusko předstírá, že má volby a soudnictví; svobodný svět předstírá spolu s ním."
"Beslan. Představte si nekonečné řady hrobů, z nichž každý má stejné datum úmrtí: 3. září 2004, 3. září 2004, 3. září 2004, a to více než 330krát. Nekonečné řady s daty narození v devadesátých letech i po roce 2000. Byl to nejbolestnější den mého života."
"Měl jsem obavy z jídla, takže bylo vyloučeno konzumovat cokoliv od zaměstnanců. Stejně tak jsem nelétal Aeroflotem, pokud jsem měl na vybranou, a když už jsem musel, přinesl jsem si své vlastní jídlo a pití. Paranoia už dávno přestala být pro lidi v opozici zastaralý koncept."
"Jak jsem v červenci 2007 napsal v listu Wall Street Journal, pokud opravdu chcete pochopit Putinův režim do hloubky, musíte jít do knihkupectví. Nekupovat díla Karla Marxe ani Adama Smithe. Nic od Montesquieua nebo Machiavelliho, přestože autor, jehož hledáte, je italského původu. Přeskočte pro tuto chvíli Mussoliniho La doctrine du fascisme (Fašistickou doktrínu) - ale zapamatujte si ji na později... a celou politologii. Přejděte přímo do oddělení beletrie a odneste si domů vše, co můžete najít od Maria Puza. Nejlepší je začít trilogií Kmotr, ale nevynechte ani knihy Poslední kmotr, Omerta a Sicilián."
"Argument o Putinově popularitě slyším pořád dokola. To jako vážně? Tak proč strávil tolik času a úsilí ovládnutím médií, likvidací soupeřů a vytvářením složitého systému falšování voleb? Pokud je Putin tak populární, proč neumožní svobodné a spravedlivé volby a svobodná média? V autokracii postrádá samotná definice obliby a popularity demokratického vůdce platnost. Pokud je ve městě pouze jedna restaurace a na jídelním lístku má pouze jedno jídlo, přičemž žádná jiná restaurace nesmí otevřít, je oblíbená?"
"Zlo je s námi od počátku času a nikam nezmizí. Díky technologiím je naopak velmi blízko. V současné době jsou dostupné prostředky k vytváření hrůz ještě vražednější než kdykoliv předtím. Tvrdím, že je nezbytné zlu věřit. Měli bychom studovat, co říkají a píšou zlí lidé, a brát je za slovo. Adolf Hitler oznámil světu své touhy v Mein Kampfu a ve svých projevech zcela přesně, ale svět zpočátku odmítal brát jeho tvrzení vážně, považoval je za politické chvástání."
"Nebaví mě poslouchat lehkovážná srovnávání NSA a dalších západních špionážních nebo silových organizací s brutálními režimy vnitřní bezpečnosti v SSSR a NDR. NSA je v porovnání se Stasi něco jako špatný hotel v porovnání s vězením s maximální ostrahou. Charakter vlády neurčuje to, jak nakládá s daty, ale jak nakládá s lidmi."
"Každá miliarda dolarů utracená za budování škol, vzdělávání učitelů a připojení izolovaných ke zbytku světa ušetří deset miliard dolarů za následné války s dalšími generacemi hladových, rozhněvaných mladých mužů náchylných podlehnout propagandě proti modernosti, protože jim tato modernost nic nepřinesla."
"Aby diktatury přežily, musí šířit strach, a proto nesnesou posměch. Na rozdíl od většiny pozorovatelů Putin se zvířecím instinktem diktátora ihned rozpoznal závažnost této hrozby. Výsledkem byly dva roky ve vězení za patnáctiminutové vystoupení."
Propast času
Roman Bureš
Vlastě spíš fantasy než sci-fi. Těšil jsem se na zapeklité časové paradoxy (které se nekonaly) a na vědecké rozbory a řešení výchozí situace (které se prakticky také téměř nekonaly). Nicméně příběh je zajímavý, pěkně odsýpá, takže proč ne. Je vidět, že autor má nastudována různá období, faktografické drobnosti potěší a přidají na uvěřitelnosti.
Letiště
Arthur Hailey
Už klasika, která mě dlouho míjela, ale nakonec jsem rád, že jsem si ji mohl vychutnat. Kniha je detailní pohledem do nitra letiště i aerolinek, do fungování tohoto kolosu. Vlastně by mě zajímalo, co všechno z šedesátých let přetrvalo až do dnešních dob, kdy jsou letiště ještě větší a daleko složitější.
R.U.R. (komiks)
Kateřina Čupová
V ději jsem se celkem orientoval, byť díky tomu, že je notoricky známý. Kresby nejsou úplně můj šálek kávy, raději bych něco ještě víc komixovitější, ale to je asi otázka vkusu. A díky za zevrubný komentář na konci knihy, který vysvětluje historii tohoto díla a výrazu ROBOT ve světovém umění.
Cesta pokojného bojovníka
Dan Millman
Přiznám se, že jsem tuto knihu nedočetl. Pořád jsem čekal na nějaká životní a motivační moudra, ale stále jsem dostával jen klišé a obecné moudrosti. A protože ani děj se nikam velice nerozvíjel, knihu jsem odložil. Ale je možné, že v době svého vzniku mohla na čtenáře působit jinak.
Moře a jed
Šúsaku Endó
Popis životů několika lidí, kteří se účastnili vivisekce na amerických zajatcích. Autor někde v jejich osudech hledá příčinu, proč se dobrovolně k této hrůze přihlásili a nejsem si úplně jistý, zda ji našel.
Neznámý gulag
Lynne Viola
Další střípek do obrazu bídy, mizérie a krutosti komunistického režimu. Jak je zde zmiňováno, opravdu jsou v knize dlouhé pasáže se statickými údaji. Ale i ty jsou svým způsobem strašidelné, když si uvědomíme, co se za nimi skrývá. Příběhy jako přes kopírák - noční zatčení a deportace celé rodiny do vyhnanství, kde se umíralo na nemoci, hladem, vysílením a na kulku do týla. Pokud to někdo náhodou přežil a mohl se po deseti letech vrátit zpátky, byl opět zatčen. Následovala poprava nebo uvěznění v Gulagu.
CITÁTY:
Podle zprávy vedoucího uralské OGPU G. J. Rapoporta z května 1931 jsou všichni zvláštní osadníci bez ohledu na věk nuceni pracovat v lesích. 12letí, stejně jako staří, dostávají jako normu 2-2,5 m³ dřeva. (Průměrný pracovní úkol dospělého svobodného dělníka představuje 3 m³.) V důsledku takového neuvěřitelného očekávání nezbývá zvláštním osadníkům než setrvávat v lese dnem i nocí a strádat vyčerpáním a omrzlinami. Jinak riskují ztrátu přídělů potravin nebo tresty v podobě pokut či uvěznění.
Zvláštní osadníky bylo možno oželet. Stát fakticky spočítal, že „plánovaná ztráta zhruba 5% těchto lidí je přijatelná". Muži v postavení opor sovětské moci uznávali (a často dováděli dál) názor na plánovanou ztrátu, v některých případech dokonce uskladňovali rakve nebo s předstihem vykopávali hroby - což je jinak ojedinělá ukázka sovětské výkonnosti.
Ústřední výbor pak nařídil oblastním pracovníkům strany a aparátu NKVD zaregistrovat (vzjať na učot) všechny vracející se kulaky a zločince (z Gulagu), ty nejnepřátelštěji smýšlející okamžitě zatknout a zastřelit" a „ty méně aktivní, ale stále ještě nepřátelské živly poslat do vyhnanství. Telegram končil požadavkem, aby oblastní aparát oznámil do pěti dnů složení trojek a počty lidí, kteří budou zastřeleni a posláni do vyhnanství.
Dějiny, kdysi popírané lhaním, dnes ohrožuje neznalost; falšování bylo vystřídáno zapomínáním. Vyžádá si čas a odstup, dokud společná paměť nevstřebá stalinské dědictví.
Buď užitečný: 7 zásad pro život
Arnold Schwarzenegger
Přiznám se, že moc motivačních knížek jsem nečetl. Nejspíš proto, že jména autorů jsem neznal. Chtělo by se poznamenat, že tím pádem asi moc úspěšní nebyli. Ale Arnolda zná přece každý a tuhle knihu jsem si vychutnal. Své postupy motivace dokládá příběhy ze svého života, takže uvěřit, že to funguje, je o to lehčí.
CITÁTY:
Jako herec, předtím, než jsem dostal první roli, jsem viděl své jméno nad názvem filmu na plakátech v kinech, jako jsem tehdy vídával Clinta Eastwooda, Johna Wayna, Seana Conneryho a Charlese Bronsona s jejich jmény nad názvy jejich filmů, které jsem miloval. Od úplných začátků se mě snažili producenti a ředitelé castingů přesvědčit, abych si zkrátil jméno na Arnold Silný, nebo něco podobného, protože Schwarzenegger je jako jazykolam. Je to moc dlouhé, říkali. Co netušili, že já jsem viděl naprosto jasně, že Schwarzenegger vypadá kurva dobře VELKÝMI písmeny nad názvem filmu.
Neexistuje plán B. Plán B je uspět v plánu A.
Buďte hrdí na to, kdo jste! Na svůj příběh! Dokonce i když se vám nelíbí. I když je špatný a stydíte se za něj. Pokud utečete a schováte se před svou minulostí, pokud popřete svůj příběh a pokusíte se prodat jiný, i když to myslíte dobře, budete si připadat jako podvodník. Nebo ještě hůř, jako politik.
Mám pravidlo: žádné stěžování si na situaci, pokud nejste sami připraveni ji zlepšit. Pokud vidíte problém a nepřijdete s možným řešením, nechci od vás slyšet stížnosti, jak je to na nic. Očividně to není tak špatné, když neděláte nic, abyste to vyřešili.
Moje odpověď je jednoduchá: Poučte se ze svých chyb a pak řekněte: „Já se vrátím."
Vypněte televizi. Vyhoďte počítače z okna. Výmluvy si nechte pro někoho, koho to zajímá. A dejte se do práce.
Hotel
Arthur Hailey
Tak to se četlo samo. Krásně vylíčené postavy, ke kterým jste ihned získali sympatie. Nebo odpor k těm záporným. Vlastně tam ani o moc nejde, ale člověk se od knihy prostě nemůže odtrhnout. Navíc k ději dostanete bonus v zevrubném popisu hotelu šedesátých let a toho, jak takový kolos denně funguje a kdo všechno v něm vlastně pracuje.
Filmové spekulace
Quentin Tarantino
Tak tohle bylo opravdu pouze pro filmové fajnšmekry. Tarantino zde z pohledu tvůrce probírá na konkrétních filmech myšlenky a pracovní postupy scénáristů režisérů. Při tom zároveň přemýšlí, jak by filmy dopadly, kdyby se jich chopil někdo jiný či kdyby se obsadili jiní herci nebo studio dovolilo tvůrcům realizovat původní záměry. Také vzpomíná na dětství, které prakticky prožil v kině a tak se nemohl stát ničím jiným než výborným režisérem.